Biografie

Článků v rubrice: 185

Johann Mendel

Narodil se roku 1822 v Hynčicích u Kravař v německé rodině. Po absolvování gymnázia v Brně vstoupil na přání své zbožné matky do semináře, kde přijal řádové jméno Gregor (Řehoř).

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Po vysvěcení na kněze učil v klášterní škole, ale musel toho zanechat, neboť nesložil předepsané zkoušky. V letech 1851–53 studoval přírodní vědy ve Vídni, ale ani pak se mu u zkoušek nepodařilo uspět, snad prý proto, že se neztotožňoval s výkladem stvoření světa podle biblické legendy. V klidu cely brněnského augustiniánského kláštera se pak plně věnoval badatelské práci.
Při svých slavných pokusech s hrachem vypěstoval na 200 000 rostlin a o všech si vedl podrobné záznamy. Výsledky včetně matematického vyjádření přenosu dědičných vlastností z rodičů na potomstvo uveřejnil roku 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ale bez sebemenšího ohlasu. A přece se Mendel postulováním svých tří zákonů – o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh – stal zakladatelem moderní vědy o dědičnosti.
Mendel tak zemřel jako vědec zcela neznámý, oproti jiným však měl přece jen štěstí. 35 let po jeho smrti objevili jeho práci nezávisle na sobě tři přední genetici a svorně mu jeho zásluhy přiznali.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.

Horní nádrž Dlouhých strání se natírá „opalovacím krémem“

Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...

Fyzikální soutěž „Vím proč“ zná letošní vítěze

Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...

Nové jaderné palivo v Dukovanech

Historicky první palivové soubory od společnosti Westinghouse dorazily do Jaderné elektrárny Dukovany 16. června. Následují po dodávkách do Temelína.

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail