Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
V roce 1793, tj. před 210 lety, zemřel v Praze Kryštof (Christoph) Bergner (*1721) - poslední "pražský alchymista" a zároveň první "chemik z povolání" v Čechách …
Alchymii považoval Bergner za přirozenou součást chemie (anebo možná naopak) a nijak se svým zájmem netajil. Do Prahy přišel koncem 50. let z Chomutova a nastoupil do proslulé alchymistické laboratoře hraběte Rudolfa Vrbny z Bruntálu, o něco později pak do pražské mincovny, kde se zřejmě cítil blíž svému snu - transmutaci obecných kovů ve zlato. Jeho pokusy směřující k odhalení kamene mudrců vyžadovaly spoustu peněz, v mincovně však příliš neplatili, a tak se znamenitý chemik ve volných chvílích věnoval výrobě nejrůznějších chemických preparátů pro pražské lékárníky a drogisty. Stal se tak "bílou vránou" mezi alchymisty, nejenže neupadl do bídy, ale zanedlouho si pořídil hned dva domy v Kozí ulici - U tří červených lvů a U bílého slona.
Do historie české energetiky se však Bergner zapsal vynálezem navýsost praktickým. Kdesi se dočetl, že v západní Evropě se topí kamenným uhlím, vydávajícím mnohem silnější žár než dřevo. Zkusil to také, ale tehdejší kamna brzy propálil. Teprve po mnoha pokusech se mu podařilo sestrojit kamna s roštem a ze železných plátů, vymazaná šamotem. Ta žár vydržela, a proto si je nechal roku 1766 patentovat. Spolu s kamny vymyslel i neobvyklé palivo - z uhelného mouru a vody uhnětl koule, jakési brikety, do kterých přidával neznámé chemické ingredience zvyšující jejich výhřevnost. Bergnerovy brikety - nazýval je peloty - navíc takřka nekouřily.
V okamžiku úspěchu však do vynálezecké idylky vstoupil úřad a nastal kolotoč připomínající nám spíše současnost, než v technice revoluční 18. století. C. k. úřad poslal svého komisaře - experta (doktora přírodních věd Jana Boháče), který okamžitě pochopil finanční perspektivy Bergnerova objevu a navrhl vynálezci "osobní spolupráci" při velkovýrobě kamen a pelot. Když neuspěl, sepsal posudek varující před dusivým a zdraví škodlivým kouřem z uhlí, který by zamořil pražské ulice. A pro jistotu hned
navštívil pražské policejní komisařství, které
Bergnerovi nařídilo kamna do tří dnů zničit.
Mezi vynálezcem a úřady nastala bitva, při které se dokonce střílelo - to Bergner vypálil z pistole do stropu jako varování policistům, kteří se mu snažili jeho kamna zabavit. Po dvouletých tahanicích se však nakonec vzdal a začal zase topit dřívím. Na uhlí (a na dusivý kouř v ulicích) si pražské domácnosti musely počkat skoro až do poloviny 19. století.
... historie kamen je poměrně dost mladá? První litinová kamna se objevují až v polovině 15. století. Železná kamna sice užívali už staří Římané, nebyla však napojena na komín, či jiný odvod kouře. Rozpálená kamna se přenášela z místnosti do místnosti, aby všude zanechala trochu tepla a ovšem i příslušný díl dýmu.
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.