Biografie

Článků v rubrice: 177

Kryštof Bergner

V roce 1793, tj. před 210 lety, zemřel v Praze Kryštof (Christoph) Bergner (*1721) - poslední "pražský alchymista" a zároveň první "chemik z povolání" v Čechách …

Fotogalerie (2)
Alchymistické symboly (Zdroj Shutterstock)

Alchymii považoval Bergner za přirozenou součást chemie (anebo možná naopak) a nijak se svým zájmem netajil. Do Prahy přišel koncem 50. let z Chomutova a nastoupil do proslulé alchymistické laboratoře hraběte Rudolfa Vrbny z Bruntálu, o něco později pak do pražské mincovny, kde se zřejmě cítil blíž svému snu - transmutaci obecných kovů ve zlato. Jeho pokusy směřující k odhalení kamene mudrců vyžadovaly spoustu peněz, v mincovně však příliš neplatili, a tak se znamenitý chemik ve volných chvílích věnoval výrobě nejrůznějších chemických preparátů pro pražské lékárníky a drogisty. Stal se tak "bílou vránou" mezi alchymisty, nejenže neupadl do bídy, ale zanedlouho si pořídil hned dva domy v Kozí ulici - U tří červených lvů a U bílého slona.
Do historie české energetiky se však Bergner zapsal vynálezem navýsost praktickým. Kdesi se dočetl, že v západní Evropě se topí kamenným uhlím, vydávajícím mnohem silnější žár než dřevo. Zkusil to také, ale tehdejší kamna brzy propálil. Teprve po mnoha pokusech se mu podařilo sestrojit kamna s roštem a ze železných plátů, vymazaná šamotem. Ta žár vydržela, a proto si je nechal roku 1766 patentovat. Spolu s kamny vymyslel i neobvyklé palivo - z uhelného mouru a vody uhnětl koule, jakési brikety, do kterých přidával neznámé chemické ingredience zvyšující jejich výhřevnost. Bergnerovy brikety - nazýval je peloty - navíc takřka nekouřily.
V okamžiku úspěchu však do vynálezecké idylky vstoupil úřad a nastal kolotoč připomínající nám spíše současnost, než v technice revoluční 18. století. C. k. úřad poslal svého komisaře - experta (doktora přírodních věd Jana Boháče), který okamžitě pochopil finanční perspektivy Bergnerova objevu a navrhl vynálezci "osobní spolupráci" při velkovýrobě kamen a pelot. Když neuspěl, sepsal posudek varující před dusivým a zdraví škodlivým kouřem z uhlí, který by zamořil pražské ulice. A pro jistotu hned
navštívil pražské policejní komisařství, které
Bergnerovi nařídilo kamna do tří dnů zničit.
Mezi vynálezcem a úřady nastala bitva, při které se dokonce střílelo - to Bergner vypálil z pistole do stropu jako varování policistům, kteří se mu snažili jeho kamna zabavit. Po dvouletých tahanicích se však nakonec vzdal a začal zase topit dřívím. Na uhlí (a na dusivý kouř v ulicích) si pražské domácnosti musely počkat skoro až do poloviny 19. století.

Víte, že

... historie kamen je poměrně dost mladá? První litinová kamna se objevují až v polovině 15. století. Železná kamna sice užívali už staří Římané, nebyla však napojena na komín, či jiný odvod kouře. Rozpálená kamna se přenášela z místnosti do místnosti, aby všude zanechala trochu tepla a ovšem i příslušný díl dýmu.

 

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail