Biografie

Článků v rubrice: 185

Johann Mendel

Narodil se roku 1822 v Hynčicích u Kravař v německé rodině. Po absolvování gymnázia v Brně vstoupil na přání své zbožné matky do semináře, kde přijal řádové jméno Gregor (Řehoř).

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Po vysvěcení na kněze učil v klášterní škole, ale musel toho zanechat, neboť nesložil předepsané zkoušky. V letech 1851–53 studoval přírodní vědy ve Vídni, ale ani pak se mu u zkoušek nepodařilo uspět, snad prý proto, že se neztotožňoval s výkladem stvoření světa podle biblické legendy. V klidu cely brněnského augustiniánského kláštera se pak plně věnoval badatelské práci.
Při svých slavných pokusech s hrachem vypěstoval na 200 000 rostlin a o všech si vedl podrobné záznamy. Výsledky včetně matematického vyjádření přenosu dědičných vlastností z rodičů na potomstvo uveřejnil roku 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ale bez sebemenšího ohlasu. A přece se Mendel postulováním svých tří zákonů – o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh – stal zakladatelem moderní vědy o dědičnosti.
Mendel tak zemřel jako vědec zcela neznámý, oproti jiným však měl přece jen štěstí. 35 let po jeho smrti objevili jeho práci nezávisle na sobě tři přední genetici a svorně mu jeho zásluhy přiznali.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Studium specifických genetických variant v jedné buňce

Vědci z jednotky genomové biologie v EMBL (Evropská laboratoř molekulární biologie) vyvinuli vysoce citlivý nástroj, který může pomoci odhalit vazby na komplexní nemoci.

AI předpovídá riziko onemocnění na desítky let dopředu

Nový model umělé inteligence dokáže odhadnout dlouhodobé riziko více než 1 000 nemocí a předpovědět změny lidského zdraví. Model, vyškolený a testovaný na anonymizovaných ...

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail