6. února 1802, tedy před dvěma sty lety, se v Gloucesteru narodil britský fyzik Charles Wheatstone, jeden z průkopníků elektrického věku. Zemřel 19. října v Paříži.
Fotogalerie (2)
Po příchodu do Londýna začal mladý Wheatstone působit v továrně na hudební nástroje, kde zkoumal průchod zvuku pevnými tělesy a další akustické jevy. Brzy však své skutečné uplatnění nalezl v jiném odvětví fyziky - ve stále se ještě rodícím oboru elektřiny.
V roce 1834 jej už můžeme spatřit v roli profesora fyziky na londýnské King's College, později působil jako soukromý učenec. Jak bylo tehdy, v dobách prvních krůčků k využití elektřiny, dost obvyklé, praxe mu nebyla cizí. Roku 1845 si dal patentovat nápad nahradit trvalé magnety magnetoelektrických strojů trpící nestabilitou, elektromagnety napájenými proudem z galvanických článků. Vznikly tak stroje s tzv. cizím buzením.
Skutečný průlom ve výrobě elektrického proudu však nastal až v letech 1866/1867, kdy nezávisle na sobě a takřka současně
Ch. Wheatstone a W. Siemens zkonstruovali nový typ dynama - generátoru na výrobu stejnosměrného proudu - s vlastním buzením. Prvenství jednoho či druhého je nedůležité, vždyť oba vycházeli z práce a pokusů desítek techniků, kteří se snažili najít nejlepší technické řešení výroby elektrického proudu elektrickými stroji, na jehož počátku byl objev indukce M. Faradaye.
Vlastní buzení - neboli dynamoelektrický princip - spočívá ve zjištění, že i remanentní (velice slabý) magnetismus železného jádra vede ke vzniku elektrického proudu v otáčející se kotvě elektrického stroje. Tento proud, probíhající v cívce kolem jádra, zesiluje jeho magnetismus, ten pak budí silnější proud atd. Zdánlivě nepříliš významné zlepšení ve skutečnosti otevřelo dveře do elektrického věku.
Wheatstoneova badatelská činnost byla ovšem mnohem pestřejší, jak o tom svědčí některé z jím sestrojených přístrojů, např. Kaleidophon (1827) či Stereoskop (1839), anebo pohled do jeho vědeckých publikací: Physiology of vision (1852), The binocular microscope (1853). Zkonstruoval také elektromagnetická zařízení pro registraci údajů teploměrů, barometrů a některých astronomických přístrojů. Objevením dynamoelektrického principu se však zapsal mezi nesmrtelné.
Především díky tomuto zařízení zůstalo Wheatstoneovo jméno živé dodnes. Jde o ohmmetr užívaný k měření elektrických odporů tzv. nulovou metodou. Neznámý odpor X zapojíme spolu se třemi známými (a nastavitelnými) odpory R1, R2 a R3 do čtyř větví čtyřúhelníku. K jeho dvěma protilehlým vrcholům připojíme zdroj elektrického napětí, k dalším dvěma vrcholům galvanometr G. Nastavíme-li známé odpory tak, aby galvanometrem neprotékal žádný proud, můžeme spočítat hodnotu neznámého odporu podle vzorce X = ( R1 / R2 ) R3.
Charles Wheatstone stál - spolu s Williamem F. Cookem - u zrodu první železniční telegrafní linky? Roku 1837 svým čtrnáctijehlovým telegrafem vybavili Londýnskou severozápadní dráhu v délce 30 mil (tj. 48 km). Později sestrojili telegraf s jednou jehlou a Wheatstone k němu zkonstruoval dokonce několik typů psacích strojů umožňujících rychlotelegrafii. Na obrázku je právě jeho "rychlotelegraf".
Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).
Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.
Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.
V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
