Biografie

Článků v rubrice: 187

Johann Mendel

Narodil se roku 1822 v Hynčicích u Kravař v německé rodině. Po absolvování gymnázia v Brně vstoupil na přání své zbožné matky do semináře, kde přijal řádové jméno Gregor (Řehoř).

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Po vysvěcení na kněze učil v klášterní škole, ale musel toho zanechat, neboť nesložil předepsané zkoušky. V letech 1851–53 studoval přírodní vědy ve Vídni, ale ani pak se mu u zkoušek nepodařilo uspět, snad prý proto, že se neztotožňoval s výkladem stvoření světa podle biblické legendy. V klidu cely brněnského augustiniánského kláštera se pak plně věnoval badatelské práci.
Při svých slavných pokusech s hrachem vypěstoval na 200 000 rostlin a o všech si vedl podrobné záznamy. Výsledky včetně matematického vyjádření přenosu dědičných vlastností z rodičů na potomstvo uveřejnil roku 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ale bez sebemenšího ohlasu. A přece se Mendel postulováním svých tří zákonů – o uniformitě míšenců, o štěpení znaků a o volné kombinovatelnosti vloh – stal zakladatelem moderní vědy o dědičnosti.
Mendel tak zemřel jako vědec zcela neznámý, oproti jiným však měl přece jen štěstí. 35 let po jeho smrti objevili jeho práci nezávisle na sobě tři přední genetici a svorně mu jeho zásluhy přiznali.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail