Dovoz energií je Achillovou patou Evropy

„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob. Napsali ji odborníci z evropských národních akademií věd a prezentovali ji 8. dubna 2025. Největší nejistota pro Evropu pramení z její závislosti na dovážených fosilních palivech, zejména ropě a plynu. Tato závislost vystavuje kontinent geopolitickému vydírání a činí jej ekonomicky zranitelným. Pouze dobře řízený přechod k udržitelné domácí energii a inovativním technologiím vyrobeným v Evropě může nabídnout bezpečnou a prosperující budoucnost.

Rostoucí geopolitické napětí v kombinaci s vysokou závislostí na dovážených palivech, surovinách a technologiích je hrozbou pro evropskou energetickou bezpečnost. Autokratické režimy používají energetiku jako zbraň – prostřednictvím narušení obchodu, fyzických útoků na infrastrukturu a rostoucího počtu kybernetických útoků. Zvyšuje se nejen riziko přerušení dodávek energie do Evropy, ale také se zvyšují její ceny. Vysoké a nestálé ceny energií snižují důvěru investorů, ohrožují konkurenceschopnost evropského průmyslu a přivádějí miliony ohrožených evropských domácností do energetické chudoby.

Reakce na hrozbu: přechod k „evropské energii“

Rusko financuje útok na Ukrajinu exportem fosilních paliv, takže Evropa musí přestat nakupovat ruskou energii. Od roku 2022 udělala EU mnohé kroky, aby tento proces posunula kupředu tím, že diverzifikovala své dodávky plynu a zvýšila dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Zvláště důležité je však nepřesouvat závislost na dovozu z ruského plynu na závislost na dovozu LNG z jiných zemí, např. USA, se všemi souvisejícími riziky.

Zpráva zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit rostoucí hrozby pro energetickou bezpečnost a vysvětluje, jak toho lze dosáhnout urychlením přechodu k udržitelné energii. „Zelená dohoda (Green Deal), následovaná nedávným Clean Industrial Deal, jsou nejlepšími zbraněmi Evropy v boji za ochranu její suverenity. Energie vyrobená větrem a sluncem se nemusí dovážet,“ zdůrazňuje profesorka Paula Kivimaa z Finska, spolupředsedkyně pracovní skupiny EASAC. „Každá investice do udržitelné energie je investicí do naší bezpečnosti. Naproti tomu každé euro, které utratíme za dovoz energie, je ztracené z naší obranné kapacity.“

Obr.: Největší dodavatelé kritických surovin do EU (v procentech roční spotřeby EU) v r. 2020 pocházeli z Afriky, latinské Ameriky, Číny a USA. Vysvětlení zkratek: HREEs = těžké prvky vzácných zemin, LREEs = lehké prvky vzácných zemin.

Klíčová doporučení vědců

• U cirkulární ekonomiky upřednostnit energetickou účinnost, učinit infrastrukturu odolnější a zvyšovat dostupnost surovin.
• Přechod od fosilních paliv k udržitelné energii, včetně obnovitelného vodíku pro průmysl, snižuje nebezpečné závislosti a také náklady na narušení související s klimatem a zdravím.
• Posílit kybernetickou a fyzickou bezpečnost.
• Podporovat flexibilitu a integraci trhu.
• Vyrábět paliva a technologie v Evropě.
• Rozšíření evropské výroby klíčových udržitelných energetických technologií a systémů – jako jsou solární články, větrné turbíny a baterie – nejen zvyšuje bezpečnost, ale také přispívá k vytváření domácí hodnoty a stimuluje hospodářský růst.
• Upřednostnit decentralizované energetické systémy, které posilují místní komunity a podniky a zvyšují také odolnost vůči sabotáži a dopadu klimatu.
• Diverzifikovat dodavatele.

Kybernetické technologie

Zpráva vyzývá EU, aby posílila kybernetickou bezpečnost v energetickém sektoru a požadovala, aby byla hodnocení kybernetických rizik prováděna na provozní i administrativní úrovni. Zákon EU o kybernetické solidaritě a zákon o kybernetické odolnosti jsou kroky správným směrem. Zásadní však bude podle autorů jejich efektivní implementace s kyberneticky bezpečnou digitalizací energetických systémů.

Nové myšlení o strategických zdrojích, elektrifikaci a integraci trhu s energií

U klíčových energetických technologií a surovin vidí vědci potřebu partnerství v dodavatelských řetězcích. Přechod od fosilních paliv povede k masivnímu nárůstu elektrifikace budov, průmyslu a dopravy, což si nevyhnutelně vyžádá výrazné zvýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů a zavádění pokročilých koncových elektrických technologií. Evropa proto musí zajistit spolehlivé dodávky kritických surovin včetně lithia, kobaltu a prvků vzácných zemin, které se používají při výrobě těchto technologií.

Stejně důležité jsou investice do elektrické infrastruktury a flexibility sítě prostřednictvím skladování, propojení a reakce na poptávku s časově závislými tarify. Propojení odvětví elektřiny a vytápění spolu s integrací trhu pomůže snížit celkové investiční náklady energetického přechodu i náklady a bezpečnost budoucích dodávek energie.

Profesorka Claire Dupontová, spolupředsedkyně pracovní skupiny EASAC, požaduje: „Musíme se odklonit od zaměření na dovoz paliv a uvažovat o energetickém systému celostněji. To vyžaduje nejen technologii a suroviny, ale také přijetí občany a komunitami. Musí být zapojeni a musí mít z přechodu na nový systém ekonomický prospěch.“

Doporučení

 (Poznámka: priority se budou mezi zeměmi lišit.)

1) Postupné vyřazování fosilních paliv a přechod na udržitelné energie posílí energetickou bezpečnost. Přednost by měly dostat technologie, systémy a paliva (včetně biopaliv, vodíku a elektrických paliv), které se vyrábějí v EU, protože to sníží rizika dovozu paliv, vytvoří vysoce kvalitní pracovní místa v EU, posílí strategickou autonomii a bude to levnější než přizpůsobení se změně klimatu nebo náprava škod způsobená změnou klimatu. Levnější zdroje udržitelných paliv však lze získat prostřednictvím partnerství s dodavateli v důvěryhodných třetích zemích s vysokými zdroji udržitelné energie, například ve slunečných a větrných oblastech světa.

2) Financování posílení elektrické infrastruktury a ochrana před kybernetickými útoky. Investice do infrastruktury elektrické sítě, včetně skladování a propojení, si vyžádají veřejné i soukromé financování, aby se minimalizovalo přetížení a usnadnil se očekávaný růst elektrifikace budov, průmyslu a dopravy. Kritická energetická infrastruktura musí být chráněna před kybernetickými útoky, extrémním počasím a vojenskými nebo teroristickými útoky.

3) Investice do provádění politik a závazků v oblasti energetické bezpečnosti jsou klíčové. EU a její členské státy by měly podporovat investice do udržitelné výroby energie a energetických systémů a do snižování nedostatku kvalifikovaných pracovníků s cílem zlepšit energetickou bezpečnost v případech, kdy trh neaktivuje požadované investice. Cíle a kritéria energetické bezpečnosti pro sledování pokroku by pomohly zajistit plnění závazků. Členské státy by například měly v národních energetických a klimatických plánech informovat o pokroku v plnění kritérií a referenčních hodnot obsažených v zákoně o nulových čistých emisích v průmyslu a zákoně o kritických surovinách, jakož i o pokroku v diverzifikaci dodavatelů paliv a technologií.

4) Integrované trhy s energií zlepší energetickou bezpečnost, udržitelnost a cenovou dostupnost. Evropské země by měly v rámci integrovaného trhu s energií intenzivněji spolupracovat v oblasti energetické bezpečnosti, udržitelnosti, cenové dostupnosti a otevřené strategické autonomie. To by mohlo být spojeno se zmírňováním klimatické krize, ochranou biodiverzity, řešením krize životních nákladů a konkurenceschopností průmyslu. Užší spolupráce a koordinace by snížila náklady, podpořila investice do výroby udržitelných energetických technologií a paliv v EU a pomohla by při budování mezinárodních partnerství s cílem posílit dodavatelské řetězce udržitelných paliv a technologií. Metodiky pro posuzování dostatečnosti výroby elektřiny se budou dále vyvíjet s přihlédnutím k celému integrovanému energetickému systému, včetně dálkového vytápění a chlazení, výroby udržitelných paliv, záložní výroby a propojení.

5) Zapojení občanů může snížit společenské napětí a podpořit energetickou transformaci. Konzultace s občany a místními komunitami pomáhají nahradit dezinformace o energetické transformaci ověřenými informacemi o energetické bezpečnosti, nákladech na energetické možnosti, fungování energetických trhů a podpůrných programech pro domácnosti s nízkými příjmy a zranitelné skupiny. Dobře informovaní a aktivní občané, kteří se účastní energetických trhů, například jako spotřebitelé, s menší pravděpodobností zablokují nebo zpozdí zavádění větrných nebo solárních elektráren a síťové infrastruktury ve svých oblastech a mohou pomoci zlepšit energetickou spravedlnost. Veřejné orgány a developeři projektů by se měli při plánování investic do sítí a systémů obnovitelných zdrojů energie zapojit do spolupráce s domácnostmi a místními energetickými komunitami, například prostřednictvím jednotných kontaktních míst pro poradenství v oblasti energetiky.

6) „Energetická účinnost na prvním místě“ pro elektrifikaci koncových uživatelů s udržitelnými dodávkami elektřiny. Energetická účinnost je pro investory do systémů koncových uživatelů energie klíčová, protože snižuje poptávku po energii, což zlepšuje energetickou bezpečnost. Přechod z fosilních paliv na udržitelné zdroje energie bude znamenat podstatný nárůst elektrifikace. Zlepší energetickou bezpečnost tím, že se zamezí dovozu fosilních paliv, a také sníží emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší v městských oblastech. Zvýšená závislost na elektřině však musí být chráněna ochranou elektrické infrastruktury před vojenskými, teroristickými a kybernetickými útoky, jakož i před škodami způsobenými extrémním počasím. Distribuovaná výroba elektřiny spotřebiteli a místními energetickými komunitami sníží některá z těchto rizik a umožní místním komunitám a občanům zlepšit si vlastní energetickou bezpečnost a snížit náklady na elektřinu.

7) Správa flexibility sítě je stále důležitější. Flexibilita sítě je řízena pomocí kombinace odezvy na poptávku, úložiště, generování záloh a propojení. Systémy reakce na poptávku s tarify za dobu používání a inteligentními měřiči mohou snížit požadovanou špičkovou výrobní kapacitu, a tím snížit investiční náklady a zapojit spotřebitele energie do přechodu. K dispozici jsou různé možnosti skladování, které vyhovují místním podmínkám v různých evropských zemích, včetně přečerpávacích vodních elektráren, baterií, akumulačních nádrží, udržitelných kapalných a plynných paliv, skladování tepla a chladu integrovaných do budov nebo systémů dálkového vytápění a energie pro udržitelnou výrobu kapalných nebo plynných paliv. Další výzkum v oblasti skladování je nutný. Záložní výroba elektřiny bude potřebná z dlouhodobého hlediska, zejména pro nebezpečí dlouhých blackoutů. Současná záchranná síť přebytečné záložní (odbavitelné) výroby může být z ekonomických důvodů brzy vyřazena z provozu, pokud nebude adekvátně odměněna (např. kapacitními mechanismy). Zahrnout záložní výrobu na trhy s elektřinou může být levnější, než ji financovat samostatně v rámci legislativy týkající se připravenosti na rizika a krize. Zálohování je potřeba, když jsou dodávky z větrných a solárních generátorů nízké po dlouhou dobu a dodávky z odezvy na poptávku, propojovacích vedení, skladování atd. byly vyčerpány. Dopady změny klimatu na frekvenci a trvání takových budoucích událostí jsou nejasné. Záložní generování lze krátkodobě zajistit udržováním stávajících generátorů s plynovou turbínou v pohotovostním režimu, protože se budou používat jen zřídka, a proto budou produkovat málo emisí skleníkových plynů ročně. Z dlouhodobého hlediska budou generátory využívající biometan, vodík nebo e-paliva produkovat méně emisí skleníkových plynů.

9) Více rozšířené oběhové hospodářství zlepší energetickou bezpečnost snížením poptávky po energii. Recyklace a opětovné použití součástí a materiálů spolu s používáním udržitelných materiálů a inteligentního návrhu systému obvykle zajistí služby s menší spotřebou energie, než je v současnosti potřeba, a zlepší tedy energetickou bezpečnost. Například udržitelné materiály, jako je dřevo, lze použít pro stavbu budov místo oceli a cementu (které mají vysokou úroveň skryté energie a emisí skleníkových plynů) a stejné dřevo lze později použít pro jiné aplikace (jako jsou přepravní palety), než se spálí na výrobu elektřiny a tepla. Podobně lze nízko- a vysokoteplotní odpadní teplo z datových center nebo průmyslových procesů využít pro zásobování systémů dálkového vytápění nebo pro vytápění zahradnických budov nebo rybích farem.

10) U fosilních a udržitelných paliv je zapotřebí rozmanitost dodavatelů a koordinovaný nákup. Procesy, které byly zavedeny prostřednictvím platformy EU v roce 2022, budou potřebné v dohledné budoucnosti nejen v krátkodobém horizontu pro fosilní paliva, ale také v dlouhodobém horizontu pro obohacená uranová paliva pro výrobu jaderné energie a pro udržitelná paliva, včetně vodíku, biometanu, biopaliv, čpavku a amoniaku. Koordinovaný přístup může být také užitečný pro nákup kritických a strategických surovin a technologií udržitelné energie.

11) Lepší předvídání geopolitického vývoje by pomohlo s řízením energetické bezpečnosti. Geopolitický vývoj, včetně vojenských konfliktů a obchodních sporů, který může mít vliv na energetickou bezpečnost zvýšením počtu kybernetických útoků nebo omezením dovozu paliv, elektřiny, komponentů energetických technologií nebo surovin, se musí pravidelně vyhodnocovat. Výsledek každého posouzení spolu s příslušnými vědecky podloženými radami by měl být předán pracovníkům podniků a veřejných služeb, kteří byli vyškoleni k řízení energetické bezpečnosti.

12) S osvědčenými technologiemi lze udělat mnoho, ale další výzkum a inovace jsou oprávněné a nezbytné. Zbývající nejistoty a témata odůvodňující další výzkum, který by mohl přispět ke zlepšení energetické bezpečnosti EU, jsou uvedeny v příloze zprávy.

O Vědecké poradní radě evropských akademií (EASAC)

EASAC je tvořen národními vědeckými akademiemi členských států EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království, aby spolupracovaly při poskytování poradenství evropským tvůrcům politik. EASAC poskytuje prostředek pro to, aby byl vyslyšen kolektivní hlas evropské vědy. Prostřednictvím EASAC spolupracují akademie na poskytování nezávislého, odborného a na důkazech podloženého poradenství o vědeckých aspektech evropských politik těm, kdo vytvářejí nebo ovlivňují politiku v rámci evropských institucí.

Zprávu napsalo 27 vědců z celé Evropy, kteří byli nominováni svými národními vědeckými akademiemi. Jejich cílem je podporovat evropské subjekty s rozhodovací pravomocí fakty, analýzami a doporučeními pro další kroky.

Zdroj: Security of Sustainable Energy Supplies

New EASAC Report: Energy Imports are Europe’s Achilles’ Heel | Polska Akademia Nauk

Poznámka redakce:

Podle dostupných dat Eurostatu z roku 2022 tvořila ropa a ropné produkty 37 %, zemní plyn 21 % a elektřina (včetně obnovitelných zdrojů a jádra) přibližně 30 % energetického mixu potřebného v EU. Zpráva EASAC klade důraz na obnovitelné zdroje – ty však můžeme použít jen pro částečnou výrobu elektřiny. Jak ale nahradí těch více než 60 % ostatních energetických zdrojů kromě elektřiny, které potřebuje pro dopravu a průmysl? Větrem poháněná vysoká pec? Solární letadla? Vrátíme se k autům – piliňákům?

Existují studie, které se zabývají otázkou, zda mohou obnovitelné zdroje pokrýt celkovou poptávku po elektřině v sektorech dopravy, průmyslu a vytápění, pokud by ropa a plyn nebyly k dispozici. Například Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svých analýzách zdůrazňuje, že přechod na obnovitelné zdroje je technicky možný, ale vyžaduje masivní investice do infrastruktury, jako jsou elektrické sítě, skladování energie a technologie pro elektrifikaci průmyslu a dopravy. Podle scénářů IEA pro dosažení nulových emisí do roku 2050 by obnovitelné zdroje mohly pokrýt téměř veškerou poptávku po elektřině, pokud by byly doplněny o technologie, jako je skladování energie (např. baterie) a flexibilní řízení poptávky. Avšak aby to bylo možné, je nutné výrazně zvýšit kapacitu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, a zároveň urychlit elektrifikaci sektorů, které jsou dnes závislé na fosilních palivech. (Zdroje: www.iea.org, https://ourworldindata.org/ )

Laskavý čtenář, nechť si také povšimne věty: „Evropa proto musí zajistit spolehlivé dodávky kritických surovin včetně lithia, kobaltu a prvků vzácných zemin, které se používají při výrobě těchto technologií.“ A jsme zase u toho dovozu a geopolitické závislosti…

Redakce Třípólu si myslí, že bez jádra to nepůjde.