Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Začátek 19. století byl obdobím mnoha zásadních objevů v oboru elektřiny a magnetismu. Posuďte sami:
V roce 1800 vynalezl italský vědec A. Volta první stálý zdroj elektrického proudu – galvanický článek. Roku 1802 při experimentování s velkou baterií Voltových článků objevil anglický chemik H. Davy elektrický oblouk. Kolem roku 1810 předváděl Davy možnost využití elektrického oblouku jako zdroje velmi intenzivního světla. Nemýlil se: o několik desítek let později osvětlovaly obloukové lampy ulice a veřejná prostranství v mnoha městech po celém světě. V roce 1820 zjistil dánský fyzik H. Oersted, že elektrický proud a magnetické pole spolu souvisí. Pár let poté vynalezl Angličan W. Sturgeon první elektromagnet a cesta k vynálezu elektromotoru byla otevřena. Roku 1831 objevil geniální fyzik M. Faraday elektromagnetickou indukci, která se stala například základem konstrukce generátorů v elektrárnách (nebo dynamka na vašem bicyklu). Tak bychom mohli pokračovat až k Edisonovi, Křižíkovi a dalším vynálezcům a objevitelům.
Podívejte se na pár webových stránek, věnovaných jedné významné aplikaci obloukového výboje, bez níž se dnes neobejdou strojaři ani stavbaři. Davyho elektrický oblouk našel v roce 1881 i jiné než osvětlovací využití. Toho roku se poprvé začalo využívat teplo, vznikající současně se světlem, ke svařování kovů. Podrobnosti o historii elektrického svařování hledejte na stránce www.quido.cz/objevy/svarovani.htm (a nezapomeňte si projít i další články, ta stránka je opravdu výborná). Pokud vás problematika svařování zaujme, pokračujte na stránce turnovské střední uměleckoprůmyslové školy konstrukce.webz.cz/sups/6tuko3.html. Budoucí umělečtí kováři zde mají připravený podrobný a přehledný text o způsobech svařování, různých druzích elektrod a o pracovním nářadí a elektrických zdrojích. Modernizace se nevyhnula ani svařování, a proto vznikají i metody zcela nové. Jednou z nich je svařování pomocí výkonného laseru. Základní srozumitelné informace najdete na stránce www.konstrukce.cz/clanek/650-laserove-svarovaniekonomika-a-kvalita.
„Svařovací“ stránky se budou hodit zejména prakticky zaměřeným zájemcům, například studentům průmyslovek nebo domácím kutilům. Mnohem širší záběr může mít stránka s výmluvnou adresou
www.hobbyprojects.com. I když je v podtitulu určena především amatérským elektronikům, nabízí toho víc. Vzhledem k rozsahu upozorníme jen na vybrané sekce, např.:
Online Calculators – desítky kalkulaček a převodníků od klasických verzí přes různé fyzikální výpočty a převodníky jednotek až ke kalendářním a dietologickým výpočtům.
Tutorials – desítky krátkých článků s tématikou elektřiny, elektroniky a elektronických prvků. Jsou určeny jak naprostým začátečníkům, tak i pokročilejším čtenářům. Součástí je také lexikon elektronických pojmů.
Circuits – tři oddíly abecedně uspořádaných odkazů na schémata nejrůznějších elektronických obvodů, které se mohou amatérským elektronikům a kutilům „hodit“. Tato část stránky je neobvykle obsáhlá – odkazů je několik stovek a na cílových stránkách je možno pokračovat v dalším hledání.
Ostatní sekce už jsou specializované opravdu hodně, zejména na programování a aplikace mikroprocesorů v robotických a jiných zařízeních.
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.