Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 555

Malé dávky záření mohou oddálit rakovinu

Přinášíme výtah ze zajímavého článku Toward Improved Ionizing Radiation Safety Standards uveřejněného v recenzovaném časopisu Health Physics. (Bohužel, stejně jako mnoho dalších recenzovaných časopisů, Health Physics není k dispozici zdarma online. Je možné zakoupit jednotlivé články nebo získat přístup, pokud máte členství nebo přístup do univerzitní nebo podnikové knihovny.) Článek jasně, ale vědecky vysvětluje, jak může záření na nízkých průměrných úrovních vést k prodloužení doby latence rozvoje rakoviny. Všichni máme potenciál pro vznik rakoviny. Výzkum Dr. Raabeho dospěl k závěru, že nízké průměrné dávky záření sice nezabíjejí rakovinné buňky, ale oddalují schopnost těchto buněk způsobit skutečné poškození, dokud jejich hostitelský organismus stejně nezemře z jiných příčin.

Fotogalerie (1)
Průměrné radiační dávky z různých zdrojů pro průměrného obyvatele Země za rok (zdroj UNEP, 2016)

Dr. Raabe dospívá k důležitému závěru, který by správně měl způsobit, že tvůrci politik budou vyžadovat, aby regulační orgány věnovaly pozornost jeho doporučením.

Je zřejmé, že vznik maligního nádoru indukovaného radiací, ať už z dlouhodobého vystavení ionizujícímu záření nebo z akutní expozice, není výsledkem jediné náhodné interakce ionizujícího záření s izolovanou buňkou. Následující závěry naznačují, že by se uznávané modely rizika ionizujícího záření měly aktualizovat a vylepšit, aby poskytovaly smysluplnější a realističtější odhady rizika rakoviny z ionizujícího záření: 

  • Riziko indukce rakoviny spojené s prodlouženou nebo frakcionovanou (přerušovanou) expozicí ionizujícímu záření je nelineární funkcí celoživotního průměrného dávkového příkonu do postižených tkání a při nízkém celoživotním průměrném dávkovém příkonu vykazuje virtuální práh;
  • Kumulativní dávka záření není přesným ani vhodným měřítkem rizika vzniku rakoviny pro prodlouženou nebo frakcionovanou expozici ionizujícímu záření, s výjimkou popisu virtuálního prahu pro různé expozice;
  • Riziko vypuknutí rakoviny při krátkodobém vystavení vysoké dávce ionizujícímu záření je relativní proces, což je vidět ve studiích RERF (Radiation Effects Research Foundation) u japonských osob, které přežily atomovou bombu. Nelze jej použít k odhadu rizika indukce rakoviny z prodloužených nebo frakcionovaných expozic po dlouhou dobu a při nízkých dávkách. 

Doporučení 

Současná doporučení ICRP (Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu) jistě poskytují vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany pro radiační pracovníky a veřejnost. Radiační bezpečnost byla nejdůležitějším cílem ICRP a jejich doporučení tento cíl splnila na výbornou. Odhady rizik ICRP a modely odezvy na expozice ionizujícímu záření však vážně nadhodnocují rizika nízkých dávek. Aby se zabránilo drahé nadměrné regulaci a aby se podpořil vědecký základ předpisů a analýz radiační bezpečnosti, jsou zapotřebí přiměřeně přesné odhady rizika indukce rakoviny. Mnohé ze současných norem pro radiační bezpečnost v životním prostředí jsou zbytečně nízké a jejich vymáhání je neúměrně nákladné. Současné ICRP modely radiační karcinogeneze mohou být zavádějící. Je zapotřebí revize norem radiační bezpečnosti, která jasně rozliší mezi podporou rakoviny zářením, jak bylo pozorováno ve studiích lidí přeživších atomovou bombu, a indukcí rakoviny zářením, jak bylo pozorováno u vnitřních zářičů s dlouhou životností. 

Riziko do 100 mSv je tak malé, že ho nelze změřit 

Jeden z oblíbených vtipů o rozdílu mezi vědci a inženýry je ten, ve kterém jsou vědec i inženýr umístěni do místnosti s hrncem zlata na druhé straně. Jsou jim dána pravidla výzvy – zlato dostane ten, kdo ho dosáhne jako první, ale každý soutěžící se může v každém tahu pohybovat pouze napůl cesty k cíli. Vědec to vzdává a tvrdí, že cíl je nedosažitelný, protože vzdálenost ke zlatu nebude nikdy nulová. Inženýr postupně přejde místnost, zvedne hrnec zlata a říká – „Možná nebude nulová, ale mohu se dostat dostatečně blízko.“ 

Během zasedání Americké obchodní komory v Japonsku (ACCJ) o bezpečnosti potravin dokazoval  Dr. Wade Allison (https://en.wikipedia.org/wiki/Wade_Allison), že někteří vědci uznávají, že „blízko“ je často dost dobré. V odpovědi na dotaz z publika řekl, že riziko z dávky 100 mSv každý rok nemusí být nulové; studie o přežití obětí Hirošimy a Nagasaki však ukazují, že je tak blízko nule, že to nelze změřit. Tato studie zahrnovala populaci přibližně 100 000 lidí pečlivě monitorovaných po více než 50 let. Je těžké si představit větší nebo lépe sledovanou studijní skupinu. 

Povzbuzující je skutečnost, že pravda o zdravotních účincích nízké radiace vychází najevo a začíná se objevovat v hlavním proudu veřejnoprávních médií. Na světě už bylo několik příkladů děsivých a často opakovaných předpovědí masivních účinků určitých dobře propagovaných událostí, ale dlouhodobé studie poté ukázaly, jak mylné tyto předpovědi byly. Zdá se, že zde platí citát: „Některé lidi můžete oklamat napořád a všechny lidi občas, ale nemůžete oklamat všechny lidi pořád.“ Abraham Lincoln, 16. prezident USA (1809-1865). 

Pokud jde o nízké dávky záření (dávkový příkon pod 50 mSv za rok nebo 100 mSv za život), je pravdou, že „rizika zdravotních účinků jsou buď příliš malá na to, aby je bylo možné pozorovat, nebo neexistují“ (Zdroj: pozice Health Physics Society, prohlášení s názvem Radiační rizika v perspektivě https://hps.org/documents/radiationrisk.pdf). Je to úroveň, která je tisíckrát vyšší než to, co kdokoli ze široké veřejnosti získá z běžných jaderných energetických zdrojů. Je dokonce mnohonásobně vyšší než to, co by kdokoli z veřejnosti obdržel podle realistických scénářů nehody v „nejhorším případě“. 

Neříkáme, že záření je neškodné, nebo dokonce, že neexistují scénáře nehod, které mohou způsobit skutečné nebezpečí. Ionizující záření je mocná síla, která může způsobit bolestivé a smrtelné účinky. Říkáme, že lidem, kteří jsou chráněni vzdáleností, ředěním a stíněním před vysokými dávkami, nehrozí žádné nebezpečí. Přijímat neškodné množství záření je možné a ve skutečnosti se děje neustále - žijeme v moři záření přicházejícího z kosmu či z radionuklidů v zemské kůře. Rozumně navržené, rozumně umístěné jaderné energetické systémy neohrožují své sousedy. 

Cui bono? 

Pokud nám tedy ti nejkvalifikovanější lidé, kteří provedli podrobné studie, říkají, že nízká úroveň radiace není něco, čeho bychom se měli obávat, proč je stále tolik lidí, kteří se bojí i jen slova „radiace“? A co je důležitější, proč stále existuje tolik zdrojů odmítajících přijmout vědu a trvajících na opakování a posilování děsivých zpráv? Ještě zajímavější je, proč už bylo vynaloženo tolik úsilí na vybudování tohoto strachu, když nikdy neexistoval žádný důkaz, který by naznačoval, že by malé dávky byly škodlivé? Je možné, že existuje zisk z podněcování strachu z radiace? Jen pro začátek diskuse – jak výnosné bylo pro uhelný, ropný a plynárenský průmysl udržovat lidi ve strachu z radiace? Kolik konzultantů si vytvořilo celoživotní zaměstnání z papírování a výroby modelů dokazujících, že ani události s nízkou pravděpodobností nepovedou k úniku radiace? Kolik jaderných inženýrů udělalo kariéru jako „expertní svědci“, aby šířili mýty o nebezpečích malých množství tritia nalezeného ve studních poblíž jaderných elektráren?

Zdroj: TOWARD IMPROVED IONIZING RADIATION SAFETY STANDARDS : Health Physics (lww.com)

Příklady některých ozáření:

Rentgenový snímek plic

0,02 mSv

Let z Evropy do USA (7 hod)

0,05 mSv

Kouření 20 cigaret denně za 1 rok (210Po, 210Pb)

0,36 mSv

CT hlavy

6,9 mSv

Scintigrafie skeletu

5 mSv

CT břicha

10 mSv

PET/CT celého těla

15 mSv

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

AI v rukách teenagerů

Používání generativní umělé inteligence se zatím většina Čechů bojí, některý z nástrojů AI podle průzkumu společnosti Deloitte vyzkoušelo 22 procent populace.

Podpora čistých energetických zdrojů v České republice

V budoucnosti by se Česká republika měla spoléhat především na jaderné a obnovitelné zdroje. Preference rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů jako budoucího zdroje energie ...

Štěchovická přečerpávací elektrárna

Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém.

Pomeranče bez chemikálií

Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“.

Studenti pozorují radioaktivní částice přímo ve škole

Studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické (SPŠSE) Dukelská v Českých Budějovicích mají nově k dispozici hned několik unikátních učebních pomůcek.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail