Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasilijevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.
Fotogalerie (1)
Lomonosov se narodil někdy v listopadu roku 1711 jako syn sedláka, rybáře a stavitele lodí ve vsi Mišaninskaja v Archangelské gubernii. Přestože od mládí projevoval talent ke studiu, jeho sama negramotná rodina vzdělání nepřála, a tak odjel proti její vůli do Moskvy, kde se přihlásil na církevní Akademii. Aby byl přijat, zatajil svůj rolnický původ. Pravda se odhalila až po čtyřech letech, kdy už jeho nadání bylo profesorům zjevné, a tak ho sice ze školy vyloučili, ale zároveň poslali na církevní Akademii do Kyjeva. Odtud byl pak jako jeden z nejlepších studentů přeložen na prestižní Akademii do Petrohradu. Ve studiu fyziky a chemie pokračoval ještě na univerzitě v Marburgu, kde také napsal svou první vědeckou práci. Po třech letech v Marburgu přešel do Freiburgu, kde se věnoval studiu hornictví. Roku 1741 se vrátil do vlasti – na petrohradskou Akademii, kde byl jmenován profesorem. Na chudého chlapce z negramotného vesnického prostředí tehdejšího Ruska to byla kariéra závratná, ale zasloužená. Lomonosov patřil nejen k velice všestranným učencům, což se v 18. století dalo ještě zvládnout, především však oplýval originálními myšlenkami, které posunovaly tehdejší vědecké poznání daleko kupředu. Například už v roce 1748 formuloval obecný zákon zachování hmotnosti a pohybu a o rok později vystoupil s myšlenkou, že podstatou tepla je pohyb malých částeček. Hojně publikoval, uveďme například práce O jevech vzduchových elektrickou silou způsobených nebo Teorie elektřiny na materialistickém základě či z oblasti chemie Základy matematické chemie. Vynikal i jako organizátor, podílel se na založení univerzity v Moskvě, pro niž navrhl statut a jež dodnes nese jeho jméno.
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
