Benjamin Franklin

Americký přírodovědec a spisovatel, významný státník a diplomat Benjamin Franklin se narodil právě před třemi sty lety, 17. ledna 1706, v Grovernors Island u Bostonu a zemřel 17. dubna 1790 ve Filadelfii. U nás je znám především v souvislosti s Prokopem Divišem jako vynálezce bleskosvodu.

Malý Benjamin byl poslední ze sedmnácti dětí chudého mydláře a voskaře. Škol mnoho nepobral, ale protože se u svého bratra učil knihařem a knihkupcem, měl možnost vzdělávat se sám. Už v sedmnácti letech odešel do New Yorku a Filadelfie, odkud se za rok vydal až do Londýna, kde pracoval jako sazeč a tiskař. Do Ameriky se vrátil po třech letech už se svou první knihou, filozofickým traktátem.
Ve Filadelfii si zřídil tiskárnu a knihkupectví, oženil se a začal vydávat časopis Pennsylvania Gazette a od roku 1732 populární lidový kalendář Pour Richards Almanack (Chudák Richard), který pak pravidelně vycházel plných 25 let. Zároveň se ovšem pilně zabýval přírodozpytem a různými experimenty, zejména s elektřinou. Během let vydal na čtyři svazky nejrůznějších přírodovědných studií, zabývajících se vedle elektřiny také např. očkováním, polární září, smrštěmi či jinými přírodními úkazy.
Benjamin Franklin se ovšem nevyhýbal ani veřejné činnosti a dosáhl řady významných funkcí ve službách rodné Pennsylvánie i jiných severoamerických osad. Roku 1753 se stal generálním poštmistrem amerických kolonií a úřad zastával přes dvacet let, než ho britská vláda jako jednoho z význačných zastánců samostatnosti osad odvolala. Velkou část sklonku života pak strávil diplomatickým posláním. Deset let působil u francouzského královského dvora, odkud zajišťoval dodávky válečného materiálu a zbraní americkým osadám v boji za nezávislost. Získal tu velkou popularitu a byl, celkem po právu, považován za jednoho z otců americké revoluce a zakladatele USA. Po návratu do vlasti spolupracoval na přípravě první ústavy USA, byl zvolen senátorem a také předsedou Ligy proti otrokářství, které považoval za skvrnu na štítě prvního svobodného státu světa.

CO MOŽNÁ NEVÍTE...
Vědecké zájmy Benjamina Franklina byly opravdu široké. například v době svého působení ve Francii navrhl zavedení letního času, ovšem neuspěl, a tak si Evropa na tento rozporuplně působící zásah do přirozeného rytmu přírody musela počkat až do válečného roku 1916. Zaujalo ho také světélkování moře (dnes víme, že je způsobuje plankton), které pokládal za elektrický úkaz. V uznání zásluh za jeho elektrická bádání, v případu bleskosvodu mnohdy životu nebezpečná, byla v soustavě CGS jeho jménem nazvána jednotka elektrického náboje – 1 franklin (Fr).