Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
V poslední době se objevily informace o záměru norské společnosti STATKRAFT vybudovat první elektrárnu, jejímž energetickým zdrojem by byla osmotická energie. Optimističtí zastánci alternativních zdrojů vidí – ovšem v daleké budoucnosti – možnost pokrytí až poloviny spotřeby elektřiny v Evropě právě tímto zdrojem. Vedení společnosti Statkraft je ale se svým experimentem skromnější a uvažuje o výkonu několika kWh, což by mělo postačit k rozsvícení několika žárovek.
Je-li ale bariéra propustná pouze pro rozpouštědlo, je tedy polopropustná, semipermeabilní, rozpuštěné látky přes ní neprojdou a prochází pouze rozpouštědlo, a to tak dlouho, dokud se koncentrace na obou stranách bariéry nevyrovnají. K průchodu rozpouštědla dochází přesto, že na straně s vyšší koncentrací látek hladina roztoku stoupá a působí tak proti gravitační síle. Tuto práci vykonala osmotická síla. Názorně to představuje obr. 2.
V roce 2006 byl v USA podán patent na využití osmotické energie pokrývající řadu variant polopropustných membrán.
Současný růst účinnosti membrán vyvíjených v laboratořích GKS (Německo), SINTEFF (Norsko) a EMI (Nizozemsko) ale dokládá, že cílové hodnoty membránové účinnosti 5 W/m2 ještě nebylo dosaženo.
Schematické uspořádání elektrárny je na obr. 5.
Variantou uspořádání je tzv. SHEOPP konvertor, který pracuje pod mořskou hladinou, optimálně v hloubce 110 m. Jeho schéma je na obr. 6.
Podobné uspořádání s využitím podzemní kaverny u mořského pobřeží je na obr. 7.
Jinak je tomu ale u ekonomiky: získání osmotické energie je zatím velmi drahé, přibližně 36krát dražší než u stávajících konvenčních elektráren. A budování podzemních nebo podmořských zařízení je rovněž náročné.
Ať již dopadne experiment Statkraft jakkoliv, myšlenka využití koncentračního gradientu může pokračovat např. v reversní elektrodialýze, při níž na membráně vzniká přímo potenciál několika desítek milivoltů. A může být využit i princip rozdílu parciálních tlaků par u čisté a slané vody, kdy by ani nebylo nutné používat semipermeabilní membrány.
Optimistická vize Statkraft očekává úspěšnost pilotního experimentu v dohledné době a realizaci komerčního projektu přibližně v roce 2015.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.