Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
6. února 1802, tedy před dvěma sty lety, se v Gloucesteru narodil britský fyzik Charles Wheatstone, jeden z průkopníků elektrického věku. Zemřel 19. října v Paříži.
Po příchodu do Londýna začal mladý Wheatstone působit v továrně na hudební nástroje, kde zkoumal průchod zvuku pevnými tělesy a další akustické jevy. Brzy však své skutečné uplatnění nalezl v jiném odvětví fyziky - ve stále se ještě rodícím oboru elektřiny.
V roce 1834 jej už můžeme spatřit v roli profesora fyziky na londýnské King's College, později působil jako soukromý učenec. Jak bylo tehdy, v dobách prvních krůčků k využití elektřiny, dost obvyklé, praxe mu nebyla cizí. Roku 1845 si dal patentovat nápad nahradit trvalé magnety magnetoelektrických strojů trpící nestabilitou, elektromagnety napájenými proudem z galvanických článků. Vznikly tak stroje s tzv. cizím buzením.
Skutečný průlom ve výrobě elektrického proudu však nastal až v letech 1866/1867, kdy nezávisle na sobě a takřka současně
Ch. Wheatstone a W. Siemens zkonstruovali nový typ dynama - generátoru na výrobu stejnosměrného proudu - s vlastním buzením. Prvenství jednoho či druhého je nedůležité, vždyť oba vycházeli z práce a pokusů desítek techniků, kteří se snažili najít nejlepší technické řešení výroby elektrického proudu elektrickými stroji, na jehož počátku byl objev indukce M. Faradaye.
Vlastní buzení - neboli dynamoelektrický princip - spočívá ve zjištění, že i remanentní (velice slabý) magnetismus železného jádra vede ke vzniku elektrického proudu v otáčející se kotvě elektrického stroje. Tento proud, probíhající v cívce kolem jádra, zesiluje jeho magnetismus, ten pak budí silnější proud atd. Zdánlivě nepříliš významné zlepšení ve skutečnosti otevřelo dveře do elektrického věku.
Wheatstoneova badatelská činnost byla ovšem mnohem pestřejší, jak o tom svědčí některé z jím sestrojených přístrojů, např. Kaleidophon (1827) či Stereoskop (1839), anebo pohled do jeho vědeckých publikací: Physiology of vision (1852), The binocular microscope (1853). Zkonstruoval také elektromagnetická zařízení pro registraci údajů teploměrů, barometrů a některých astronomických přístrojů. Objevením dynamoelektrického principu se však zapsal mezi nesmrtelné.
Především díky tomuto zařízení zůstalo Wheatstoneovo jméno živé dodnes. Jde o ohmmetr užívaný k měření elektrických odporů tzv. nulovou metodou. Neznámý odpor X zapojíme spolu se třemi známými (a nastavitelnými) odpory R1, R2 a R3 do čtyř větví čtyřúhelníku. K jeho dvěma protilehlým vrcholům připojíme zdroj elektrického napětí, k dalším dvěma vrcholům galvanometr G. Nastavíme-li známé odpory tak, aby galvanometrem neprotékal žádný proud, můžeme spočítat hodnotu neznámého odporu podle vzorce X = ( R1 / R2 ) R3.
Charles Wheatstone stál - spolu s Williamem F. Cookem - u zrodu první železniční telegrafní linky? Roku 1837 svým čtrnáctijehlovým telegrafem vybavili Londýnskou severozápadní dráhu v délce 30 mil (tj. 48 km). Později sestrojili telegraf s jednou jehlou a Wheatstone k němu zkonstruoval dokonce několik typů psacích strojů umožňujících rychlotelegrafii. Na obrázku je právě jeho "rychlotelegraf".
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.