Biografie

Článků v rubrice: 186

Johann Mendel

Narodil se roku 1822 v Hynčicích u Kravař v německé rodině. Po absolvování gymnázia v Brně vstoupil na přání své zbožné matky do semináře, kde přijal řádové jméno Gregor (Řehoř).

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Po vysvěcení na kněze učil v klášterní škole, ale musel toho zanechat, neboť nesložil předepsané zkoušky. V letech 1851–53 studoval přírodní vědy ve Vídni, ale ani pak se mu u zkoušek nepodařilo uspět, snad prý proto, že se neztotožňoval s výkladem stvoření světa podle biblické legendy. V klidu cely brněnského augustiniánského kláštera se pak plně věnoval badatelské práci.
Při svých slavných pokusech s hrachem vypěstoval na 200 000 rostlin a o všech si vedl podrobné záznamy. Výsledky včetně matematického vyjádření přenosu dědičných vlastností z rodičů na potomstvo uveřejnil roku 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ale bez sebemenšího ohlasu. A přece se Mendel postulováním svých tří zákonů – o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh – stal zakladatelem moderní vědy o dědičnosti.
Mendel tak zemřel jako vědec zcela neznámý, oproti jiným však měl přece jen štěstí. 35 let po jeho smrti objevili jeho práci nezávisle na sobě tři přední genetici a svorně mu jeho zásluhy přiznali.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail