U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě. To a obliba vytápění dřevem způsobují rostoucí poptávku po krbových a kamnových systémech. Klíčovým parametrem u nich bývá výkon, který by se při výběru měl odvozovat především od tepelné ztráty domu. Zásadní je však také velikost prostoru, který je potřeba vytopit. Jen zřídka se jedná o celý dům. Jaký typ krbu či kamen zvolit do novostavby a jaký do  rekreačního objektu? Jak se dopočítat odpovídající hodnoty tepelné ztráty domu? A proč akumulační krby aktuálně vytlačují teplovzdušná řešení?

Kvůli nejistotě spojené s dodávkami ruského plynu i kvůli rostoucím cenám energií se lidé v posledních měsících při výběru způsobu vytápění domácnosti více zaměřují na dřevo. „Výrazně roste poptávka především po akumulačních krbech a kamnech a také teplovodních systémech, které umožňují kromě vytápění také ohřev teplé vody,“ uvedl jednatel společnosti Hoxter Petr Banasinski. Lidé hledají zejména řešení s co nejnižšími provozními náklady. Při růstu cen plynu a elektřiny je dřevo ve srovnání s nimi jasně nejekonomičtějším zdrojem.

Náklady

Finanční stránku je však třeba zvážit již při samotné koupi nového krbu či kamen. Jeden z aspektů, který cenu zařízení ovlivňuje nejvíce, je jeho výkon. Ten udává množství tepelné energie, které je systém vytápění schopný za hodinu přenést do místnosti. Podle Banasinského je přitom parametr výkonu potřeba zohledňovat hned ve dvou rovinách. Tou první je velikost a typ stavby či prostoru, kde má být zařízení využíváno. Podle toho je pak třeba stanovit potřebný výkon topidla. Na výkon je ale třeba myslet i při samotném používání. Čeští spotřebitelé mají tendenci k přetápění, jinými slovy do krbů či kamen přikládají více paliva, než na kolik jsou tato zařízení dimenzovaná. Snižují tak nejen jejich životnost, ale kvůli přetápění si nezajišťují optimální tepelnou pohodu v interiéru.

Zohledňování tepelné ztráty domu? Často jen z jeho části

Jak tedy dimenzovat výkon krbu či kamen vzhledem k velikosti a typu stavby? Klíčovým parametrem je v tomto směru tepelná ztráta domu. K jejímu správnému výpočtu je potřeba znát celou řadu aspektů stavby od velikosti podlahové plochy přes tepelnou prostupnost oken až po typ zdiva. Finální hodnota vyjadřuje, kolik objekt ztratí tepla větráním a prostupem tepla stavebními konstrukcemi za jednu hodinu. Ve finále je tak tento parametr hlavním indikátorem toho, kolik tepla je potřeba za stejnou dobu do domu přivést.

Záleží tedy nejen na stáří samotné stavby, ale i například na kvalitě těsnění oken či dveří, které jsou z hlediska tepelných ztrát nejvíce rizikové. Prakticky všechny dnešní novostavby mají tepelnou ztrátu pod 10 kW. Je zároveň potřeba zohlednit, že tento parametr je určovaný pro teplotní extrém od -18 °C do
-10 °C. Venkovní teploty v topných dnech bývají zpravidla výrazně vyšší, pro teploty od 2 °C do 4 °C je tak tepelná ztráta objektu přibližně poloviční. Krbové i kamnové systémy slouží zpravidla k přitápění pouze v části domu. Reálné ztráty, které musí vykrýt, jsou tak z hlediska výkonu ještě nižší.

„I vzhledem k této skutečnosti v sortimentu krbů vytlačují nyní akumulační krby dříve hojně využívané teplovzdušné varianty. Obě řešení jsou si vzhledově velmi podobná, akumulační krby však pracují s nižším výkonem. Tepelnou energii akumulují pomocí vhodně zvolených materiálů a sálavým způsobem ji přenáší do místnosti,“ říká expert společnosti Hoxter. Tato varianta je tak z hlediska přitápění ideální právě do novostaveb či pasivních domů.

Uplatnění teplovzdušných krbů u špatně izolovaných staveb

U starších či špatně tepelně zaizolovaných domácností může být vhodným řešením již zmíněný teplovzdušný krb. Jeho hodinový výkon je mnohem vyšší, leckdy několikanásobný, než tepelná potřeba prakticky libovolné novostavby. Existují však varianty, kdy se teplovzdušné řešení uplatní. Jednou z nich jsou i rekreační objekty. Právě tyto stavby jsou v období topné sezony kvůli méně častému využívání prochladlé, vyšší výkon a také schopnost teplovzdušného krbu předat do prostoru tepelnou energii tak může velmi rychle zajistit snadnější vytopení takového objektu.

Velmi podobná pravidla jako u akumulačních krbů pak platí i u krbových kamen. Jejich spalovací komora je konstruovaná jako relativně malá, aby byl výkon kamen omezený a zbytečně nepřetápěl interiér. I toto řešení je tak uzpůsobeno především pro modernější stavby a domácnosti s malými tepelnými ztrátami.

Výpočet energetické účinnosti a topného výkonu krbových kamen – příklad:

Účinnost moderních krbových kamen je vždy alespoň 80 %. To znamená 80 % energie dodané do obývaného prostoru a 20 % energie ohřívající komín. 1 kg dřeva = 4 kWh tepelné energie. Po zohlednění 80% účinnosti pak spálení 1 kg dřeva = 3,2 kWh tepelné energie. 1 kg tvrdého dřeva je přibližně poleno o průměru 8 cm a délce 33 cm.