Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 280

Radiové vlny mapují mořské proudy

Soustava antén podél západního pobřeží USA vysílá na moře radiové signály. Ne kvůli lodím – posílá je do samotného oceánu. Radiové vlny se odrážejí zpět a 24 hodin denně zásobují vědce informacemi o místních pobřežních mořských proudech.

Fotogalerie (2)
Mořské proudy (zdroj Shutterstock)

„Radiová síť nám umožňuje mapovat povrchové mořské proudy od státu Washington po  Ensenadu v Mexiku,“ říká Toby Garfield, profesor věd o Zemi z University San Francisko. Systém pracuje stejně jako policejní radar. Každá anténa na břehu vysílá FM radiový signál, ten se odráží od vln a je zpětně přijímán anténami. Pohyby oceánu změní vlnovou délku radiových vln a z této změny se vypočítá způsob, jak se voda pohybuje. Systém dosáhne až 90 mil daleko od pobřeží (136 km), což umožňuje zjišťovat, jak větší proudy interagují s menšími při břehu.

Zvlášť ostře sledovaný je Kalifornský proud směřující od Kanady na jih k Mexiku, který je odpovědný za kalifornské mlhy, chladné počasí, ale také za bohatý rybolov ve zdejších vodách. „Kalifornský proud není konstantní,“ říká Garfield. Může se u pobřeží otočit a má sezonní cykly. Díky radiovému systému můžeme mapovat jeho změny, vliv na životní prostředí, klima a živočichy.“

V roce 2007 také pomohl mapovat cestu ropné skvrny a směrovat záchranáře v sanfranciské zátoce.

Co jsou radiové vlny

Radiové vlny jsou druhem elektromagnetického záření. Používáme je jako nositele komunikace – v rádiu se mění na mechanické vibrace a z reproduktoru pak slyšíme zvukové vlny. (Elektromagnetické záření se přenáší jako částice nebo vlny o různých frekvencích a vlnových délkách. Spektrum se obecně dělí na sedm hlavních oblastí: radiové vlny, mikrovlny, infračervené, viditelné, ultrafialové, záření X a gama záření.) Radiové vlny mají vlnovou délku – od milimetrů do více než 100 kilometrů a frekvence od cca 3 000 kHz až po 300 GHz.

Kdo je objevil

Jejich existenci předpověděl skotský fyzik James Clerk Maxwell, který v roce 1870 vytvořil teorii elektromagnetizmu. O několik let později Heinrich Hertz, německý fyzik, aplikoval jeho teorie na vysílání a přijímání radiových vln. Na jeho počest je pojmenovaná jednotka frekvence elektromagnetických vln – hertz.

Pásma radiových vln

Obvykle se radiové vlny dělí na několik pásem:

frekvence

Vlnová délka

Extrémně nízká frekvence (ELF)

<3 kHz

>100 km

Velmi nízká frekvence (VLF)

3 - 30 kHz

10 - 100 km

Nízká frekvence (LF)

30 - 300 kHz

1 m - 10 km

Střední frekvence (MF)

300 kHz - 3 MHz

100 m - 1 km

Vysoká frekvence (HF)

3 - 30 MHz

10 - 100 m

Velmi vysoká frekvence (VHF)

30 - 300 MHz

1 - 10 m

Ultra vysoká frekvence (UHF)

300 MHz - 3 GHz

10 cm - 1 m

Super vysoká frekvence (SHF)

3 - 30 GHz

1 cm - 10 cm

Extrémně vysoká frekvence (EHF)

30 - 300 GHz

1 mm - 1 cm

Radiové vlny v přírodě

Nejsilnějším zdrojem ELF/VLF vln v přírodě jsou blesky. Vlny produkované bleskem se mohou odrážet mezi zemí a ionosférou, a mohou tak cestovat kolem Země. Takové radiové vlny jsou též produkované umělými zdroji, jako jsou elektrické generátory, vysokonapěťové linky, televizní a radiové vysílače. ELF vlny jsou užitečné, protože mají daleký dosah a umí pronikat i vodou a skálou – můžeme je tedy použít pro komunikaci i pod vodou na ponorkách, nebo v dolech a jeskyních. Hodí se však jen pro pomalý přenos dat, protože nemůžou být modulovány dostatečně rychle na slyšitelný zvuk, jehož frekvence je 20 až 20 000 Hz.

Radiové vlny v komunikaci

LF a MF radiová pásma používá mořská i letecká komunikace a komerční rádia s AM – amplitudovou modulací.

HF, VHF a UHF pásma zahrnují FM radio, televizní zvuk, mobilní telefony a GPS. Tato pásma používají frekvenční modulaci – amplituda signálu zůstává konstantní a frekvence se lehce mění podle signálu. Kvalita přenosu je lepší než u amplitudové modulace, protože okolní faktory ovlivní amplitudu signálu snadněji, než frekvenci.

Krátkovlnné rádio užívá frekvence v HF pásmu, od 1,7 MHz do 30 MHz. Pásmo se dělí do segmentů, rozhlasové stanice mají přidělen vždy svůj zvláštní segment. Krátkovlnné stanice mohou být slyšet na tisíce kilometrů, protože signál se odráží od ionosféry a postupnými zpětnými odrazy může doputovat neočekávaně daleko.

SHF a EHF představují nejvyšší frekvence a někdy se už považují za mikrovlnná pásma. Molekuly vzduchu mají tendenci tyto vlny absorbovat, což omezuje jejich dosah. Krátkovlnný signál ale může být nasměrován tenkými paprsky přes parabolické antény, takže je efektivní pro komunikaci na krátké vzdálenosti mezi pevnými stanovišti. SHF je méně ovlivňováno atmosférou a používá se pro Wi-Fi, Bluetooth a bezdrátová USB. SHF vlny se také odrážejí od předmětů, jako jsou auta, lodě a letadla; užívají se proto často v radarech.

Podle http://www.livescience.com/14696-ocean-currents-radio-waves.html.

Plakát s vysvětlením spektra elektromagnetického záření je volně ke stažení zde: https://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-studenty/materialy-ke-studiu/tiskoviny/24.html

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail