Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 217

Nový druh magnetu

Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin. Ve většině objektů tato magnetická pole směřují do náhodných směrů a vzájemně se ruší. (To je třeba i důvod, proč vaše tělo není obrovským magnetem, přestože obsahujete více než 1029 elektronů!) Ale v určitých materiálech se tato pole uspořádávají. Když se to stane, vytvoří se magnetické pole, které je dostatečně silné, aby mohlo například přitahovat železo. Takřka každý známý magnet ve vesmíru funguje tímto způsobem, pokud nevytváří magnetické pole elektrickým proudem jako elektromagnety (a pravděpodobně i Zeměkoule).

Fotogalerie (1)
V singletových magnetech vzniká magnetické pole nikoli náhlým uspořádáním velké skupiny chaotických magnetických polí, ale souhrou menších skupin elektronů a jejich magnetických polí. (webstránka IEEE Spectrum)

Nově objevený magnet na bázi singletů však funguje zcela jiným způsobem. Ani jednotlivé elektrony v USb2 nemají tendenci směrovat své magnetické pole automaticky do stejného směru. Mohou však spolupracovat, a vytvářet tím kvantově-mechanické objekty zvané „excitony“. Jsou to tzv. kvazičástice, které nejsou diskrétními objekty, ale chovají se tak. (Podobnými kvazičásticemi – fonony – můžeme například popsat zvuk šířící se v hmotném prostředí, stejně jako světlo popisujeme pomocí fotonů.) Spinové excitony popisují takové interagující skupiny elektronů, které vytvářejí společné magnetické pole.

Magnetismus založený na singletech

Podle prohlášení výzkumných pracovníků zodpovědných za objev USb2 již dříve fyzici tušili, že skupiny spinových excitonů s magnetickými poli orientovanými stejným způsobem se mohou seskupit a vytvořit tak výrazné makroskopické magnetické pole. Nazvali tento efekt „magnetismus založený na singletech“. Tento fenomén byl již dříve prokázán při tzv. ultrachladných experimentech, kdy se výrazněji projevují zvláštnosti kvantové fyziky oproti fyzice klasické. Nyní fyzici poprvé ukázali, že tento druh magnetismu může existovat stabilním způsobem i mimo prostředí super nízkých teplot. Ve sloučenině USb2 se magnetické pole tvoří v záblesku a mizí téměř stejně rychle. Výsledky výzkumu vědci uvedli v dokumentu publikovaném 7. února v časopise Nature Communications.

Spinové excitony se sdruží a spustí kaskádu

Za normálních okolností se magnetické momenty v tyči ze železa postupně vyrovnávají, bez ostrých přechodů mezi zmagnetizovanými a nemagnetickými stavy. V magnetu založeném na singletu je skok mezi stavy ostřejší. Spinové excitony, obvykle dočasné objekty, se stávají stabilními poté, co se sdruží. A když se takové skupiny začnou vytvářet, nastartuje se kaskáda. Stejně jako padající kostky domina, spinové excitony vyplní celou látku velmi rychle a najednou, a sdruží se dohromady. Zdá se, že takto to funguje v USb2.

Výhodou je rychlost

Výhoda tohoto druhu magnetu je to, že překlápění mezi magnetizovanými a nemagnetizovanými stavy proběhne mnohem snadněji, a tím i rychleji než v normálních magnetech. Vzhledem k tomu, že i v počítačové technologii má stále velký význam ukládání informací založené na magnetismu, je možné, že jednou zařízení založená na singletovém magnetismu pomohou počítačům pracovat mnohem efektivněji než dnes.

Zdroje: https://www.nature.com/articles/s41467-019-08497-3

https://www.sciencedaily.com/releases/2019/02/190207075114.htm

https://spectrum.ieee.org/tech-talk/semiconductors/materials/new-magnet

https://www.newscientist.com/article/2193032-theres-a-weird-new-type-of-magnet-that-shouldnt-be-able-to-exist/

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Řízení rizik projektu ITER

Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů.

Tonery do tiskáren mohou obsahovat karcinogeny

Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců.

Zapojte se do projektu Česká věda do Malého Tibetu – čas máte do konce ledna

Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií.

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail