Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 390

Jak se to má s Ploučnicí?

V době, kdy jsem ještě tahala „fyzikálního kačera“, doslova mě magnetizovaly cedulky lemující cestu do Stráže pod Ralskem a upozorňující na nebezpečné záření. Když jsem tedy mezi nabízenými tématy bakalářských prací objevila problematiku kontaminace záplavového pásma Ploučnice, volba byla jasná.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Na mapě můžeme severočeskou říčku najít jak se klikatí mezi obcí Osečná a Děčínem, kde se vlévá do Labe. Byla by bývala jednou z mnoha malých nevýznamných říček, nebýt její uranové minulosti. Protéká totiž Stráží pod Ralskem, kde se nachází jedno z nejvýznamnějších ložisek uranové rudy u nás. Podle měření u pramene je sama o sobě zcela přirozeně několikanásobně radioaktivnější než ostatní české řeky. Přesto lze vliv těžby uranu v jejím povodí měřením spolehlivě prokázat, a to zejména v záplavovém pásmu – přirozená dekontaminace půdy a břehů postupuje významně pomaleji, než dekontaminace vody. Základní metodou pro odlišení přírodní radioaktivity prostředí od případné kontaminace je porovnání objemových aktivit 226Ra a 228Ra.  Množství 226Ra se totiž v okolním prostředí s těžbou zvyšuje (důvod spočívá v uranové přírodní přeměnové řadě 4n+2), kdežto množství 228Ra zůstává nezměněno (původ v thoriové přeměnové řadě 4n).

Terénní gamaspektrometrická měření
V současné době probíhají nová proměřování již dříve objevených anomálií v okolí Mimoně a České Lípy. Důvodem je kontrola migrace radionuklidů a radiohygiena. Na měření se podílí FJFI ČVUT, DIAMO, s. p., a RADON, V. O. S. Základní metodou je gamaspektrometrické měření v terénu, kterému předchází zmapování oblasti pomocí prosté detekce (nespektrometrické určení hodnot dávkových příkonů). Jako doplňková metoda může pro orientační měření posloužit i letecká gamaspektrometrie, která se ale potýká s velkým množstvím problémů s kalibrací a vyhodnocováním dat.

Pro gamaspektrometrická měření se uplatnil spektrometr Surveyor se scintilačním krystalem NaI(Tl) s přídavným GPS přístrojem pro přesnější určení polohy měřených bodů. Sledovanými radionuklidy byly 232Th, 238U a 40K a úhrnný dávkový příkon. Obsah radionuklidů se nedá v případě 238U a 232Th měřit přímo, protože se mateřská jádra nerozpadají za emise dostatečně silného gama záření. Sledují se tedy jejich dceřiné produkty 214Bi v případě uranu a 208Tl v případě thoria.

Vzorky z vrtů
Kromě terénních měření jsme odebrali i několik vzorků v záplavovém území z ručně hloubených vrtů zhruba do hloubky 1 m s hloubkovým rozestupem cca 20 cm. Odebraná zemina se pak měřila v laboratoři na polovodičovém spektrometru HPGe v malých nádobkách o objemu 280 ml. Před měřením bylo třeba zeminu usušit a nadrtit na co nejmenší kousky, tak aby byl obsah měřicí nádoby vyplněn co nejrovnoměrněji. . Po naplnění bylo nutné nádobky zalepit izolepou, aby se zabránilo úniku plynného radonu a navodila radioaktivní rovnováha uvnitř vzorku. To nám zaručí, že obsah radionuklidů, které nás zajímají, bude v definovaném vztahu s radionuklidy, které jsme detekcí schopni zjistit (214Bi).

Odběr vzorků měl ověřit hypotézu, že dochází jen k dekontaminaci povrchových vrstev, a že původní kontaminace měla jen omezený hloubkový dosah. Obě teze se potvrdily – v prvních 5 cm jsme zaznamenali výrazně nižší hodnoty než v oblasti 10-30 cm pod povrchem. Hloubkový dosah pak nepřesahuje 60 cm. Z toho vyplývá, že teoreticky lze uvažovat o povrchové dekontaminaci odbagrováním svrchní vrstvy zeminy. Ovšem jen teoreticky, protože tento typ dekontaminačních prací vážně zasahuje do vzhledu krajiny a závažnost kontaminace není taková, aby mohla odůvodnit natolik hrubé narušení přírody.

Lokalita Srní Potok
Provedená měření může ilustrovat příklad lokality Srní Potok v blízkosti obce Noviny pod Dalekem (viz obrázek). V době našeho měření (říjen 2008) šlo o neudržovanou louku, která je rozdělena na dvě části meliorační strouhou. V blízkosti je obytný dům, plocha však zřejmě neslouží k hospodářským účelům. Na základě terénních měření a výpočtů efektivních dávek pro obyvatelstvo provedených v letech 2008-2009 lze usoudit, že v této oblasti nehrozí zvýšené radiační riziko, které by mělo původ v kontaminaci po těžbě uranu. Anomálie se totiž většinou nachází na malých, od obytných oblastí často izolovaných plochách. Jiná rizika než radiační naše studie nezkoumala a proto nelze s jistotou říci, zda se v půdě například nenacházejí nepřípustné koncentrace těžkých kovů. To je na základě jedné z analýz docela dobře možné.

I přesto, že se příroda z „ran uštědřených těžbou uranu“ vzpamatovává až překvapivě rychle, je třeba čistotu krajiny i nadále kontrolovat a sledovat.


Jitka Svobodová je držitelkou první ceny v letošním ročníku soutěže vědeckých a technických projektů vysokoškoláků Cena Nadace ČEZ, v oboru Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Vyhrála právě s prací "Kontaminace litorálního pásma řeky Ploučnice radioaktivními látkami". Třípól gratuluje!

Někdo by se po přečtení článku Jitky Svobodové možná mohl přesto vylekat z přítomnosti „radioaktivity na louce za barákem“. Pro klid jeho duše uvádíme příklad: Kdyby si postavil stan v té nejkontaminovanější oblasti a rok by v něm nocoval, dostane dávku jako po jednom rentgenovém vyšetření plic.

Jitka Svobodová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail