Biografie

Článků v rubrice: 182

Marie Curie-Skłodowská

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1857 ve Varšavě, v rodině gymnaziálního profesora. Studovala v Krakově a ve Varšavě, k zájmu o chemii ji nepřivedl nikdo menší než sám D. I. Mendělejev, který se přátelil s jejím otcem. Účast v revolučním kroužku studentů ji však donutila opustit tehdy nesvobodné Polsko a dokončit studia v Paříži. Tady se na univerzitě seznámila se svým budoucím manželem a spolupracovníkem Pierre Curiem.
Čerstvě provdaná Marie Curie pracovala jako asistentka profesora Becquerela právě v době, kdy se zabýval experimenty s fosforescencí a objevil při nich dosud neznámý jev, nazvaný později radioaktivita. Od tohoto okamžiku se hlavní náplní vědeckého úsilí mladé vědkyně stala snaha objevit zdroj záření zachyceného Becquerelem na fotografickou desku. Po úmorné a nekonečné práci – dřevěná kůlna v Lhomondově ulici, která manželům Curiovým sloužila jako laboratoř, by mohla vyprávět o bezesných nocích – se nakonec podařilo získat pouhou desetinu gramu nového, zářícího prvku nazvaného radium. Kvůli této desetince gramu museli zpracovat přes tunu materiálu – smolince přivezeného z Jáchymova. Objevem radia zaplnila jedno z bílých míst Mendělejevovy tabulky, snad jako bezděčný dík za to, že ji její tvůrce přivedl na tak úspěšnou životní dráhu.
Na výzkumu radioaktivity založila Marie Curie-Skłodowská téma své doktorské disertační práce. Skvěle ji obhájila a v roce 1906 byla jmenována profesorkou fyziky, první ženou, která získala profesorskou hodnost na staroslavné pařížské Sorbonně. To už byla držitelkou Nobelovy ceny za fyziku, kterou spolu s manželem a profesorem Becquerelem získala v roce 1903. Další úspěšná bádání ji v roce 1911 znovu přinesla dodnes nejvyšší možné vědecké ocenění, Nobelovu cenu, tentokrát za chemii.
Za splnění svého životního snu zaplatila
„madame Curie“ vysokou cenu. Zemřela na chorobu vyvolanou účinky záření radia, s kterým spojila svůj život. Svým dílem však otevřela dveře novému věku lidstva.
Radioaktivitou se zabývala i druhá „vědecká generace“ rodiny Curiových – dcera Ire`ne a její manžel Frédéric Joliot, který z úcty přijal jméno Curie. Manželé Ire`ne a Frédéric Joliot-Curie věnovali svou pozornost především vyvolání umělé radioaktivity a za svůj objev získali Nobelovu cenu v roce 1935.

Víte, že...
V letošním roce jubilují i dva další významní průkopníci jaderné fyziky? 28. listopadu roku 1954 zemřel italský fyzik Enrico Fermi, který uskutečnil prvou řízenou řetězovou reakci, a právě před sto lety, 22. dubna 1904, se narodil americký vědec Jacob Robert Oppenheimer, pod jehož vedením byla v Los Alamos zkonstruována první atomová bomba.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail