Proč po dešti voní země?

Věřili byste, že se vědci zabývají i takovými jevy? Nesmějme se, ono totiž porozumět jejich přesnému fyzikálnímu mechanismu může pomoci vysvětlit i jiné dosud tajemné a nepochopitelné úkazy. Projděte se přírodou po bouřce nebo dešti a zhluboka nasajte tu báječnou vůni… Je to vůně naší Země.

Voda nevoní

Voda je čirá kapalina bez barvy, chuti a zápachu. Tak zní určitě platná školní definice. Než dopadne déšť na zem, je to jenom čistá voda bez vůně. Jakmile však kapka dopadne na zem, v krajině se příjemně rozvine svěží vůně. Proč?

Vědci si myslí, že identifikovali přesný mechanismus uvolňování aroma do okolí.Toto aroma má dokonce i své jméno: „petrichor“ z řeckých slov „petra“ (kámen, skála) a „ichor“ (fluidum, které koluje v žilách bohů jako krev). Pojem „petrichor“ poprvé pojmenovali dva australští vědci jako „vůně po dešti“ v roce 1964. Dosud se ale nikdo nezabýval mechanismem jejího vzniku. „Mluvilo se o olejích a silicích z rostlin, či o určitých chemikáliích produkovaných bakteriemi“, říká Cullen Buie, profesor inženýrství na Massachusetts Institute of Technology v Cambridge. „Nikdo se ale nezamyslel nad mechanismem, kterým se vůně do okolního vzduchu po dešti uvolní.“

Jako šampaňské

Když kapka dopadne na porézní povrch, uzavře do sebe miniaturní bublinky vzduchu. Bublinky pak vyskakují z kapky jako bublinky v šampaňském, protrhnou povrch kapky a vypustí do ovzduší kolem sebe mikroskopické částečky zvané aerosol. A „dešťové aroma“ nese právě tento aerosol.

Profesor Buie a jeho student Youngsoo Joung filmovali vysokorychlostní kamerou dešťové kapky při dopadu na 28 různých typů povrchů: 12 člověkem vytvořených materiálů a 16 druhů půdy, které sbírali v okolí univerzitního kampusu. V závislosti na rychlosti kapek a na vlastnostech povrchu se uvolňují stovky aerosolových částeček během několika mikrosekund. Nejvíce je jich při slabém a středním deštíčku, méně při prudkém dešti.

K čemu je to dobré

Vědci již dříve pozorovali a popsali, jak dešťové kapky nesou aerosoly při dopadu na vodní hladinu. Tentokrát poprvé pozorovali, co se děje při jejich dopadu na půdu. Nový výzkum odhalil mechanismus vytváření aerosolů z bublinek. Tím se vysvětlily i nálezy půdních mikrobů až několik kilometrů vysoko v atmosféře. Dešťové kapky vytrhnou mikroby z půdy a aerosoly a vítr je vynesou do vzduchu.

Další výzkum se bude týkat nejen vonných látek, ale právě kontaminantů jako jsou viry a bakterie a jejich rozšiřování prostřednictvím aerosolů.

(Publikováno 14. 1. 2015 v časopise Nature Communications.)

Zdroj: http://www.livescience.com/49520-smell-of-rain-aerosols.html?cmpid=559004