Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Do nedávné doby mohli provozovatelé sítě skladovat energii pouze ve velkých zásobnících vody u vodních elektráren. V budoucnu budou stále větší podíl v energetickém mixu tvořit obnovitelné zdroje energie s přetržitou výrobou elektřiny. Proto je aktuální otázka skladování elektřiny pro období, kdy Slunce nesvítí nebo vítr nefouká. Protože nelze v blízkosti měst budovat nové vodní rezervoáry, bude třeba k využití zelené energie vybudovat kompaktní skladovací systémy.
Firma HighviewPowerStorage se sídlem v Londýně ověřuje poloprovozní zařízení o výkonu 300 kW, které má skladovat elektřinu v době nízké poptávky neobvyklým způsobem. Přebytečná elektřina se použije k pohonu chladicího zařízení, které ochladí vzduch na minus 190 stupňů Celsia a výsledný kapalný vzduch nebo kryogen se bude skladovat v nádrži při tlaku 1 bar. V okamžiku větší poptávky po elektřině, tlak kryogenu se zvýší na 70 bar a ohřeje se v tepelném výměníku. Vznikne vysokotlaký plyn pohánějící turbínu k výrobě elektřiny. Studený vzduch se přitom zachycuje a znovu používá k výrobě dalšího kryogenu. Při použití ambientního tepla k ohřevu kryogenu lze získat přibližně 50 % elektřiny, která byla do něho vložena. Účinnost lze zvýšit na přibližně 70 %, pokud se využije odpadní teplo z blízkého průmyslového zařízení nebo elektřina k ohřevu kryogenu na vyšší než pokojovou teplotu.
Na rozdíl od přečerpávacích vodních elektráren, které vyžadují velké zásobníky vody, lze kryogenní zařízení budovat kdekoliv. V Japonsku jsou vyvíjeny baterie, které mají účinnost 80‑90 %, ale stojí asi 4 000 dolarů/kW. Naproti tomu kryogenní skladování by stálo asi 1 000 dolarů/kW, protože vyžaduje méně drahé materiály. Nižší náklady jsou pro skladování energie výhodné, i když na úkor účinnosti. Společnost Highview zatím získává kryogen z vnějších zdrojů. V nedávné době ale vybudovala závod na zkapalňování vzduchu a začne vyrábět svůj vlastní kryogen. Do konce roku 2012 plánuje výstavbu komerčního zařízení na skladování energie o výkonu 3,5 MW s tím, že do začátku roku 2014 zvýší jeho výkon na 8‑10 MW.
Jiným způsobem skladování nadbytečné elektřiny je využití stlačeného vzduchu, který je v nádržích skladován z bezpečnostních důvodů v podzemí. Při vzniku poptávky po elektřině je stlačený vzduch uvolněn a použit k pohonu turbíny. Timothy Havel ze společnosti Energy Compression se sídlem v Bostonu používá ke skladování stlačeného vzduchu zeolity, které mají strukturu včelího plástu s mikropóry, které zachycují molekuly vzduchu, když je materiál ochlazován, a které je uvolňují, když je materiál zahříván.
podle New Scientist, 2011, č. 2801, s. 21
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.