6. dubna 2003
Výhledy světové energetiky
aneb čeho se můžeme dočkat, až nám bude 45.
- V roce 2030 bude ve světě stále ještě dostatek energetických zdrojů. Hlavním problémem bude, jak je využít co nejekonomičtěji.
- Podíl obnovitelných zdrojů zůstane stále velmi nízký.
- Neporoste-li počet obyvatel Země rychleji než dosud, bude v roce 2030 zapotřebí nejméně 5000 GW nových produkčních kapacit (to znamená, že od teďka bude potřeba instalovat ve světě obden jednu 1000 MW elektrárnu).
- 60 % požadavků na zvýšení energetických kapacit vzejde z rozvojových zemí.
- Dočkáme se až 400 % růstu spotřeby zemního plynu.
- Nejvíce plynu budou spotřebovávat země OECD, import z Ruska poletí raketově nahoru.
- Podíl plynu na primární energetické spotřebě vzroste z 23 % (2000) na 34 % (2030). Více než 40 % nových energetických kapacit budou plynové zdroje.
- V rozvojových zemích zůstane hlavním energetickým zdrojem uhlí (v Číně 80 % v roce 2030).
- Podíl energie z jaderných zdrojů klesne z 15 % (2000) na 8 % (2030).
- Podíl fosilních paliv vzroste ze 79 % (2000) na 81 % (2030).
- Emise CO2 vzrostou o 70 % oproti stavu roku 2000.
- Energetická chudoba zůstane obrovským problémem zejména v jižní Asii a subsaharské Africe.
- V roce 2030 nebude mít elektřinu 1,4 miliardy lidí a 2,6 miliardy lidí budou stále závislé na tradiční energii biomasy.
(Z přednášky Olivera Apperta, ředitele pro dlouhodobou spolupráci a politickou analýzu Mezinárodní energetické agentury IEA, kterou přednesl pro členy Evropského parlamentu 11. 12. 2002)
Životnost energetických zdrojů
Uhlí ... cca 250 let
Ropa ... cca 50 let
Zemní plyn ... cca 65 let
Uran (při využití v dnešních typech reaktorů) ... cca 60-90 let
Uran (při využití v komerčních rychlých reaktorech) ... 5000 let
Životnost jaderných paliv se ještě prodlouží, bude-li využíváno i thorium, jehož energetický obsah je 300i větší než u uranu.