Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 349

Dva a půl metru blíže k vycházejícímu Slunci

Japonské souostroví je geologickým příkladem tzv. vulkanických ostrovních řetězců, které vznikly subdukcí, zde podsouváním pacifické litosférické desky pod eurasijskou. Obvyklá rychlost posuvu desek je od milimetrů k několika centimetrům za rok. Může se ale stát, že desky se někde „zadrhnou“ a po třeba i relativně velmi dlouhé době vyrovnají narůstající pnutí skokem. Vznikne zemětřesení.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Tahové a tlakové zóny v zemské kůře a rozhraní litosférických desek jsou doložena přímým pozorováním ze satelitů a mapováním mořského dna pomocí echolotu. Ročně se na zemi odehraje kolem milionu otřesů – většinou tak malých, že si jich ani nevšimneme. Velkých, silnějších než 7 stupňů Richterovy škály, bývá v průměru 18, rok 1943 jich přinesl například 41, rok 1986 pouhých 6. Zemětřesení 11. 3. 2011 mělo centrum 130 km východně od poloostrova Ojika v hloubce přibližně 24 km. Způsobilo rozsáhlé škody, které umocnila následná vlna cunami.

Japonci vědí, kde žijí

Jsou na častá zemětřesení zvyklí a přizpůsobují jim i technologie svých staveb. Věnují velkou péči preventivním cvičením a školením obyvatelstva, každý ví, co by měl dělat. Vědí také velmi dobře, že po některém zemětřesení může přijít velká vlna – celý svět převzal japonské slovo cunami. Země je zapojena do pacifického varovného systému monitorujícího vlny cunami a je schopna vydat varování před blížící se vlnou do pěti minut. Pokud je ale ohnisko zemětřesení blízko pobřeží, vlna může přijít během několika minut – šíří se totiž rychlostí kolem 800 km/h.

Není fér, že se popis neštěstí vyvolaného zemětřesením a vlnou cunami zúžil v médiích jen na atraktivní senzace o jaderné elektrárně. To nejvážnější se totiž odehrává za branou areálu. Venku, na tisíci čtverečních kilometrů Japonsko strádá daleko více soubojem s troskami, záplavou, nedostatkem vody, energií, jídla… Zaměření na Fukušimu, jakkoliv její stateční zaměstnanci zaslouží maximální obdiv a podporu, trochu nespravedlivě zastírá pozornost, která by se měla věnovat i tisícům statečných občanů v troskách a jejich záchrancům. Jeden příklad za všechny: ředitel nemocnice Motojoši ve městě Kesennuma, kterého záchranáři před několika dny vylovili z moře, už má na sobě bílý plášť a stará se v krizových podmínkách o pacienty. Gošo, sídlo japonského císaře, vypíná každý den na několik hodin elektrický proud, aby stejně jako ostatní občané šetřilo tolik potřebnou a nedostávající se elektřinu.


Magnitudo je veličina, kterou se měří zemětřesení. Existuje několik stupnic, nejznámější je Richterova. Stupnici vytvořil v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter (26. 4. 1900–30. 9. 1985). Richterova stupnice je založena na množství energie v hypocentru zemětřesení, tj. ve vlastním ohnisku zemětřesení ležícím v hloubkách do 700 km. Richterova stupnice udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 km od epicentra, což je průmět hypocentra na zemský povrch.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail