Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André-Marie Ampère, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.
Ampére své nevšední nadání projevil už v raném věku, traduje se, že ve čtrnácti letech přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Od roku 1805 vyučoval na pařížské Polytechnice, což byla nejprestižnější škola v Evropě. Ačkoli se cítil především matematikem, proslulost nakonec získal v disciplině fyzikální – ve výzkumech elektřiny a magnetismu. V roce 1822 sestrojil Ampère solenoid, základ elektromagnetu, o pět let později vytvořil teorii elektrodynamických jevů, v níž mj. podal elektrodynamickou definici elektrického proudu. Jeho i dobový trend k encyklopedismu jej vedl ke snaze roztřídit vědy do podobného systému jako byla dělena příroda – do říší, podříší atd. Celkem pochopitelně však vytvořil jen jakousi kuriozitu, dokonce aby své třídění zaplnil, některé vědní obory si vymyslel. V závěru života se dostal do existenčních potíží, zemřel v roce 1836 na služební cestě do Marseille. Za jeho zásluhy mu byl postaven v Lyonu pomník. Mnohem trvalejší památku však zanechal ve svém díle – rozhodně vrchovatě vyplnil přání svého otce, který jako oběť francouzské revoluce na cestě ke gilotině prohlásil: „Co se týče mého syna, věřím, že předčí všechna moje očekávání.“
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.