aneb čeho se můžeme dočkat, až nám bude 45.
Fotogalerie (1)
- V roce 2030 bude ve světě stále ještě dostatek energetických zdrojů. Hlavním problémem bude, jak je využít co nejekonomičtěji.
- Podíl obnovitelných zdrojů zůstane stále velmi nízký.
- Neporoste-li počet obyvatel Země rychleji než dosud, bude v roce 2030 zapotřebí nejméně 5000 GW nových produkčních kapacit (to znamená, že od teďka bude potřeba instalovat ve světě obden jednu 1000 MW elektrárnu).
- 60 % požadavků na zvýšení energetických kapacit vzejde z rozvojových zemí.
- Dočkáme se až 400 % růstu spotřeby zemního plynu.
- Nejvíce plynu budou spotřebovávat země OECD, import z Ruska poletí raketově nahoru.
- Podíl plynu na primární energetické spotřebě vzroste z 23 % (2000) na 34 % (2030). Více než 40 % nových energetických kapacit budou plynové zdroje.
- V rozvojových zemích zůstane hlavním energetickým zdrojem uhlí (v Číně 80 % v roce 2030).
- Podíl energie z jaderných zdrojů klesne z 15 % (2000) na 8 % (2030).
- Podíl fosilních paliv vzroste ze 79 % (2000) na 81 % (2030).
- Emise CO2 vzrostou o 70 % oproti stavu roku 2000.
- Energetická chudoba zůstane obrovským problémem zejména v jižní Asii a subsaharské Africe.
- V roce 2030 nebude mít elektřinu 1,4 miliardy lidí a 2,6 miliardy lidí budou stále závislé na tradiční energii biomasy.
(Z přednášky Olivera Apperta, ředitele pro dlouhodobou spolupráci a politickou analýzu Mezinárodní energetické agentury IEA, kterou přednesl pro členy Evropského parlamentu 11. 12. 2002)
Uhlí ... cca 250 let
Ropa ... cca 50 let
Zemní plyn ... cca 65 let
Uran (při využití v dnešních typech reaktorů) ... cca 60-90 let
Uran (při využití v komerčních rychlých reaktorech) ... 5000 let
Životnost jaderných paliv se ještě prodlouží, bude-li využíváno i thorium, jehož energetický obsah je 300i větší než u uranu.
Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
