Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Koncem roku 2004 oslavil pan profesor Jaroslav Číhalík (*1924) vzácné životní jubileum a my všichni okolo časopisu Třetí pól mu k němu srdečně blahopřejeme.
Pan profesor zároveň požádal o uvolnění z redakční rady našeho časopisu, neboť přestože je stále ve skvělé fyzické a především duševní kondici, své četné aktivity se přece jen snaží omezovat. Jeho přání nelze než respektovat, a i když se s ním loučíme neradi, pevně věříme jeho slibu, že bude s Třetím pólem spolupracovat dál, byť neformálně.
Profesor Číhalík vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na této škole pak zůstal jako pedagog dodnes. Zaměřil se na analytickou chemii a zabýval se především stopovou analýzou toxických látek v životním prostředí. To jej pak zcela logicky přivedlo k širšímu zájmu o životní prostředí a k organizování výuky v tomto oboru na Přírodovědecké fakultě. V řádném studiu i v četných postgraduálních kursech vychoval stovky odborníků, kteří se dnes věnují práci v tomto stěžejním oboru pro
život na naší planetě.
Členem redakční rady časopisu Třetí pól je od samého počátku, stál u jeho zrodu a zásadně ovlivnil jeho náplň. Za všechno jeho úsilí mu ze srdce děkujeme a těšíme se, že s jeho příspěvky a doporučeními se budeme na stránkách časopisu setkávat ještě dlouho. Mnoho zdraví přeje redakce.
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.