Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 218

Výhledy světové energetiky

aneb čeho se můžeme dočkat, až nám bude 45.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

- V roce 2030 bude ve světě stále ještě dostatek energetických zdrojů. Hlavním problémem bude, jak je využít co nejekonomičtěji.
- Podíl obnovitelných zdrojů zůstane stále velmi nízký.
- Neporoste-li počet obyvatel Země rychleji než dosud, bude v roce 2030 zapotřebí nejméně 5000 GW nových produkčních kapacit (to znamená, že od teďka bude potřeba instalovat ve světě obden jednu 1000 MW elektrárnu).
- 60 % požadavků na zvýšení energetických kapacit vzejde z rozvojových zemí.
- Dočkáme se až 400 % růstu spotřeby zemního plynu.
- Nejvíce plynu budou spotřebovávat země OECD, import z Ruska poletí raketově nahoru.
- Podíl plynu na primární energetické spotřebě vzroste z 23 % (2000) na 34 % (2030). Více než 40 % nových energetických kapacit budou plynové zdroje.
- V rozvojových zemích zůstane hlavním energetickým zdrojem uhlí (v Číně 80 % v roce 2030).
- Podíl energie z jaderných zdrojů klesne z 15 % (2000) na 8 % (2030).
- Podíl fosilních paliv vzroste ze 79 % (2000) na 81 % (2030).
- Emise CO2 vzrostou o 70 % oproti stavu roku 2000.
- Energetická chudoba zůstane obrovským problémem zejména v jižní Asii a subsaharské Africe.
- V roce 2030 nebude mít elektřinu 1,4 miliardy lidí a 2,6 miliardy lidí budou stále závislé na tradiční energii biomasy.

(Z přednášky Olivera Apperta, ředitele pro dlouhodobou spolupráci a politickou analýzu Mezinárodní energetické agentury IEA, kterou přednesl pro členy Evropského parlamentu 11. 12. 2002)

Životnost energetických zdrojů

Uhlí ... cca 250 let
Ropa ... cca 50 let
Zemní plyn ... cca 65 let
Uran (při využití v dnešních typech reaktorů) ... cca 60-90 let
Uran (při využití v komerčních rychlých reaktorech) ... 5000 let

 

Životnost jaderných paliv se ještě prodlouží, bude-li využíváno i thorium, jehož energetický obsah je 300i větší než u uranu.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.

Největší transport do Temelína za dvacet let

Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.

Studentská konference Šimáně 2020

Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail