Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 274

Porovnání elektráren z hlediska vlivu na životní prostředí

Autoři hodnotí velké elektrárny v USA, vztažené k srovnatelnému výkonu 1000 MW nebo roční výrobě elektřiny 8 800 GWh.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

U jednotlivých typů elektráren bylo zohledněno reálné roční využití (jaderné – 90 %, olejové (ropné) – 80 %, uhelné a plynové – 75 %, spalující biomasu – 70 %, vodní – 60 %, větrné, fotovoltaické a sluneční tepelné – 20 %). Potřebná plocha byla počítána např. takto: běžná elektrárna na biomasu může mít výkon 30 MW a potřebuje 35 000 akrů (tj. 142 km2) na pěstování energetických plodin. Při přepočtu na výkon 1000 MW je to už 1 165 000 akrů (4 714 km2). Protože roční využití je asi 70 %, zvýšily by se požadavky na půdu na 6 734 km2 (jedná se o ornou půdu). Sluneční tepelná elektrárna věžového typu s polem zrcadel potřebuje při přepočtu na 1000 MW asi 162 km2, fotovoltaická asi 283 km2, postavení větrných vrtulí schopných dodat 8 800 GWh ročně by vyžádalo 648 km2. Vlivy na okolí mohou být jak pozitivní, tak negativní. CO2 produkovaný spalováním fosilních paliv a biomasy podporuje příznivě růst rostlin, vodní přehrady chrání před záplavami, umožňují zavlažování a rekreaci. Naopak zdroje na fosilní paliva vyžadují nákladná a složitá zařízení na odstranění popílku, SO2 a oxidů dusíku. Nejvíce pevných prachových částic vzniká při spalování biomasy. Jaderné elektrárny produkují velmi nebezpečný odpad, ve srovnání s uhelnými však v nepatrném množství, a není tudíž problém jej bezpečně zlikvidovat. Některá kritéria je obtížné vyčíslit, autoři proto do tabulky zvolili hodnocení slovní. Stručné shrnutí – jaderné a plynové elektrárny mají relativně nejmenší dopad na životní prostředí, elektrárny spalující uhlí, ropu a biomasu relativně největší. Pokud čtenáře zajímají podrobnosti, najde je v celém obsáhlém článku: Bezdek, R. H., Wending R. M.: Establishing benchmarks for environmental comparisons, Modern Power Systems, 2006, č. 12, s. 11-14, http://www.modernpowersystems.com/story.asp?storyCode=2045480

dle MPS red.

Poznámka: elektrárny na fosilní paliva se podílejí na výrobě elektřiny v USA 70 %, jaderné 20 %, obnovitelné zdroje 10 %.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vertikální panely míří na česká pole a rozšiřují možnosti agrovoltaiky

Agrovoltaika je poměrně mladé odvětví, které nabízí využití obnovitelných zdrojů energie – solárních panelů – v zemědělství, přímo „v polních podmínkách“.

Školy čelí hackerským útokům, řešení nabízí služba ThreatGuard

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů ...

Jako Hermionina kabelka – nový materiál, jehož tvůrci dostali Nobelovu cenu za chemii 2025

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Od Karla Čapka k modelu ruky (a báseň na závěr)

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např.

Za pionýrem ruské fúze – Vladimírem Mučovatovem

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail