Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 343

ITER - pohled shora

Kdo si myslíte, že má největší přehled o tom co se děje na staveništi tisíciletí – na staveništi tokamaku ITER? Generální ředitel? Nebo šéf Rady ITER Arun Srivastava? Velký omyl! Je to muž, který z výšky 85 metrů sleduje z kabiny jeřábu dění pod sebou! Jeřábník Philippe Pinlou Cervantes.

Fotogalerie (3)
Philippe Pinlou Cervantes je jeřábníkem na pracovišti ITER a amatérským fotografem (Credit © ITER Organization, http://www.iter.org/)

Jsou časy za soumraku, kdy se staveniště ITER podobá letišti - silnice a budovy jsou osvětlené žlutými a bílými světly. Z kabin ve výšce 50 až 80 metrů, téměř jako piloti, přehlížejí řidiči jeřábů s dech beroucím výhledem celou scénu velkého představení.

Kolem staveniště Tokamak Complexu je umístěno pět obřích jeřábů vysokých 50 až 85 metrů. Z kabin ve výškách obsluhy manipulují pákami a nožními pedály, aby zvedaly, pohybovaly, polohovaly a přemísťovaly zatížením, jako je lešení, bednění, ocelové výztuže nebo jeřábové zvedáky. „Rukama“ jeřábníků projdou všechny těžké materiály a nástroje potřebné pro stavební práce uvnitř a kolem komplexu Tokamaku.

Nebeští pracovníci

Ve stavebním projektu mají jeřábníci svoji nebeskou kategorii,“ říká Philippe Pinlou Cervantes, který ovládá jeřáb na pracovišti ITER pro francouzskou společnost GTM Sud. „Sedíme v naší kabině na obloze a provádíme náročné operace, které vyžadují soustředění na plný úvazek a dokonalou koordinaci s ostatními pracovníky - jak na zemi, tak na jiných jeřábech. Jediným kontaktem, který máme s pevnou zemí, je osoba, která nám pomáhá s manévrováním (banksman). Není to nepodobné vztahu pilota a dispečera letového provozu nebo kosmonauta a řídícího mise ...

Když jde Philippe, který ovládá jeřáb # 2 (C2) vysoký 85 metrů, ráno do práce, musí do patřičné výšky vyšplhat po dlouhém, tenkém žebříku. Jakmile je v kabině, musí dodržovat velmi přísná pravidla. Ve většině případů - zejména u vyšších jeřábů - zůstává obsluha ve své kabině po celou směnu. Rádio v kombinaci s kamerou, obrazovkou a joystickem je jediným komunikačním prostředkem, který má s banksmanem - pozemní obsluhou. Banksman je plně oblečen v oranžové barvě (vždy jako jediný na místě s touto barvou) aby zvýšil svou viditelnost a usnadnil vizuální kontakt s operátorem v kabině, který pozorně sleduje obrazovku. Banksman vede jeřábníky, pomáhá jim dokončit jejich práci a poskytuje aktuální informace o tom, co by se mohlo dít všude kolem a mohlo by eventuálně ohrozit jejich práci. „Provoz je hustý, stejně jako na letišti. Pět jeřábů se musí před zahájením jakékoli operace koordinovat a čekat na zelené světlo a pokyny banksmana. Ten působí jako naše oči na zemi a jeho pomoc je velmi cenná při úspěšném provádění naší mise. Pomáhá nám vyhnout se jakémukoli nebezpečí.“

Inspirace pro fotografování

Stejně jako piloti, i provozovatelé jeřábů mají tu čest užívat si úchvatných a neustále se měnících panoramat. Než pracoval ve společnosti ITER, řídil Philippe jeřáb na několika významných stavebních projektech v Marseille, včetně stavby mrakodrapů, kde byla jeho kabina dokonce 170 metrů nad zemí! Rozmanitost jeho úkolů živí další z jeho vášní: amatérskou fotografii. Pravidelně sdílí fotografie, které zachycuje ze své jedinečné perspektivy, s přáteli na sociálních sítích. „Jednoho dne vyrobím vlastní fotoknihu, abych se podělil o své jedinečné zážitky se světem. Budu hrdý, že mohu říci, že jsem přispěl k vybudování krabičky, která bude obsahovat budoucí hvězdu na Zemi!“

Podle Julie Marcillatové

Obrázky: Philippe Pinlou Cervantes, ITER organization

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail