Když voda opadla

V historické povodni roku 2002 všechna vltavská vodní díla obstála. Horší to bylo s elektrárnami, které hostí pod svými hrázemi. Některé z nich se nevzpamatovaly dodnes…

Povodeň významně poškodila 7 elektráren, z nich pak Kořensko, Orlík a Štěchovice byly zničeny (z hlediska technologie) zcela. Po opadnutí a odčerpání vody byly škody vyčísleny částkou 550 mil. Kč, v květnu 2003 byl odhad zpřesněn na 630 mil. Kč.
Hlavním úkolem ihned po povodni bylo vyčistit objekty a technologie. Za naprosto výjimečných podmínek, v prostředí silně znečištěném bahnem a kontaminovanou vodou, za nouzového napájení a pod vlivem velkého stresu a šoku z povodně, se podařilo zaměstnancům elektráren úkol v rekordně krátké době splnit.
Ještě v průběhu loňského roku byly znovu uvedeny do provozu elektrárny Vrané, Kamýk, Kořensko, Hněvkovice a došlo k likvidaci škod v elektrárně Slapy, která společně s elektrárnou Lipno I zůstala jako jediná na Vltavské kaskádě po celou dobu povodní v provozu. Přesto se i zde povodeň významně „podepsala“ a zničila administrativní budovu; ta musela být demolována.

Kořensko
Vodní elektrárna Kořensko – menší elektrárnu jezového typu s dvěma soustrojími o celkovém instalovaném výkonu 3,8 MW – zaplavila povodeň až po střechu strojovny, hladiny nad a pod hrází se takřka vyrovnaly. Veškerá technologie se musela demontovat, vyčistit, zkontrolovat a znovu namontovat. Z větší části byla vyměněna i kabeláž,
vyrostla i nová čistička odpadních vod.

Orlík
Senzacechtivá média tvrdila, že nádrž byla plná již před povodní. Ve skutečnosti byl volný objem 126 mil. m3, výrazně vyšší, než nařizují manipulační řády. Vody však bylo tolik, že hladina v době kulminace překročila o více než 1,5 metru maximální povolenou hladinu. Přelitím hráze se pak zaplavila strojovna se všemi čtyřmi generátory. Elektrárna byla do poslední chvíle v provozu a chránila tak hráz před poškozením. Pak následovala rychlá evakuace. Po opadnutí vody se ukázala zkáza – promočená a bahnem zanesená elektrická vinutí strojů. Přes všechnu snahu a intenzivní sušení se ukázalo, že vinutí je nevysušitelné a vše se musí převinout znovu. První stroj se tak rozběhne nejdříve v prosinci 2003, další na jaře 2004. Po technické stránce přinesla oprava zcela nový specifický problém –
nikdy v historii se nerealizovala oprava dvou soustrojí současně a ani projekt s podobnou variantou nepočítal. Bylo třeba nalézt řešení (např. rychletuhnoucím betonem zvýšit nosnost podlahy strojovny, nechat vyrobit speciální roznašecí kruh, na který se uloží demontovaný a vyzdvižený rotor o hmotnosti 400 tun apod.). Teprve vyřešení těchto a dalších problémů umožní úspěšně znovu zprovoznit oba bloky.
Pro úplnost je potřeba uvést, že náklady na opravy všech soustrojí, i když představují stamiliony, jsou relativně nízké oproti ekonomickým ztrátám, které představuje fakt, že elektrárna nevyrábí.

Štěchovice
Také elektrárna Štěchovice se stále ještě opravuje. První turbogenerátor běží od června, další budou následovat v prosinci a v březnu 2004.