Biografie

Článků v rubrice: 185

Díky, pane profesore

Koncem roku 2004 oslavil pan profesor Jaroslav Číhalík (*1924) vzácné životní jubileum a my všichni okolo časopisu Třetí pól mu k němu srdečně blahopřejeme.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Pan profesor zároveň požádal o uvolnění z redakční rady našeho časopisu, neboť přestože je stále ve skvělé fyzické a především duševní kondici, své četné aktivity se přece jen snaží omezovat. Jeho přání nelze než respektovat, a i když se s ním loučíme neradi, pevně věříme jeho slibu, že bude s Třetím pólem spolupracovat dál, byť neformálně.
Profesor Číhalík vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na této škole pak zůstal jako pedagog dodnes. Zaměřil se na analytickou chemii a zabýval se především stopovou analýzou toxických látek v životním prostředí. To jej pak zcela logicky přivedlo k širšímu zájmu o životní prostředí a k organizování výuky v tomto oboru na Přírodovědecké fakultě. V řádném studiu i v četných postgraduálních kursech vychoval stovky odborníků, kteří se dnes věnují práci v tomto stěžejním oboru pro
život na naší planetě.
Členem redakční rady časopisu Třetí pól je od samého počátku, stál u jeho zrodu a zásadně ovlivnil jeho náplň. Za všechno jeho úsilí mu ze srdce děkujeme a těšíme se, že s jeho příspěvky a doporučeními se budeme na stránkách časopisu setkávat ještě dlouho. Mnoho zdraví přeje redakce.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail