Biografie

Článků v rubrice: 177

Michail Vasilijevič Lomonosov

Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasilijevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.

Fotogalerie (1)
Michail Vasilijevič Lomonosov

Lomonosov se narodil někdy v listopadu roku 1711 jako syn sedláka, rybáře a stavitele lodí ve vsi Mišaninskaja v Archangelské gubernii. Přestože od mládí projevoval talent ke studiu, jeho sama negramotná rodina vzdělání nepřála, a tak odjel proti její vůli do Moskvy, kde se přihlásil na církevní Akademii. Aby byl přijat, zatajil svůj rolnický původ. Pravda se odhalila až po čtyřech letech, kdy už jeho nadání bylo profesorům zjevné, a tak ho sice ze školy vyloučili, ale zároveň poslali na církevní Akademii do Kyjeva. Odtud byl pak jako jeden z nejlepších studentů přeložen na prestižní Akademii do Petrohradu. Ve studiu fyziky a chemie pokračoval ještě na univerzitě v Marburgu, kde také napsal svou první vědeckou práci. Po třech letech v Marburgu přešel do Freiburgu, kde se věnoval studiu hornictví. Roku 1741 se vrátil do vlasti – na petrohradskou Akademii, kde byl jmenován profesorem. Na chudého chlapce z negramotného vesnického prostředí tehdejšího Ruska to byla kariéra závratná, ale zasloužená. Lomonosov patřil nejen k velice všestranným učencům, což se v 18. století dalo ještě zvládnout, především však oplýval originálními myšlenkami, které posunovaly tehdejší vědecké poznání daleko kupředu. Například už v roce 1748 formuloval obecný zákon zachování hmotnosti a pohybu a o rok později vystoupil s myšlenkou, že podstatou tepla je pohyb malých částeček. Hojně publikoval, uveďme například práce O jevech vzduchových elektrickou silou způsobených nebo Teorie elektřiny na materialistickém základě či z oblasti chemie Základy matematické chemie. Vynikal i jako organizátor, podílel se na založení univerzity v Moskvě, pro niž navrhl statut a jež dodnes nese jeho jméno.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail