Josef Božek

28. února 1782 se v polských Biercích narodil pozdější vynálezce a průkopník české techniky Josef Božek. To Polsko nás nesmí mást - Božek pocházel z ryze české mlynářské rodiny a Bierce tehdy ležely na území habsburské monarchie, stejně jako Čechy.

Své technické nadání projevil mladý Božek už na gymnáziu v Těšíně, kde prý sestrojil na čtyřicet důmyslných mechanismů a modelů, z nichž se některé dodnes zachovaly. Touha po vyšším vzdělání vedla studenta nejprve do Brna a pak rovnou do centra české vzdělanosti - do Prahy. Vydal se tam pěšky, s modelem stroje na postřihování sukna na zádech. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse.
Zapíše se na pražskou univerzitu a zároveň přijme místo vychovatele dětí hraběte Clam-Martinice. Srdce jej však táhne k technice, a tak opouští nemilovanou filozofii a pohodlné místo a přechází na nově zřízený Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem je slavný F. J. Gerstner. Nepřichází ale jako student, aby naplnil svůj cíl stát se profesorem mechaniky, z existenčních důvodů tam nastupuje jako mechanik. Ostatně, nezačínal stejně i velký James Watt?

Sláva díky protéze

Božek si brzy získává skutečný věhlas v široké veřejnost a to trochu kuriózně sestrojením umělé lidské ruky - protézy. Vytvořil ji pro knížete Ypsilantiho, který tu svou ztratil v bitvě u Chlumu. Kníže s protézou dokázal psát, udržel v ní sklenici, dokázal se obléci. Ruskému důstojníkovi Danilevskému sestrojil Božek protézy nohou, o které přišel v bitvě s Napoleonem u Drážďan. Danilevský se na nich naučil chodit bez hole a dokonce stoupat do schodů.

Práce i vášeň - pára...

V době, kdy Božek v ústavu prokazuje při sestavování nejrůznějších přístrojů svůj neobyčejný talent, přiváží hrabě Buquoi do Čech první parní stroj. Anglický stroj není sestaven a jednotlivé součásti jsou jen hrubě opracovány. To je úkol pro Josefa Božka a zároveň jeho největší životní vášeň. Vývoji parního stroje věnuje maximální úsilí - na rozdíl od svého představeného, profesora F. J. Gerstnera, vidí jeho použití nejen v továrnách, ale také v dopravě. Jen Božkovou zásluhou "jezdí" pára vedle své kolébky v ostrovní britské říši také v Čechách.
Nedopadlo to dobře, otevřít a rozvinout parní dopravu bylo nad finanční síly nemajetného mechanika. Nakonec se však Božek k dopravě stejně vrátil. Začal konstruovat a vyrábět vagóny pro první železniční trať na evropské pevnině - koněspřežku z Českých Budějovic do Lince. Josef Božek zemřel v roce 1835 s nesplněným snem, přesto však za své zásluhy ctěn a vážen celým národem. V jeho šlépějích šli i jeho synové František a Romuald, oba vynikající technici.

Víte že...

...Josef Božek je považován za zakladatele moderního českého hodinářství? Vyučil se ještě před příchodem na polytechniku u známého pražského hodináře Petra Heinricha, do řemesla však rychle přinesl vědecký přístup a moderní řešení. Postavil věžní hodiny pro karlínskou Invalidovnu, svého času největší věžní hodinový stroj na Bílé věži v Hradci Králové, jeho specialitou však byly přesné chronometry či astronomické hodiny (např. v Klementinu).

Víte že...

V září roku 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události - poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota, skončených roku 1772, se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. "Parní" jízdu se zdokonaleným strojem zopakoval na témž místě Božek znovu 1. června 1817, kdy vedle "umělého vozu parního" předváděl i "loď parní" na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli svůj vůz rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil.