Rubriky

V Číně vznikla během několika let celá řada soukromých firem zabývajících se výzkumem termojaderné fúze. Nejzajímavější je, že Číňané už nekopírují západní programy. Často přicházejí s vlastními nápady a nebojí se riskovat. Některé projekty samozřejmě skončí slepou uličkou, ale ve fúzi stačí, aby jeden z deseti přinesl průlom. Firmy Energy Singularity, Startorus Fusion, ENN, Neo Fusion zkoušejí různé přístupy: vysokoteplotní supravodiče, sférické tokamaky, zápornou triangularitu, nové materiály pro první stěnu. Odhlédneme-li od zajímavého faktu, že v komunistické Číně kvetou soukromé společnosti, ještě zajímavější je, že dnes patří k nejaktivnějším hráčům ve vývoji sférických tokamaků – kompaktních fúzních reaktorů se silným magnetickým polem. Nejvýznamnější jsou Shaanxi Startorus Fusion Technology Co., Ltd a ENN Science & Development. Paralelně existuje i velmi viditelná firma Energy Singularity, která sice staví klasický tokamak, ale její technologie a tempo vývoje jsou pro kontext důležité. ENN letos dosáhla významného milníku: zapojení do fyzikálních aktivit ITPEA.

Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze:

1. Omyl v Argentině
2. Omyl ZETA
3. Co bylo dříve?
4. Ropná krize

https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/3374-wham-magneticka-zrcadlaZdá se, že vypukla fúzní tlačenice. Po období, kdy se posměšně říkalo, že fúze bude vždy za dvacet let, se najednou každý stává optimistou. Každý chce mít fúzní elektrárnu první. Zdá se, že jsou dvě aktivity, nebo dokonce tři, které na výzkum termojaderné fúze v poslední době přitahují pozornost. Jsou to pokroky ve stavbě tokamaku ITER, počátky spolupráce soukromých a vládních projektů a vysokoteplotní polovodiče (HTS). Pokud se nestane nic zlého, bude letos v tokamakové jámě na staveništi ITER všech devět sektorových modulů. Impozantní pohled na obrovskou toroidální komoru udělá dojem na každého diváka a přesvědčí mnohého, že tokamak ITER je na dobré cestě a termojaderná fúze může v dohledné době být slušným byznysem. Kdo přijde pozdě, bude sám sobě škodit. 

Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou. Ta vyžaduje ochranu před neutronovým a gama zářením, které bude ITER za provozu produkovat, a které by elektronické součástky mohlo časem degradovat nebo způsobit softwarové chyby. Řešení? Zbrusu nová malta pro speciální místnosti! Srdce nadšených domácích kutilů by nad ní zaplesalo!

Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než konstanta závisející na typu reakce krát teplota plazmatu. Parametry na levé straně nerovnosti mohou tedy nabývat nejrůznějších hodnot, ale důležitý je jejich součin. Při velké hustotě a malé době udržení se uplatní inerciální udržení, při malé hustotě a velké době udržení je nutné udržení magnetické. V současné době preferujeme druhý typ - magnetické pasti.

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší a nejdražší pozemské vědecko-technologické zařízení, které nyní staví sedm států společně na jihu Francie. Povězme si něco o fyzicích, kteří stáli u jejich zrodu.