Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
K nabití tradiční baterie využívající ke skladování elektřiny chemické reakce je třeba dlouhá doba. Na rozdíl od nich kondenzátory, které skladují energii v elektrickém poli, mohou energii rychle dobíjet i rychle uvolňovat. Uskladní jí ale jen malé množství.
Ke zvýšení kapacity kondenzátorů při zachování jejich rychlosti vyvíjejí vědci kondenzátory, které často obsahují formu pórovitého uhlíku, který může nasávat elektrický náboj jako houba. Mnohé komerční kondenzátory využívají uhlík z kokosových skořápek, což je ale méně dostupná komodita. Proběhly i pokusy s grafenem – výroba tenkých grafenových fólií je ale velmi nákladná. Proto se hledala levnější řešení.
Místo do koše do kondenzátorů
Jedno z nich nalezl Satishchandra Ogale z indické National Chemical Laboratory v Pune. Přišel na myšlenku použít odpadový kancelářský papír. Jeho tým rozřezal papír na malé proužky, které nechal projít sérií zahřívacích a ochlazovacích procesů, včetně mixáže proužků papíru s kyselinou sírovou při teplotě 180 °C a jejich karbonizace při teplotě 800 °C. Výsledkem byl uhlík obsahující mikroskopické struktury, které mu dodávaly velkou povrchovou plochu pro udržení náboje – více než 2 300 m2/g. Tento uhlík pak spolu s elektrolytovým gelem použili k výrobě superkondenzátoru.
Nový materiál uchovává náboj podobně jako jiné materiály pro superkondenzátory a je levný, protože využívá běžný recyklovatelný produkt. Pokud bude technologie výroby „papírových“ superkondenzátorů ekonomicky výhodná, můžeme se dočkat toho, že budeme odpadní papír jednoho dne používat ke skladování energie z větrných farem nebo k dobíjení elektromobilů.
Podle: Jacob Aron: Build a better battery with waste paper. New Scientist, 2014, č. 2978, s. 16.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.