Tábor "Výfuk" mezi hvězdami
„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...
K nabití tradiční baterie využívající ke skladování elektřiny chemické reakce je třeba dlouhá doba. Na rozdíl od nich kondenzátory, které skladují energii v elektrickém poli, mohou energii rychle dobíjet i rychle uvolňovat. Uskladní jí ale jen malé množství.
Ke zvýšení kapacity kondenzátorů při zachování jejich rychlosti vyvíjejí vědci kondenzátory, které často obsahují formu pórovitého uhlíku, který může nasávat elektrický náboj jako houba. Mnohé komerční kondenzátory využívají uhlík z kokosových skořápek, což je ale méně dostupná komodita. Proběhly i pokusy s grafenem – výroba tenkých grafenových fólií je ale velmi nákladná. Proto se hledala levnější řešení.
Místo do koše do kondenzátorů
Jedno z nich nalezl Satishchandra Ogale z indické National Chemical Laboratory v Pune. Přišel na myšlenku použít odpadový kancelářský papír. Jeho tým rozřezal papír na malé proužky, které nechal projít sérií zahřívacích a ochlazovacích procesů, včetně mixáže proužků papíru s kyselinou sírovou při teplotě 180 °C a jejich karbonizace při teplotě 800 °C. Výsledkem byl uhlík obsahující mikroskopické struktury, které mu dodávaly velkou povrchovou plochu pro udržení náboje – více než 2 300 m2/g. Tento uhlík pak spolu s elektrolytovým gelem použili k výrobě superkondenzátoru.
Nový materiál uchovává náboj podobně jako jiné materiály pro superkondenzátory a je levný, protože využívá běžný recyklovatelný produkt. Pokud bude technologie výroby „papírových“ superkondenzátorů ekonomicky výhodná, můžeme se dočkat toho, že budeme odpadní papír jednoho dne používat ke skladování energie z větrných farem nebo k dobíjení elektromobilů.
Podle: Jacob Aron: Build a better battery with waste paper. New Scientist, 2014, č. 2978, s. 16.
„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.