Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 632

Stelarátor WENDELSTEIN 7-X překročil toužebně očekávanou hranici

Jediný celosupravodivý stelarátor na světě byl v roce 2015 spuštěn v německém Greifsfaldu v Ústavu fyziky plazmatu Maxe Plancka. Po dlouhodobé odstávce je nyní připraven vylepšit počáteční parametry, zejména dosáhnout 30 minut nepřetržitého provozu, o kterém se principálně pulznímu tokamaku zatím nemůže zdát.

Fotogalerie (7)
3dimenzionálně divoce pokroucená supravodivá cívka je daní za stacionární provoz stelarátoru.

Ve stejném roce vznikly na různých místech světa návrhy dvou různých experimentálních zařízení pro výzkum řízené termojaderné fúze. Vědci se postavili na počátek dlouhé cesty poznání zákonitostí fúzního plazmatu. Ve Spojených státech to byl stelarátor a na východ od Ukrajiny tokamak, dva reprezentanti režimu magnetického udržení. V roce 1951 nikdo netušil, jak trnitá bude cesta i jen k částečným úspěchům. Zatímco tokamak, principiálně pulzní zařízení, má dnes fúzní reaktor na dohled, nepřetržitě fungující stelarátor se drží v pozadí a hraje zatím roli výkonného, ale vzdáleného zástupce.

Energetický obrat

Brzy ve své druhé kampani dosáhl stelarátor Wendelstein 7-X stanoveného cíle a překonal energetickým obratem 1,3 GJ (gigajoulů) hranici 1 GJ (energetický obrat = celková energie spotřebovaná na ohřev plazmatu – zde při průměrném ohřevovém výkonu cca 2 MW. Horké plazma bylo udržováno po dobu osmi minut. Francouzský tokamak TORE Supra takového času dosáhl již v roce 2003 (6:30 minuty). Faktem je, že případné překonání plánovaných 30 minut u W7-X bude lahůdka.

Na Infračerveném snímku z vakuové nádoby Wendelstein 7-X není vidět samotné plazma, ale rozložení teploty na vodou chlazených přepážkách divertoru. Uprostřed je jasně viditelná definovaná čára, tzv. strike line, kde  se plazma dotýká divertoru a je zde nejvyšší teplota. V jednotlivých oblastech je dosahováno teplot až 600 °C. Divertorové dlaždice W7-X vydrží teploty až 1 200 °C.

Vylepšení Wendelsteinu

Stelarátor Wendelstein 7-X v pobočce garchingského Ústavu fyziky plazmatu (IPP) Maxe Plancka v severoněmeckém přímořském Greifswaldu, byl během tříleté odstávky  vybaven vodním chlazením stěnových prvků a vylepšeným systémem ohřevu. Znovu uveden do provozu byl na podzim 2022 a je připraven zjistit, zda nový rozsah parametrů vylepšeného zařízení nezklame očekávání.

První cíl – energetický obrat 1 GJ – byl překonán 15. února 2023, kdy výzkumníci dosáhli ve stroji 1,3 GJ během plazmového výboje, který trval osm minut. To je pro zařízení stelarátorového typu určitě pozoruhodné a představuje pro stelarátor Wendelstein 7-X rekord; před první modernizací dosahoval stroj maximální doby trvání plazmatu 100 sekund při mnohem nižším ohřevovém výkonu.

Nyní zkoumáme cestu ke stále vyšším energetickým hodnotám,“ říká Thomas Klinger, vedoucí divize Stellarator Transport and Dynamics. „Přitom musíme postupovat krok za krokem, abychom zařízení nepřetížili a nepoškodili.“

Když německá kancléřka Angela Merkelová v roce 2015 slavnostně spouštěla zcela nové zařízení, coby vystudovaný fyzik se podivila, že 100 sekund života plazmatu je docela málo: „Zesilte magnetické udržující pole a prodloužíte i dobu udržení!“ „To bychom skutečně mohli, ale také bychom tenhle červený knoflík mohli použít na dlouhou dobu naposledy. Musíme postupovat krok za krokem,“ zněla odpověď.

Cílem pro nejbližší roky je zvýšit energetický obrat u stelarátoru Wendelstein 7-X na 18 GJ, přičemž plazma by mělo být stabilní po dobu 30 minut!

Zdroj:  tisková zpráva IPP Maxe Plancka

Psali jsme v Třípólu zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2492-modernizace-stelaratoru-wendelstein-7-x

(Všechny obrázky autor, Milan Řípa)

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Když vlak ničí zásuvky v domě

Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.

Proč nás nerozdrtí tíha zemské atmosféry?

Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.

Studie potvrzuje ekologický přínos kultivovaného masa

Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...

Kolik zlata je na světě?

Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?

Mikrobiomy se propojují v planetárním měřítku

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail