Co chybí v Guinessově knize rekordů

Chybí tam kapitola teplárenství. Je to škoda, protože by tam jinak zcela určitě byl tepelný napáječ Mělník – Praha.

Teplo pro Prahu
Blíží se topná sezóna, někde už dokonce propukla plnou silou. Do hlavního města přivádí většinu tepla horkovodní tepelný přivaděč z elektrárny Mělník. Je to dobře izolované potrubí o průměru 1 200 mm a délce 34 km. Vede do Výtopny Třeboradice na okraji Prahy, odkud se teplo vede potrubím o průměru 800 mm do Teplárny Malešice a dál přes čerpací stanice až na Jižní Město. Nejvzdálenější zásobovaný bod je s Mělníkem spojen potrubím v celkové délce přes 60 km. Celková délka pražských tras dálkového vytápění mělnickým teplem je kolem 650 km!

Třicáté výročí

První studie zásobování Prahy teplem z vhodného blízkého zdroje vznikla právě před 30 lety, v roce 1976. Výstavba byla zahájena 1988 a dokončena v r. 1995. Teplo se vyrábí z domácího energetického uhlí tzv. kogenerací, tj. současnou výrobou elektřiny a tepla. Modernizací prvního bloku mělnické elektrárny došlo také k odstranění škodlivých emisí ze spalování. A co teprve v Praze, kde zmizela díky dálkovému teplu lokální topeniště a 75 sídlišťových kotelen!

Hospodárnost
Jedete-li z Prahy do Mělníka, část cesty vás doprovází dvojice ohromných rour. To je on – tepelný napáječ. Jedete-li v zimě, kdy je kolem vás led a jinovatka, asi těžko uvěříte, že voda v napáječi po 34 kilometrech nevychladne. Je to jedno z NEJ našeho teplárenství – ztráta tepla při dopravě z Mělníka do Třeboradic při přenosu 600 MW tepelných je pouhých 1,8 maximálně 2 %, úbytek teploty na vzdálenosti 34 km činí pouhé 2 °C. Běžné ztráty v teplovodech činí ve světě 5 až 20 %.

Další výhoda kogenerace

Dopravní zpoždění přenosu tepla od zdroje ke spotřebiteli se pohybuje od 0,5 do 6 hodin. Pomocí tohoto dopravního zpoždění a akumulace tepla v samotném napáječi je možné řešit i energetické špičky, snížit úbytek elektrického výkonu nebo ho využít pro regulační výkon. Teplárenské turbosoustrojí totiž může operativně měnit elektrický výkon např. změnou výkonu na kondenzační části turbíny, změnou odběru tepla z turbíny při současné změně dodávky páry do kondenzační části turbosoustrojí nebo odpojením vysokotlakých ohříváků napájecí vody a využitím takto uvolněného tepelného výkonu pro zvýšení elektrického výkonu až o 10 %. Objem vody, který lze v teplovodu využít pro akumulaci tepla a získání regulačního výkonu činí neuvěřitelných 75 000 m3. Ze známých způsobů akumulace energie má tepelná akumulace nejvyšší účinnost – 60 až 88 %. V horkovodu je možné akumulovat až 8× více tepla než v parovodech. A

jak přesně by zněl zápis v Guinessově knize?

Teplovod Mělník – Praha je podle mezinárodního srovnání z hlediska přepravní kapacity a délky potrubí největším teplovodem na světě. Tím, že je konstruován pro získání regulačního výkonu, v elektrizační soustavě využitím akumulace tepla, má i nejnižší ztráty – 1,8 %.

Tak ať je vám v zimě teplo!

z podkladů dr. miroslava kubína

NĚKTERÉ NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ TEPLOVODY

Místo - Délka - Průměr
Praha (ČR) - 34 km - 1 200 mm
Aarhus (Dánsko) - 14 km - 1000 m
Weisweiler (SRN) - 35 km - 500 mm
Tilburg (Nizozemí) - 20 km - 600 mm
Mannheim (SRN) - 14 km - 400 mm
Varde (Dánsko) - 14 km - 400 mm
Stockholm (Švédsko) - 11 km - 500 mm