Lišku známe, ale co je to ten ebonit? Pokud si ho pletete s ebenem, jste vedle, protože eben je druh dřeva (a Eben hudební skladatel), ale ebonit je speciální tvrdá guma.
Vloni jsme si připoměli 150 let od jejího vynálezu. Americký chemik a vynálezce Charles Goodyear několik let systematicky pracoval na tom, aby z přírodního lepivého kaučuku udělal pružnou a praktickou surovinu. Pracoval na tom doma, takže chudák manželka, která už nemohla vydržet ten hrozný „gumárenský“ zápach, pohrozila, že se dá rozvést. A tak objev vulkanizace přišel vlastně na svět náhodou, když se Charles v panice před rozzlobenou manželkou snažil zamaskovat své pokusy tím, že své chemikálie hodil do krbu – kaučuk prohnětený se sirným květem a olovnatou bělobou zvulkanizoval! To bylo v roce 1839. Nedal si pokoj a v roce 1852 vynalezl (zase náhodou) ebonit, když do kaučuku přimíchal několikanásobně víc síry, než bylo potřebné. Tvrdá guma se pak barvila načerno přídavkem sazí, vyráběly se z ní izolátory telegrafních vedení, lékařské nástroje, hřebeny a další předměty. Ebonit se dá dobře soustružit, brousit, leštit. A když si ebonitovým hřebenem projedete vlasy, začnou praskat a jiskřit maličké elektrické výboje. Vlastně ani nepotřebujete ten liščí ocas a důkaz statické elektřiny je tu.
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
