Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Mlno

V druhém dílu seriálu o tom, jak se psalo a učilo o fyzice a chemii před rokem 1850, se podíváme na mlno. Laskavostí našeho přispěvatele, váženého pana inženýra Jana Tůmy, jsme získali cenný zdroj, knížku Karla Amerlinga Orbis Pictus čili Svět v obrazích, stupeň druhý (co pokračování prvního stupně, jejž sepsal Amos Komenský(!)). Knížka byla vydána v Praze roku 1852 a je napsána kouzelným jazykem a terminologií předminulého století. Doufám, že jste nezmeškali první díl - ten je zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2310-mluno

Fotogalerie (3)
Stroje a přístroje magnetické (mlnesa, mlnesky...) (zdroj: Orbis Pictus Karla Amerlinga)

Mlno, či-li magnetina

Název mlno má ten samý kořen jako slovo mluno, a to proto, že tyto dvoje síly právě tak ouzce spojeny jsou, že jich nikoli za dvoje, nýbrž jen za jednu a však v jiném směru pracující považovati lze. Slovo magnetina odvozuje se ovšem od jména města Magnesia, dílem od jména řeckého pastýře Magnes, jehož železem okovaná hůl k jistému kamenu napořáde prý lnula. Jest to jen bajka, neboť ví se, že perským magům (kněžím, mudrcům) dávno byl v magii znám onen kámen, jenž slove mlnovcem (Magneteisenstein), a kořen toho slova jest všem indoeuropejským jazykům znám: mag - nus (mistr), mohu, možný, namáhati, vermag atd.

Magnet

Tedy značí magnet mohutnou věc, a za tu pokládali staří jistou železnou rudu (mlnovec), jenž kolem k sobě železné piliny táhne a jimi jako vousy se pokryje. Věc tato stává se i tenkráte, když se piliny magnetu ani nedotknou, nýbrž jen když na papíru leží, a pod papírem mlnovec se ukryje. V Čechách a ve Švédsku jest ho tolik, že se tu z něho železo dělá. Kromě mlnovce a železa znají se ještě jiné kovy, totiž broník (Nikl), ďasík (kobalt), barvík (chrom) a buřík (mangan), jež mlnovec přitahuje. Magnetní síla samorodého mlnovce může se snadno přenésti na ocel, jest-li že se ocel kusem mlnovce na jistý způsob tře. Zmlněná ocel jest tak úmyslný či strojený magnet. A oceli všeliká forma dáti se může. Proužek ocele v poměru tenký a dlouhý omlněný slove mlná střelka či mlneska.

Pokusy

Posypáš-li magnetní střelku pilinami železnými, tyto na obou koncích se zavěsí, nic ale jich nespatříme u prostřed. Místa, která největší přitažlivosti jeví, slovou protivami (póly), a místo, kde pražádného přitahování není pozorovati, magnetový rovník neb vadeník neb pas (Aequator). U mlnesek pravidelného tvaru leží protivy obyčejně na dvou na proti sobě položených koncích, a vadeník u prostřed.  Stejné protivy se odstrkují a nestejné se přitahují, a proto se říká, že v severní špičce střelky jest nahromaděn mln a v jižní mlna. Postaví-li se magnetní střelka na tenký mosazný roubíček tak, aby se svobodně do kola točiti mohla, tu konečně po mnohém kolísání (takořka sem a tam střílení) usadí a utiší se v jistém směru, do něhož vždy se navracuje, kdykoliv se z něho násilně vytrhne. Jedna špička vždy k severu směřuje, proto severní protivou slove, druhá pak špička k jihu směřuje, proto i jižní protivou slove. Touto vlastností ustavičnou rozšířila se mlneska velmi mezi lidem průmyslným a to k nalézání a ustanovování stran světa jak na moří tak v lesích, horách a pod zemí, a slove tu kompas či bussole.

Vezmi ocelový, prostý, všudy stejně tlustý drát, uvaž jej uprostřed na nit, až se bude v rovnováze i ve vodorovnosti vznášet. Nyní ale drát ten potíráním pomocí přirozeného nebo strojeného magnetu proměň v magnet a zavěš zase. K udivení spatříš, že již více vodorovně vznášeti se nebude, neboť jeden konec kloní se k zemi, jako by se těžším stal. Oba úkazy, že se mlneska vždy k severu obrací, a že se kloní, dají souditi, že zeměkoule sama naše jest velikým, ohromným magnetem.

Mlunomlnost (elektromagnetismus)

Památná jest působivost mluna na mlno. Jest-li že železnou tyč v podkovu ohnutou měděným drátem mnohonásobně obvineme, a skrze toto měděné obvinutí mlunný proud ženeme, tu ta železná podkova jeví silné magnetické vlastnosti. Drátové mědění, tzv. uvodičové, k tomu cíli užití jsou hustě hedvábím opředeni a to pro náležité osamocení. Obvineme-li konce magnetické železné podkovy drátem a počneme-li dole podstavenou podkovou mlní silně kolem osy její otáčeti pod konci a blízko konců podkovy hořejší železné, tu vznikne v drátu elektrický proud. Z toho patrná je úzká spojenost obou proudů, a vlastnost ta nazývá se mlunomlností.

Zvěromagnetnost

Všudy v přírodě vládne jistá síla, kterou Od nazýváme, a která velmi se podobá síle magnetické. Potíráním člověka magnetem vzbuditi se a rozpořádati dá. A však každý člověk nemá stejné schopnosti a citlivosti, aby vládnutí zvěromlna cítiti mohl. Všemožným a všestranným pátráním nalezlo se, že následující věci zvláště hojným zdrojem jsou zvěromlna: 1) hlatě (krystaly), pročež i tato síla krystal-od sluje; 2) lučebné prvky a mnohé jich sloučeniny, zvláště vyhlacené (krystalické), sílu tuto zovou chem-od; 3) mluno též tuto sílu chová a slove el-od; 4) teplo  taktéž ji chová (therm-od), jako i mlno (magnet-od), pak světla pozemská a nebeská (phot-od, astr-od); konečně 5) také rostliny a zvířata živoucí ji vydávají, pročež bi-od slove. Aby však člověk toto sálání zvěromlna od věcí a z věcí ucítil, musí sám míti napřed zvěromlno v sobě probuzené. Ti, kteří tu vlastnost v menším stupni mají, citlivůstkáři, u větším stupni výšecitní a na nejvyšším stupni přecitní se zovou. Přecitník chce-li spáti, nejlépe se to děje, leží-li nohama k jihu a hlavou k severu. Jsou, kdož ani ve směru východozápadním procházeti se nesmí, a to proto, že proud zvěromlna se ruší stejně ležícíma protivama zeměkoule.

Tak to by snad stačilo, v originálu je kapitola o zvěromagnetnosti velmi obšírná... Věřili byste např., že pravá polovice těla vydává zvěromln - oblažující chlad - a levá sálá zvěromlnu - tedy teplo? Co se všechno v polovině předminulého století neučilo... (Jen si neodpustím přepsat část komentáře k obrázku zvěromagnetnosti: "Mozek obírá se věcmi duševními a jest, jak viděti, ráno mdlý, k učení ne mnoho schopný, stoupá ale víceméně celý den a jest o 5-6-7 hodině večerní nejčinlivější a nejbásničtější, zatím co mozeček, obírající se více záležitostmi rodiny, po celý den se jen plíží, večír stoupá a k ránu o 3-4 hodinách svůj vrchol má.")

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail