Biografie

Článků v rubrice: 187

André-Marie Ampère

Dne 8. května 1775, tedy před 230 lety, se ve francouzském Polémieux u Lyonu narodil budoucí matematik a fyzik André-Marie Ampère, průkopník elektrotechniky, jehož jménem dnes označujeme jednotku elektrického proudu.

Fotogalerie (1)
André-Marie Ampère

Ampére své nevšední nadání projevil už v raném věku, traduje se, že ve čtrnácti letech přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. Od roku 1805 vyučoval na pařížské Polytechnice, což byla nejprestižnější škola v Evropě. Ačkoli se cítil především matematikem, proslulost nakonec získal v disciplině fyzikální – ve výzkumech elektřiny a magnetismu. V roce 1822 sestrojil Ampère solenoid, základ elektromagnetu, o pět let později vytvořil teorii elektrodynamických jevů, v níž mj. podal elektrodynamickou definici elektrického proudu. Jeho i dobový trend k encyklopedismu jej vedl ke snaze roztřídit vědy do podobného systému jako byla dělena příroda – do říší, podříší atd. Celkem pochopitelně však vytvořil jen jakousi kuriozitu, dokonce aby své třídění zaplnil, některé vědní obory si vymyslel. V závěru života se dostal do existenčních potíží, zemřel v roce 1836 na služební cestě do Marseille. Za jeho zásluhy mu byl postaven v Lyonu pomník. Mnohem trvalejší památku však zanechal ve svém díle – rozhodně vrchovatě vyplnil přání svého otce, který jako oběť francouzské revoluce na cestě ke gilotině prohlásil: „Co se týče mého syna, věřím, že předčí všechna moje očekávání.“

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?

  Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.

Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail