Mnohostranný ruský učenec zahrnující celou škálu přírodovědných oborů, ale také básník a literát – Michail Vasilijevič Lomonosov – zemřel před 240 lety, 4. dubna 1765 v Petrohradě.
Fotogalerie (1)
Lomonosov se narodil někdy v listopadu roku 1711 jako syn sedláka, rybáře a stavitele lodí ve vsi Mišaninskaja v Archangelské gubernii. Přestože od mládí projevoval talent ke studiu, jeho sama negramotná rodina vzdělání nepřála, a tak odjel proti její vůli do Moskvy, kde se přihlásil na církevní Akademii. Aby byl přijat, zatajil svůj rolnický původ. Pravda se odhalila až po čtyřech letech, kdy už jeho nadání bylo profesorům zjevné, a tak ho sice ze školy vyloučili, ale zároveň poslali na církevní Akademii do Kyjeva. Odtud byl pak jako jeden z nejlepších studentů přeložen na prestižní Akademii do Petrohradu. Ve studiu fyziky a chemie pokračoval ještě na univerzitě v Marburgu, kde také napsal svou první vědeckou práci. Po třech letech v Marburgu přešel do Freiburgu, kde se věnoval studiu hornictví. Roku 1741 se vrátil do vlasti – na petrohradskou Akademii, kde byl jmenován profesorem. Na chudého chlapce z negramotného vesnického prostředí tehdejšího Ruska to byla kariéra závratná, ale zasloužená. Lomonosov patřil nejen k velice všestranným učencům, což se v 18. století dalo ještě zvládnout, především však oplýval originálními myšlenkami, které posunovaly tehdejší vědecké poznání daleko kupředu. Například už v roce 1748 formuloval obecný zákon zachování hmotnosti a pohybu a o rok později vystoupil s myšlenkou, že podstatou tepla je pohyb malých částeček. Hojně publikoval, uveďme například práce O jevech vzduchových elektrickou silou způsobených nebo Teorie elektřiny na materialistickém základě či z oblasti chemie Základy matematické chemie. Vynikal i jako organizátor, podílel se na založení univerzity v Moskvě, pro niž navrhl statut a jež dodnes nese jeho jméno.
Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...
Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.
Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...
Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
