Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 339

Nové chladicí věže v Dukovanech jistí původní hyperboloidy

Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.

Fotogalerie (2)
Budova šesti ventilátorových chladicích věží pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Takové budovy jsou celkem dvě. (Zdroj ČEZ, a. s.)

Technologie a parametry

Nové chladicí ventilátorové věže, technicky označované jako koncový jímač tepla (KJT), obsahují 12 samostatných chladicích buněk. Ventilátory s lopatkami dlouhými čtyři metry jsou v železobetonové konstrukci umístěny odděleně. Každý ventilátor chladí celý blok a jeho bezpečnostní systémy. Systém koncového jímače tepla tak má 200% rezervu, stejně jako všechny bezpečnostní systémy jaderné elektrárny. Nejvyšší výkon odváděný jednou buňkou je 44,2 MWt při maximální možné rychlosti vychlazování bloku 30 °C za hodinu a při průtoku technické vody jednou buňkou 1 800 m3/h.

Parametry objektu ventilátorových věží: výška s difuzorem 15,6 m (16,9 m s ochrannou sítí), půdorys 39,6 m × 26,6 m. Jedna budova s ventilátory zabírá plochu téměř 40 × 27 metrů. Stovky metrů přívodního potrubí o průměru 1 m jsou 6 m až 10 m pod zemí. Velmi náročná byla stavba nových podzemních tras potrubí pod stávající technologií. Dukovany totiž stojí na velmi tvrdém podloží a prostupy razila specializovaná firma podobně jako tunely ve skále, tedy důlním způsobem.

Co všechno vydrží

Podle bezpečnostních analýz musí ventilátorové věže vydržet:

  • extrémní vítr 70 m/s   (252 km/hod);
  • extrémní teplotu +46,2 °C až -46,7°C;
  • extrémní sněhové srážky 195 mm vodního sloupce;
  • extrémní dešťové srážky 115 mm;
  • seizmickou událost PGA - 0,1g, což odpovídá  7°MSK-64 (5,5°podle Richterovy stupnice).

Podobná řešení najdeme i jinde

Stejný systém chlazení využívají i jiné zahraniční jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna Temelín má rozstřikovací bazény, tedy technologii, kterou zvažovaly i Dukovany. Protože by se ale rozsáhlé bazény do areálu elektrárny nevešly, zvolilo se kompaktnější řešení. Elektrárna do budoucna plánuje využívat oba způsoby chlazení. Pokud by z jakéhokoli důvodu nešlo stávající chladicí věže používat, mohou je plnohodnotně nahradit věže ventilátorové..

Rozhodnutí o výstavbě chladicích ventilátorových věží padlo v roce 2012. V následujícím roce bylo schváleno technické řešení a vydáno stavební povolení. V dubnu 2014 se rozeběhly zemní práce a rozhodnutí vydal i SÚJB. Všechny práce skončily v závěru roku 2015 a v současnosti jsou ventilátorové věže ve zkušebním provozu.

Generálním dodavatelem a projektantem byla Škoda Praha Invest, s. r. o., objekt a technologii dodala firma REKO Praha, a. s. Celkové náklady na stavbu, včetně projektů a analýz, dosáhly 1 mld. Kč.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail