Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 349

Nové chladicí věže v Dukovanech jistí původní hyperboloidy

Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.

Fotogalerie (2)
Budova šesti ventilátorových chladicích věží pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Takové budovy jsou celkem dvě. (Zdroj ČEZ, a. s.)

Technologie a parametry

Nové chladicí ventilátorové věže, technicky označované jako koncový jímač tepla (KJT), obsahují 12 samostatných chladicích buněk. Ventilátory s lopatkami dlouhými čtyři metry jsou v železobetonové konstrukci umístěny odděleně. Každý ventilátor chladí celý blok a jeho bezpečnostní systémy. Systém koncového jímače tepla tak má 200% rezervu, stejně jako všechny bezpečnostní systémy jaderné elektrárny. Nejvyšší výkon odváděný jednou buňkou je 44,2 MWt při maximální možné rychlosti vychlazování bloku 30 °C za hodinu a při průtoku technické vody jednou buňkou 1 800 m3/h.

Parametry objektu ventilátorových věží: výška s difuzorem 15,6 m (16,9 m s ochrannou sítí), půdorys 39,6 m × 26,6 m. Jedna budova s ventilátory zabírá plochu téměř 40 × 27 metrů. Stovky metrů přívodního potrubí o průměru 1 m jsou 6 m až 10 m pod zemí. Velmi náročná byla stavba nových podzemních tras potrubí pod stávající technologií. Dukovany totiž stojí na velmi tvrdém podloží a prostupy razila specializovaná firma podobně jako tunely ve skále, tedy důlním způsobem.

Co všechno vydrží

Podle bezpečnostních analýz musí ventilátorové věže vydržet:

  • extrémní vítr 70 m/s   (252 km/hod);
  • extrémní teplotu +46,2 °C až -46,7°C;
  • extrémní sněhové srážky 195 mm vodního sloupce;
  • extrémní dešťové srážky 115 mm;
  • seizmickou událost PGA - 0,1g, což odpovídá  7°MSK-64 (5,5°podle Richterovy stupnice).

Podobná řešení najdeme i jinde

Stejný systém chlazení využívají i jiné zahraniční jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna Temelín má rozstřikovací bazény, tedy technologii, kterou zvažovaly i Dukovany. Protože by se ale rozsáhlé bazény do areálu elektrárny nevešly, zvolilo se kompaktnější řešení. Elektrárna do budoucna plánuje využívat oba způsoby chlazení. Pokud by z jakéhokoli důvodu nešlo stávající chladicí věže používat, mohou je plnohodnotně nahradit věže ventilátorové..

Rozhodnutí o výstavbě chladicích ventilátorových věží padlo v roce 2012. V následujícím roce bylo schváleno technické řešení a vydáno stavební povolení. V dubnu 2014 se rozeběhly zemní práce a rozhodnutí vydal i SÚJB. Všechny práce skončily v závěru roku 2015 a v současnosti jsou ventilátorové věže ve zkušebním provozu.

Generálním dodavatelem a projektantem byla Škoda Praha Invest, s. r. o., objekt a technologii dodala firma REKO Praha, a. s. Celkové náklady na stavbu, včetně projektů a analýz, dosáhly 1 mld. Kč.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail