Alexander Henri Becquerel

Chodci, proplétající se 14. února roku 1896 v pošmourném odpoledni rušnými bulváry francouzské metropole nad Seinou, netušili, že nedaleko odtud, za zaprášenými okny pařížské polytechnické školy, začal právě nový věk.

Ve své laboratoři tam totiž někdejší žák a nyní profesor tohoto ústavu (mimochodem je pozoruhodné kolik velkých vědců se stalo profesory na školách, které je vychovaly) A. H. Becquerel pilně prováděl pokusy s fosforeskujícími látkami. Becquerelův zájem o tuto oblast fyziky vzbudil nedávný objev jiného záření: "Od prvního dne, co jsem se dozvěděl o objevu paprsků X profesorem Roentgenem, napadala mě myšlenka, že vlastnost vysílat pronikavé záření úzce souvisí s fosforescencí".

Tajemné záření?

Profesor Becquerel si vybírá různé minerály, nechává je ozařovat sluncem a pak je klade na fotografickou desku zabalenou do černého papíru. Zmíněného 14. února experimentoval s uranovou solí, ale nemohl ji ozářit slunečním svitem, neboť - jak už víme - bylo pošmourno. Na fotografické desce se však přesto obrys nerostu objevil. Becquerel nemešká a koná další a další pokusy s kontrolními vzorky. Výsledek je stále stejný - obrysy se na deskách objevují ať je minerál předem ozářen sluncem či není. Tajemné záření exponující fotografickou desku není fosforescence, ale vychází ze samotného minerálu, v tomto případě z uranu. Svůj objev oznámil ve francouzské Akademii věd již 24. února 1896. Toto stále ještě záhadné záření bylo dokonce nazváno Becquerelovým.

Bylo to radium!

Jen pár kroků přes chodbu od laboratoře pana profesora tehdy pracoval jeho kolega Pierre Curie se svou mladou ženou Marií. Právě jim se po dvouleté úsilovné práci podařilo objevit skutečný zdroj záření uranové rudy - prvek radium. Marie Curie-
-Sklodowská pak tento jev nazvala radioaktivitou. Becquerel byl nicméně za svůj objev jmenován členem francouzské Akademie věd a čestným členem mnoha zahraničních vědeckých institucí. Všichni tři zúčastnění pak v roce 1903 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku.

Alexander Henri Becquerel

Henri Becquerel se narodil 15. prosince 1852 (tedy před 150 lety) v Paříži. Jeho dědeček Antoine Becquerel byl významný fyzik a chemik, jeden ze zakladatelů elektrochemie, a stejnému oboru se věnoval i Henriho otec Edmond Becquerel. Mladý Henri šel v rodinných šlépějích důsledně - stejně jako jeho předci vystudoval pařížskou polytechniku a stal se na ní profesorem. I když se specializoval na stavbu silnic a mostů, tradice jej brzy nasměrovala k fyzice a dokonce i k bádání o fosforescenci, kde pokračoval v pokusech svého děda. Možná se sluší dodat, že profesorem na pařížské polytechnice se stal i Henriho syn - opravdu úctyhodná rodinná tradice.

Víte, že...

... při izolaci nového prvku radia sehrály významnou roli chemické postupy používané v jáchymovské továrně na výrobu barev z uranu? Radium a radiové preparáty se tu dokonce vyráběly průmyslově. V roce 1907 byl získán první gram čistého radia, později se roční výtěžek pohyboval okolo pěti a půl gramu, což představovalo podstatnou část světové produkce. Ve stejné době se radioaktivita zdejších pramenů začala využívat k léčebným kúrám. Na obrázku je Radium-Kurhaus (Radium Palác) postavený roku 1912.

Jáchymov

Město, kterému svým způsobem vděčila za svůj epochální objev - navštívila Marie Curie-Sklodowská v roce 1925. V Lánech se setkala s prezidentem T. G. Masarykem, městem, kde byla vytěžena uranová ruda, z které paní Curie získala první gramy radia, ji provázel její žák ze Sorbony, dr. František Běhounek.