Stavební týmy plní stavební smlouvy, zatímco nasmlouvaní dodavatelé organizace ITER začínají instalovat první komponenty. V prostoru budoucího reaktoru tokamaku ITER se staví ve třísměnném režimu - dvě plné pracovní směny ve dne a třetí směna v noci. Ta je věnovaná nastavování pohyblivého lešením a bednění při přípravě na úkoly následujícího dne. Evropská domácí agentura odpovědná za inženýrství a stavitelství usiluje o splnění důležitého termínu v kalendáři stavby ITER: březen 2020. Pro hlavní instalační činnosti bude zapotřebí mít hotovou cestu pro první pohyb jeřábu mezi Montážní halou (Assembly Hall) a Budovou tokamaku (Tokamak Building). Dnes tu pracuje více než 2 000 osob, ale v příštích měsících se tato oblast staveniště zaplní lidmi ještě více. Organizace ITER se nyní připravuje k podávání nabídek hlavních smluv týkajících se montážních a instalačních prací.
Fotogalerie (4)
Vlastní tokamak ITER se bude stavět zdola nahoru počínaje základem kryostatu. Hotové biologické stínění je prozatím dočasně přikryté víkem, které chrání pracovníky pracující v podzemních úrovních stavby. Když se Budova tokamaku dostaví po celém obvodu (přizpůsobí se výšce a šířce Montážní haly v pozadí), bude odstraněno dočasné víko, černá textilní stěna na Montážní hale bude svinuta a kolejnice jeřábu budou prodlouženy z Montážní haly přes tokamakovou jámu (Tokamak Pit). Pak se začnou instalovat těžkotonážní výtahy.
Hala odvodňovací nádrže
Šestnáct metrů široká a jedenáct metrů vysoká hala slouží k uložení sedmi zásobníků potřebných pro rozvod chladicí vody a pro regulaci jejího tlaku ve vakuové nádobě. Vysoké pláty z nerezové oceli pokrývají dolní část stěn a podlahu (nyní při natírání jsou před stříkající barvou chráněné krytem) a kvůli ukotvení bylo instalováno 800 zapuštěných desek. Dodavatelé právě dokončují natírání stěn haly. Od srpna se jedna po druhé instalují nádrže - spouštějí se do haly otvorem ve střeše.
Prstenec betonu v tokamakové jámě
Jedná se o betonovou korunu pevně spojenou se zemí a biologickým stíněním, které je rovněž ukotveno v zemi. Vlastní reaktor, z kterého návštěvník uvidí pouze kryostat, bude mít hmotnost 23 000 tun. Těchto 23 000 tun bude přes ložiska „usazeno“ na zmíněné koruně. Vršek koruny má schodovitý tvar (360°-amfiteátr o dvou řadách), který pasuje s opačně schodovitým tvarem spodku - základny kryostatu. Nebýt ložisek, tak by se do sebe více méně zakously schod koruny zespodu a schod základny kryostatu shora, a dvě prstencové plochy schodů koruny a základny kryostatu by na sebe dosedly bez možnosti vzájemného pohybu. Díky ložiskům se ale kryostat spolu s celým reaktorem bude „vznášet“ nad korunou (valit po koruně) na ložiskách a pohyb po ložiscích bude kompenzovat síly vznikající při činnosti reaktoru. Kryostat s reaktorem uvnitř bude tedy vůči koruně uložen pohyblivě. Ložiska na vnějším prstenci (schodu) koruny ponesou 23 000 tun! Základna kryostatu bude prvním kusem skládanky zvané reaktor tokamaku ITER. Vnitřní prstenec základny kryostatu bude krýt při pohledu shora vnitřní prstenec koruny. Dnes je vnitřní prstenec koruny pokrytý kolejnicemi pro kruhový jeřáb. Základna kryostatu tu ještě není hotová.
Nebude trvat dlouho a charakteristický válcovitý tvar kryostatu bude skryt v 60 m vysoké Budově tokamaku. Po kolejích bude nejvýkonnější jeřáb na staveništi – tzv. dvojče (viz https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2128-neviditelne-jeraby-iteru) - navážet jednotlivé komponenty tokamaku z přilehlé Montážní haly a uvnitř kryostatu poroste vakuová komora největšího tokamaku na světě – tokamaku ITER. K úžasné podívané se vrátíme v další fotoreportáži.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
