Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 577

Vývoj technologie rychlých reaktorů a recyklace paliva

Co kdyby vysokoaktivní jaderný odpad produkovaný jadernými elektrárnami mohl podnítit oběhové  hospodářství v energetickém sektoru? Ano, mohly by ho zajistit rychlé reaktory pracující v uzavřeném palivovém cyklu. Rychlé reaktory využívají k udržení řetězové štěpné reakce neutrony, které nejsou zpomalovány moderátorem (např. vodou v nejpoužívanějších reaktorech současnosti – tlakovodních a varných). Při provozu v plně uzavřeném palivovém cyklu, ve kterém se jaderné palivo recykluje a znovu používá, by mohly rychlé reaktory získat 60 až 70krát více energie ze stejného množství přírodního uranu než současné klasické reaktory, a tím výrazně snížit množství vysokoaktivního odpadu.

Fotogalerie (1)
Rychlý množivý reaktor v Kalpakkam, Indie (Foto credit Petr Pavlicek, IAEA Imagebank)

Při použití rychlých reaktorů v uzavřeném palivovém cyklu lze jeden kilogram jaderného odpadu recyklovat vícekrát, dokud se nespotřebuje veškerý uran a nespálí se i aktinidy, které zůstávají radioaktivní po tisíce let. Zůstane pak asi 30 gramů odpadu, radioaktivního jen 200 až 300 let,“ říká Michail Chudakov, zástupce generálního ředitele MAAE a vedoucí odboru jaderné energetiky.

Rychlé reaktory byly mezi prvními technologiemi nasazenými v počátcích jaderné energetiky, kdy byly zdroje uranu vnímány jako vzácné. Protože však technické a materiálové problémy brzdily vývoj a byla objevována nová ložiska uranu, staly se průmyslovým standardem lehkovodní reaktory. V několika zemích však probíhají snahy o pokrok v technologii rychlých reaktorů, mimo jiné o jejich návrat ve formě malých modulárních reaktorů (SMR) a mikroreaktorů (MR).

Dnes funguje na světě pět rychlých reaktorů

V provozu jsou dva provozní reaktory (BN-600 a BN-800) a jeden testovací reaktor (BOR-60) v Ruské federaci, dále Fast Breeder Test Reactor v Indii a konečně Čínský experimentální rychlý reaktor. Evropská unie, Japonsko, Spojené státy americké, Spojené království a další mají projekty rychlých reaktorů přizpůsobené různým cílům a probíhajícím funkcím, včetně SMR a MR. Pro některé země je provoz rychlých reaktorů v plně uzavřeném palivovém cyklu považován za cestu k zajištění dlouhodobé udržitelnosti jaderné energie. O rychlých reaktorech jsme již psali např. zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2921-rychle-reaktory-s-uzavrenym-cyklem-jaderneho-paliva, a také zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/476-rychle-reaktory-budoucnost-jaderne-energetiky.

Uzavřený palivový cyklus

Ruský pilotní demonstrační energetický komplex, který se staví v Seversku, zahrnuje olovem chlazený rychlý reaktor BREST-OD-300, závod na výrobu paliva a závod na přepracování směsného nitridu uran-plutonia z použitého paliva. Bude zde také hlubinné úložiště odpadu. Důležitost tohoto pilotního projektu nespočívá pouze v demonstraci výroby nového paliva, jeho použití a následné recyklaci, ale také v tom, aby se tak stalo na jednom místě. „Mít celý proces uzavřeného palivového cyklu na jednom místě je dobré pro jadernou bezpečnost, zabezpečení a záruky,“ řekl Amparo Gonzalez Espartero, technický vedoucí pro jaderný palivový cyklus v MAAE. „Mělo by to dávat větší smysl i z ekonomického hlediska, protože jaderný odpad a materiály by se nemusely přemisťovat mezi lokalitami, jak je tomu v současnosti v některých zemích. Tím by se také minimalizovaly dopravní a logistické problémy.“

Provoz uzavřeného palivového cyklu v jakémkoli měřítku vyžaduje rychlé reaktory a infrastrukturu pro přepracování a recyklaci. Kromě jiných důvodů ztěžují mít zařízení na přepracování v každé zemi ekonomické a bezpečnostní aspekty. Aby se udržely nízké náklady, přepracovací zařízení poskytují služby jiným zemím nebo země zařízení sdílejí.

Rusko také plánuje nasadit po roce 2035 rychlý reaktor o výkonu 1 200 MWe příští generace jako součást samoudržitelného systému vedle lehkovodních reaktorů. S pomocí rychlého reaktoru bude vyhořelé palivo z lehkovodních reaktorů přepracováno a znovu použito, přičemž výsledná stopa odpadu bude až desetkrát menší než u běžného jaderného palivového cyklu.

Projekty v jiných zemích postupují

Čína staví dva sodíkem chlazené rychlé reaktory (CFR-600) v okrese Xiapu v provincii Fujian. První blok je v provozu a očekává se, že bude připojen k síti v roce 2024. V USA se vyvíjí projekt rychlého reaktoru podporovaný spoluzakladatelem Microsoftu Billem Gatesem; nebude zatím fungovat v uzavřeném palivovém cyklu, i když země obnovuje úsilí o práci na uzavřených cyklech jaderného paliva a využívá svůj stávající jaderný odpad k rozvoji vlastních dodávek paliva. V Evropě je projekt MYRRHA v Belgii zaměřen na vybudování systému chlazeného olovem a bismutem a řízeného urychlovačem do roku 2036, aby se otestovala jeho schopnost odbourávat minoritní aktinidy jako součást budoucího plně uzavřeného palivového cyklu. (O počátcích projektu MYRRHA jsme psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/548-reaktor-jmenem-myrrha. Zde je podrobná prezentace projektu: https://www.oecd-nea.org/dbdata/meetings/jeff_stakeholders_2019/JSW_9.pdf.)

Recyklování zdroje, jako je vyhořelé jaderné palivo, by přineslo zemím čistou energetiku a ekonomické výhody,“ řekl Vladimir Kriventsev, vedoucí týmu pro vývoj technologie rychlých reaktorů v MAAE. „Přichází to v době, kdy technologické inovace v oblasti materiálové vědy, reaktorové fyziky a inženýrství vedly k lepším návrhům s vylepšenými bezpečnostními prvky a sníženými konstrukčními a provozními náklady, které zlepšují ekonomiku jaderné elektrárny poháněné rychlým reaktorem.“

MAAE hraje klíčovou roli při podpoře vývoje a nasazení rychlých reaktorů sdílením informací a zkušeností prostřednictvím koordinovaných výzkumných projektů, technických publikací, technických pracovních skupin a konferencí. Mezinárodní projekt MAAE pro inovativní jaderné reaktory a palivové cykly také pomáhá rozvoji rychlých reaktorů a souvisejících jaderných palivových cyklů tím, že podporuje země při plánování a spolupráci.

Více informací zde: https://www.iaea.org/topics/fast-reactors

Technická pracovní skupina pro rychlé reaktory

Technical Working Group for Fast Reactors (TWG-FR) je mezinárodní skupina  odborníků, kteří poskytují poradenství a podporu implementaci programu MAAE v oblasti pokročilých technologií a výzkumu a vývoje (R&D) pro rychlé reaktory a podkritické hybridní systémy pro energetiku, produkci a využití/transmutaci nuklidů s dlouhou životností. První TWG-FR MAAE byla založena již v roce 1967 jako základní kámen aktivit MAAE v oblasti vývoje technologie rychlých reaktorů.

Rozsah

TWG-FR pomáhá při formulování mezinárodní vize použitelné pro současné a pokročilé rychlé reaktory, stejně jako pro podkritické hybridní systémy pro výrobu energie a využití či transmutaci radioaktivních nuklidů s dlouhou životností. Rozsah této TWG zahrnuje:

  • Návrh a technologie pro současné, evoluční a inovativní rychlé reaktory (experimentální, prototypové nebo demonstrační a rychlé reaktory komerční velikosti) a podkritické hybridní systémy, včetně rychlých reaktorů nechlazených sodíkem a podkritických hybridních systémů;
  • Ekonomika, výkon a bezpečnost rychlých reaktorů a podkritických hybridních systémů;
  • Pokročilé palivové cykly a možnosti paliv pro využití a transmutaci aktinidů a produktů štěpení s dlouhou životností, včetně využití thoria.

Funkce TWG-FR jsou: 

  • Poskytovat rady a pokyny a zajišťovat podporu v členských zemích pro realizaci programových aktivit v oblasti pokročilých technologií a výzkumu a vývoje pro rychlé reaktory a podkritické hybridní systémy;
  • Poskytnout fórum pro sdílení informací a znalostí o národních a mezinárodních rozvojových programech v oblasti pokročilých technologií a výzkumu a vývoje pro rychlé reaktory a subkritické hybridní systémy;
  • Působit jako spojovací článek mezi činnostmi MAAE ve specifické oblasti TWG-FR a národními vědeckými komunitami a vyměňovat obousměrně informace s národními komunitami;
  • Poskytovat poradenství ohledně přípravných akcí v členských státech a činností MAAE při plánování a provádění koordinovaných výzkumných projektů, společných hodnocení a dalších činností, jakož i přezkumu výsledků pokročilých technologií a výzkumu a vývoje pro rychlé reaktory a podkritické hybridní systémy (např. systémy řízené urychlovačem a systémy fúze či štěpení) pro výrobu energie a pro využití či transmutaci nuklidů s dlouhou životností;
  • Vypracovávat i revidovat vybrané dokumenty z řady Nuclear Energy Series, posuzovat stávající nedostatky a radit při přípravě nových v rámci činností TWG-FR;
  • Přispívat do zpráv o stavu, technických setkání a aktuálních konferencí v oblasti pokročilých technologií a výzkumu a vývoje pro rychlé reaktory a podkritické hybridní systémy;
  • Identifikovat důležitá témata k diskusi Stálé poradní skupiny pro jadernou energii (SAGNE);
  • podporovat účast mladých profesionálů.

Zdroj: MAAE

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lunární rover pro malé náklady

Firma Venturi Space, která vymýšlí, studuje, navrhuje a vyrábí vozidla schopná zvládnout extrémní podmínky prostředí na Měsíci a Marsu, a firma Venturi Astrolab, Inc.

Od farmaceutické chemie k modrému uhlíku

Inés Sanz Alvarezová vyrůstala v Montevideu v Uruguayi a nikdy si nepomyslela, že bude pracovat v mořské vědecké laboratoři, natož v Monaku. Původně pracovala ve farmaceutické chemii.

Podpora rozvoje jaderné energetiky v ČR

Aktuální výzkum veřejného mínění IBRS provedený ve druhém pololetí 2024 ukázal, že 71 % populace starší 18 let je pro rozvoj jaderné energetiky v České republice.

Víte, co je modrý uhlík?

Jako „modrý uhlík“ se dnes označuje organický uhlík zachycený a uložený oceánem ve vegetačních pobřežních ekosystémech – mangrovových lesích, slaniskách ...

Světová jaderná energetika na přelomu 2024/2025

V provozu je 417 jaderných  energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 375 320 MWe ve 31 zemích světa. Ve výstavbě je 63 reaktorů, které  po zprovoznění ...

Nejnovější video

Nad staveništěm největšího tokamaku světa

Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER

close
detail