Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Lišku známe, ale co je to ten ebonit? Pokud si ho pletete s ebenem, jste vedle, protože eben je druh dřeva (a Eben hudební skladatel), ale ebonit je speciální tvrdá guma.
Vloni jsme si připoměli 150 let od jejího vynálezu. Americký chemik a vynálezce Charles Goodyear několik let systematicky pracoval na tom, aby z přírodního lepivého kaučuku udělal pružnou a praktickou surovinu. Pracoval na tom doma, takže chudák manželka, která už nemohla vydržet ten hrozný „gumárenský“ zápach, pohrozila, že se dá rozvést. A tak objev vulkanizace přišel vlastně na svět náhodou, když se Charles v panice před rozzlobenou manželkou snažil zamaskovat své pokusy tím, že své chemikálie hodil do krbu – kaučuk prohnětený se sirným květem a olovnatou bělobou zvulkanizoval! To bylo v roce 1839. Nedal si pokoj a v roce 1852 vynalezl (zase náhodou) ebonit, když do kaučuku přimíchal několikanásobně víc síry, než bylo potřebné. Tvrdá guma se pak barvila načerno přídavkem sazí, vyráběly se z ní izolátory telegrafních vedení, lékařské nástroje, hřebeny a další předměty. Ebonit se dá dobře soustružit, brousit, leštit. A když si ebonitovým hřebenem projedete vlasy, začnou praskat a jiskřit maličké elektrické výboje. Vlastně ani nepotřebujete ten liščí ocas a důkaz statické elektřiny je tu.
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.