Češi jako 9. na světě před 65 lety úspěšně rozštěpili atom

Před 65 lety, v noci na 25. září 1957, se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci. Přelomový okamžik se odehrál v reaktoru VVR-S Ústavu jaderné fysiky (dnešní ÚJV) v Řeži u Prahy a trval pouhých patnáct minut. Díky němu však dnes patříme do klubu 32 států využívajících bezemisní jadernou energii pro výrobu elektřiny i tepla. Zdejší rozsáhlé zkušenosti s jaderným výzkumem i provozem a údržbou elektráren představují pro Česko při plánované výstavbě nových jaderných zdrojů včetně malých reaktorů významnou výhodu.

Výzkumně-vědecké jaderné pracoviště vzniklo v Řeži v rekordním čase: v červnu 1955 vláda rozhodla o zřízení ústavu a jeho výstavbě, v srpnu stejného roku vyjely buldozery připravovat staveniště a o dva roky později již zde stál funkční jaderný reaktor VVR-S připravený ke spuštění. Po úspěšném zvládnutí štěpné reakce se čeští odborníci z oblasti výzkumu i průmyslu v následujících letech významnou měrou podíleli na vzniku dalších jaderných zařízení v zemi: již v roce 1958 začala výstavba prvního bloku elektrárny Jaslovské Bohunice A-1 (těžkovodní reaktor chlazený plynem, s palivem v podobě přírodního uranu), následovaly čtyři bloky VVER v Jaslovských Bohunicích (dva bloky V-1 do provozu uvedeny v letech 1978 a 1979 a dva bloky V2 v provozu od roku 1984, resp. 1985), čtyři bloky v Dukovanech (1985-1987), dva bloky ve slovenských Mochovcích(1998 a 2000) a zatím jako poslední zprovozněné dva bloky jaderné elektrárny Temelín (2000 a 2003). 

Zachovat jaderné know-how v Čechách i na Slovensku

„Na plánovanou výstavbu nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů je Česká republika díky více než šesti desítkám let zkušeností s touto technologií dobře připravená. Zároveň je schopná se na výstavbě aktivně podílet a dál cenně know-how udržovat i do budoucnosti,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.  Česká republika disponuje řadou průmyslových podniků schopných dodávat zařízení do jaderných elektráren, případně zajišťovat jejich údržbu. Kromě toho jsou zde k dispozici také zavedené vzdělávací kapacity (několik fakult vysokých škol specializovaných na jaderné technologie), vědecko-výzkumný základ (kromě ÚJV Řež také např. Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR), či nezávislé dozorné orgány (Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav radiační ochrany, na Slovensku Úrad jadrového dozoru).

Chceme postavit další jaderný reaktor

Nabídky zájemců o výstavbu pátého bloku v Dukovanech obdrží společnost ČEZ již za dva měsíce, koncem listopadu. Podle předběžného harmonogramu by výstavba mohla začít v roce 2029 a uvedení do provozu pak v roce 2036. Ještě o něco dříve by mohl v Jižních Čechách stát první malý modulární reaktor.

První československý reaktor v Řeži

Reaktor VVR-S ze speciálního těžkého betonu se tyčil do výše necelých 7 metrů. Palivem byl uran obohacený na 10 % izotopem ²³⁵U v podobě palivových tabletek uspořádaných do proutků, které tvořily palivové kazety. Těch se do vnitřní části reaktoru válcovitého tvaru vešlo 26. Moderátorem i chladicím médiem byla destilovaná voda. S jejím využitím se pojí i tradovaná legenda, že první český reaktor byl chlazený mlékem. Destilovanou vodu totiž do ústavu vozily mlékárenské cisterny. Reaktor o tepelném výkonu 2 MW sloužil zejména k výzkumu reaktorové techniky a k výrobě výzkumných radioizotopů. V průběhu let došlo k několika úpravám a modernizacím (např. instalace plynové a vodní smyčky, zvýšení tepelného výkonu na 4 MW), v provozu byl až do roku 1987, tedy 30 let. V letech 1988–1989 byla provedena jeho kompletní přestavba na lehkovodní typ LVR-15. Ten slouží v ÚJV řež dodnes.