Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 268

Výhledy světové energetiky

aneb čeho se můžeme dočkat, až nám bude 45.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

- V roce 2030 bude ve světě stále ještě dostatek energetických zdrojů. Hlavním problémem bude, jak je využít co nejekonomičtěji.
- Podíl obnovitelných zdrojů zůstane stále velmi nízký.
- Neporoste-li počet obyvatel Země rychleji než dosud, bude v roce 2030 zapotřebí nejméně 5000 GW nových produkčních kapacit (to znamená, že od teďka bude potřeba instalovat ve světě obden jednu 1000 MW elektrárnu).
- 60 % požadavků na zvýšení energetických kapacit vzejde z rozvojových zemí.
- Dočkáme se až 400 % růstu spotřeby zemního plynu.
- Nejvíce plynu budou spotřebovávat země OECD, import z Ruska poletí raketově nahoru.
- Podíl plynu na primární energetické spotřebě vzroste z 23 % (2000) na 34 % (2030). Více než 40 % nových energetických kapacit budou plynové zdroje.
- V rozvojových zemích zůstane hlavním energetickým zdrojem uhlí (v Číně 80 % v roce 2030).
- Podíl energie z jaderných zdrojů klesne z 15 % (2000) na 8 % (2030).
- Podíl fosilních paliv vzroste ze 79 % (2000) na 81 % (2030).
- Emise CO2 vzrostou o 70 % oproti stavu roku 2000.
- Energetická chudoba zůstane obrovským problémem zejména v jižní Asii a subsaharské Africe.
- V roce 2030 nebude mít elektřinu 1,4 miliardy lidí a 2,6 miliardy lidí budou stále závislé na tradiční energii biomasy.

(Z přednášky Olivera Apperta, ředitele pro dlouhodobou spolupráci a politickou analýzu Mezinárodní energetické agentury IEA, kterou přednesl pro členy Evropského parlamentu 11. 12. 2002)

Životnost energetických zdrojů

Uhlí ... cca 250 let
Ropa ... cca 50 let
Zemní plyn ... cca 65 let
Uran (při využití v dnešních typech reaktorů) ... cca 60-90 let
Uran (při využití v komerčních rychlých reaktorech) ... 5000 let

 

Životnost jaderných paliv se ještě prodlouží, bude-li využíváno i thorium, jehož energetický obsah je 300i větší než u uranu.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail