Recyklace radioaktivních zářičů
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Koncem roku 2004 oslavil pan profesor Jaroslav Číhalík (*1924) vzácné životní jubileum a my všichni okolo časopisu Třetí pól mu k němu srdečně blahopřejeme.
Pan profesor zároveň požádal o uvolnění z redakční rady našeho časopisu, neboť přestože je stále ve skvělé fyzické a především duševní kondici, své četné aktivity se přece jen snaží omezovat. Jeho přání nelze než respektovat, a i když se s ním loučíme neradi, pevně věříme jeho slibu, že bude s Třetím pólem spolupracovat dál, byť neformálně.
Profesor Číhalík vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na této škole pak zůstal jako pedagog dodnes. Zaměřil se na analytickou chemii a zabýval se především stopovou analýzou toxických látek v životním prostředí. To jej pak zcela logicky přivedlo k širšímu zájmu o životní prostředí a k organizování výuky v tomto oboru na Přírodovědecké fakultě. V řádném studiu i v četných postgraduálních kursech vychoval stovky odborníků, kteří se dnes věnují práci v tomto stěžejním oboru pro
život na naší planetě.
Členem redakční rady časopisu Třetí pól je od samého počátku, stál u jeho zrodu a zásadně ovlivnil jeho náplň. Za všechno jeho úsilí mu ze srdce děkujeme a těšíme se, že s jeho příspěvky a doporučeními se budeme na stránkách časopisu setkávat ještě dlouho. Mnoho zdraví přeje redakce.
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.