Požár v okolí Černobylu

Nedávné požáry v uzavřené zóně poblíž jaderné elektrárny Černobyl na Ukrajině nevedly k nebezpečnému nárůstu radioaktivních částic ve vzduchu. Uvedla to 24. dubna 2020 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) na základě analýz měření.

Na základě vyhodnocení údajů poskytnutých Ukrajinou MAAE uvedla, že měřený nárůst úrovně záření v zemi byl velmi malý a nepředstavoval žádné riziko pro lidské zdraví. „Kromě toho měřené úrovně záření výrazně klesají se zvyšující se vzdáleností od místa požáru,“ řekla Elena Buglová, vedoucí incidentového a pohotovostního střediska MAAE (IEC), které je v úzkém kontaktu s ukrajinskými úřady od začátku dubna, kdy požár vypukl.

Informace o požáru poskytoval Státní jaderný inspektorát Ukrajiny (SNRIU) pravidelně celý měsíc prostřednictvím jednotného systému MAAE pro výměnu informací při incidentech a mimořádných událostech (USIE, Unified System for Information Exchange in Incidents and Emergencies). Systém USIE je zabezpečená webová stránka fungující nepřetržitě (24/7) pro členské státy k výměně informací (https://iec.iaea.org/usie/actual/LandingPage.aspx). Incidentové a pohotovostní středisko IEC MAAE komunikovalo prostřednictvím USIE s kontaktními místy v dalších členských státech a mezinárodních organizacích a odpovídalo na jejich otázky. Ukrajinské úřady mají síť radiačních monitorovacích stanic po celé zemi, nejen kolem JE Černobyl.

Vzplanutí luk, pastvin a strniště mělo za následek drobné zvýšení radiace, neboť s kouřem se do ovzduší uvolňovaly radionuklidy z půdy kontaminované při nehodě reaktoru v roce 1986. Koncentrace radioaktivních materiálů ve vzduchu však zůstala pod ukrajinskými radiačními bezpečnostními normami a nepředstavovala žádné nebezpečí týkající se veřejného zdraví, uvedla SNRIU.

Laboratoře pro monitorování životního prostředí v ostatních provozovaných ukrajinských jaderných elektrárnách, ukrajinském hydrometeorologickém centru, ukrajinském hydrometeorologickém ústavu, v odstavené jaderné elektrárně Černobyl a v „Ekocentru“ v zóně vyloučení nadále monitorují úroveň radiace ve vzduchu a úzce komunikují a koordinují svou činnost s SNRIU.

Dne 8. dubna Státní jaderný inspektorát Ukrajiny SNRIU prostřednictvím USIE oznámil, že zařízení pro nakládání s jaderným a radioaktivním odpadem v zóně vyloučení je v bezpečí a nebylo třeba evakuovat pracovníky závodu ani přijímat jiná ochranná opatření pro zaměstnance.

Černobylská havárie v r. 1986

Havárie na jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986 byla nejzávažnější v historii jaderné energetiky. Způsobila uvolnění obrovského množství radionuklidů, které se deponovaly z ovzduší na velkých plochách Běloruska, Ukrajiny a Ruské federace. (Pozn. red.: v ČSSR činil v r. 1986 přírůstek ozáření pro obyvatelstvo asi 6 % nad normální přírodní pozadí.) Od roku 1986 hladiny záření v životním prostředí výrazně poklesly v důsledku přírodních procesů a protiopatření. (Pozn. red.: poločasy rozpadu hlavních kontaminantů, izotopu stroncia 90 a cesia 136, jsou cca 30 let.) Většina půdy tehdy kontaminované radionuklidy již byla ošetřena a vrátila se k zemědělskému obdělávání a hospodářské činnosti. Poslední reaktor (na lokalitě jaderné elektrárny Černobyl byly čtyři) byl provozován až do roku 2000.

MAAE poskytovala zasaženým regionům rozsáhlou pomoc, např. při sanaci postižených měst a zemědělské půdy, sledování expozice lidí záření a informování. MAAE nadále pomáhá při vyřazování reaktorů z provozu a nakládání s radioaktivními odpady v areálu.

Požár v r. 2020

6. dubna 2020 ohlásil systém měření, že úrovně radiace uvnitř zóny byly v důsledku požáru „16× vyšší než normálně“. Když se oheň o pět dní později rozšířil, byla evakuována malá vesnice poblíž opuštěného města Poliske. Do 13. dubna se požáry rozšířily na míli daleko od jaderné elektrárny v Černobylu a dosáhly okraje opuštěného města Pripjať. Více než 300 hasičů pracovalo na zastavení požáru, aby nedosáhl až do areálu elektrárny. 14. dubna státní pohotovostní služba Ukrajiny uvedla, že všechny velké požáry uvnitř vyloučené zóny byly uhašeny. Pro podezření ze žhářství byl zatčen 27letý místní obyvatel. Přiznal, že zapálil trávu v blízkosti lesa „pro zábavu“, a nepokusil se šířící se oheň uhasit. Není jasné, zda muž je plně odpovědný za svůj čin.

Následky požáru

Shořelo několik opuštěných vesnic, jako např. „Stara Markivka“. Poškozen byl také tzv. „Rudý les“. Samotná elektrárna a města Černobyl a Pripjať přežily „nezraněné“. Prezident Volodymyr Zelensky zveřejnil dne 26. dubna, že ohně zpustošily asi 11,5 tisíc hektarů. Požáry způsobily hustý kouřový opar až v hlavním městě Kyjevu, takže znečištění ovzduší v tu dobu patřilo mezi nejhorší na světě. Smog však měl malý dopad na zdraví obyvatel, protože se časově shodoval se zákazem vycházení kvůli pandemii koronaviru na Ukrajině, což znamenalo, že většina lidí byla uvnitř. Koncentrace radioaktivních materiálů ve vzduchu zůstala pod úrovní ukrajinských bezpečnostních norem.

Zdroje:

https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-sees-no-radiation-related-risk-from-fires-in-chornobyl-exclusion-zone

https://en.wikipedia.org/wiki/2020_Chernobyl_Exclusion_Zone_wildfires