Biografie

Článků v rubrice: 187

André-Marie Ampère

Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André-Marie Ampère, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.

Fotogalerie (1)
André-Marie Ampère

Ampére své nevšední nadání projevil už v raném věku, traduje se, že ve čtrnácti letech přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Od roku 1805 vyučoval na pařížské Polytechnice, což byla nejprestižnější škola v Evropě. Ačkoli se cítil především matematikem, proslulost nakonec získal v disciplině fyzikální – ve výzkumech elektřiny a magnetismu. V roce 1822 sestrojil Ampère solenoid, základ elektromagnetu, o pět let později vytvořil teorii elektrodynamických jevů, v níž mj. podal elektrodynamickou definici elektrického proudu. Jeho i dobový trend k encyklopedismu jej vedl ke snaze roztřídit vědy do podobného systému jako byla dělena příroda – do říší, podříší atd. Celkem pochopitelně však vytvořil jen jakousi kuriozitu, dokonce aby své třídění zaplnil, některé vědní obory si vymyslel. V závěru života se dostal do existenčních potíží, zemřel v roce 1836 na služební cestě do Marseille. Za jeho zásluhy mu byl postaven v Lyonu pomník. Mnohem trvalejší památku však zanechal ve svém díle – rozhodně vrchovatě vyplnil přání svého otce, který jako oběť francouzské revoluce na cestě ke gilotině prohlásil: „Co se týče mého syna, věřím, že předčí všechna moje očekávání.“

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail