Nové chladicí věže v Dukovanech jistí původní hyperboloidy

Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.

Technologie a parametry

Nové chladicí ventilátorové věže, technicky označované jako koncový jímač tepla (KJT), obsahují 12 samostatných chladicích buněk. Ventilátory s lopatkami dlouhými čtyři metry jsou v železobetonové konstrukci umístěny odděleně. Každý ventilátor chladí celý blok a jeho bezpečnostní systémy. Systém koncového jímače tepla tak má 200% rezervu, stejně jako všechny bezpečnostní systémy jaderné elektrárny. Nejvyšší výkon odváděný jednou buňkou je 44,2 MW_t při maximální možné rychlosti vychlazování bloku 30 °C za hodinu a při průtoku technické vody jednou buňkou 1 800 m³/h.

Parametry objektu ventilátorových věží: výška s difuzorem 15,6 m (16,9 m s ochrannou sítí), půdorys 39,6 m × 26,6 m. Jedna budova s ventilátory zabírá plochu téměř 40 × 27 metrů. Stovky metrů přívodního potrubí o průměru 1 m jsou 6 m až 10 m pod zemí. Velmi náročná byla stavba nových podzemních tras potrubí pod stávající technologií. Dukovany totiž stojí na velmi tvrdém podloží a prostupy razila specializovaná firma podobně jako tunely ve skále, tedy důlním způsobem.

Co všechno vydrží

Podle bezpečnostních analýz musí ventilátorové věže vydržet:

• extrémní vítr 70 m/s   (252 km/hod);
• extrémní teplotu +46,2 °C až -46,7°C;
• extrémní sněhové srážky 195 mm vodního sloupce;
• extrémní dešťové srážky 115 mm;
• seizmickou událost PGA - 0,1g, což odpovídá  7°MSK-64 (5,5°podle Richterovy stupnice).

Podobná řešení najdeme i jinde

Stejný systém chlazení využívají i jiné zahraniční jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna Temelín má rozstřikovací bazény, tedy technologii, kterou zvažovaly i Dukovany. Protože by se ale rozsáhlé bazény do areálu elektrárny nevešly, zvolilo se kompaktnější řešení. Elektrárna do budoucna plánuje využívat oba způsoby chlazení. Pokud by z jakéhokoli důvodu nešlo stávající chladicí věže používat, mohou je plnohodnotně nahradit věže ventilátorové..

Rozhodnutí o výstavbě chladicích ventilátorových věží padlo v roce 2012. V následujícím roce bylo schváleno technické řešení a vydáno stavební povolení. V dubnu 2014 se rozeběhly zemní práce a rozhodnutí vydal i SÚJB. Všechny práce skončily v závěru roku 2015 a v současnosti jsou ventilátorové věže ve zkušebním provozu.

Generálním dodavatelem a projektantem byla Škoda Praha Invest, s. r. o., objekt a technologii dodala firma REKO Praha, a. s. Celkové náklady na stavbu, včetně projektů a analýz, dosáhly 1 mld. Kč.