Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 286

Jak se myje chladicí věž

Stěny chladicích věží musejí zvnějšku odolávat větru, dešti, sněhu, kroupám nebo slunečnímu záření a zevnitř trvalé stoprocentní vlhkosti a teplu. Obvykle je chrání speciální nátěr, přesto však potřebují alespoň jednou za dobu své životnosti očistit, odstranit nánosy špíny, řas a koroze. Jak se to dělá?

Fotogalerie (10)
Výstavba chladicí věže v Ledvicích. (Foto: ČEZ, a. s.)

Chladicí věže jsou nepřehlédnutelnou součástí průmyslových a elektrárenských komplexů. Leckdo neví, co uvnitř skrývají, a jsou i tací, kteří si myslí, že jaderné elektrárny v nich ukrývají reaktor… Není tomu tak. Tyto v podstatě duté stavební struktury mající geometrický tvar hyperboloidů tvoří tenké betonové skořepiny na „nožičkách“ (stojkách). V dolní části se rozstřikuje voda, kterou potřebujeme ochladit – vzduch nasávaný komínovým efektem proudí zdola proti směru vodních kapek a odnímá jim teplo. Ochlazená voda „prší“ do bazénu pod věží, z něhož se odebírá zpátky do chladicího okruhu. Část vody odnáší chladicí vzduch vzhůru a nad věží vidíme oblaka vodní páry.

Čištění stěn

Čištění se provádí tzv. otryskáváním – proti povrchu vrháme částečky abraziva, materiálu, který obrousí tenkou povrchovou vrstvičku. Metoda otryskávání povrchů je jednou z nejrozšířenějších metod opracování. Používá se nejen u betonových staveb, ale i u kovových konstrukcí, soch i u dřevěných materiálů. Účelem otryskávání je zbavit povrch usazenin, koroze a nejrůznějších nečistot. Existují různé varianty této metody: vysokotlaký vodní paprsek s přisáváním suchého písku, otryskávání suchým pískem pod vodní clonou, bezprašné tryskání s odsáváním. Patří mezi ně i technologie tryskání zvlhčeným abrazivem, která byla v České republice nedávno použita k očistě vnitřku chladicí věže Elektrárny Tušimice II. Patent na tento systém získala německá firma Torbo Engineering Keizers v roce 1984. Nyní se využívá ve více než 50 státech celého světa. Renovaci chladicích věží elektrárny Tušimice provedla firma REKO.

Jak otryskávání funguje

Princip je jednoduchý a v podstatě shodný s principem fixírky, rozprašovače voňavky nebo malířské techniky air‑brush. V případě tryskání zvlhčeným abrazivem se směs písku s vodou stříká proti otryskávané ploše proudem stlačeného vzduchu pod tlakem 1 až 8 bar. Rychlost zrna písku při výkonu kompresoru 10 m3/min a tlaku 7 bar je cca 300 m/s. Čím vyšší je tlak, tím rychleji bude abrazivum proudit. Stroj se ovládá pneumaticky, k napájení stačí 12 V. Tryskací směs se skládá z písu a vody v poměru 80:20. Potřebné množství směsi v rozsahu od (0,6 až do 8) litrů za minutu se reguluje dávkovacím ventilem. Je‑li třeba snížit abrazivnost tryskací směsi, může se automatickým přisáváním další vody změnit poměr písku a vody ve směsi až na 10:90. Abraziva se spotřebuje průměrně 5 kg na metr čtvereční plochy a lze jej použít opakovaně.

Systémy se zvlhčeným abrazivem eliminují prašnost o 95 %, a proto se dají použít i při čištění interiérů. Výsledek práce ovlivňuje druh použitého abraziva, množství tryskací směsi, zvolený pracovní tlak a tomu odpovídající průměr tryskací hadice a koncové trysky, vzdálenost trysky od otryskávaného povrchu a velikost podílu vody ve směsi.

Konečná úprava povrchu chladicí věže

Na čistý otryskaný vnitřní povrch chladicí věže se nanese cca 3mm vrstvička stříkaného betonu a na ni epoxidový nátěr. Nový povrch vydrží asi 40 let.


Bernouliho princip

Energie média (kapaliny nebo plynu) je součtem energie pohybové, polohové a tlakové. Se změnou rychlosti proudění se mění kinetická energie. Zúžením průřezu potrubí lze zvýšit rychlost proudícího média tak, že jeho tlak klesne v zúženém místě pod hodnotu atmosférického tlaku, čímž vznikne podtlak a proudící médium tam otvorem ve stěně do sebe nasává média z okolí. Poznatek o snížení tlaku kapaliny v zúženém místě potrubí se nazývá hydrodynamické paradoxon, u proudících plynů analogicky aerodynamické paradoxon.

Parametry chladicí věže Jaderné elektrárny Temelín
výška 154,8 m
patní průměr130,7 m
průměr v koruně82,6 m
tloušťka pláště dole 90 cm
tloušťka pláště v koruně 18 cm
hmotnost27 500 t
plocha pláště  81 000 m2
objem věže 1 069 700 m3
počet stojek 112
objem bazénu 35 000 m3
průtok vody věží 17,2 m3/s
odpar z věže 413 l/s (0,4 m3/s)

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Kdy byl na Zemi Svět RNA

Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).

USA chtějí zrušit ALARA: Co to znamená pro jadernou energetiku?

V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail