Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 601

Temelín na světové špičce

Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka (KED) pro zaměstnance připadající na jeden světový jaderný energetický blok. Vyplývá to z výsledků zpracovaných Světovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren (WANO) za rok 2008. Sdružení hodnotilo všech 438 ve světě provozovaných bloků. Jaderná elektrárna Temelín je v tomto ostře sledovaném parametru téměř osmkrát lepší než světový průměr a společně s Jadernou elektrárnou Dukovany patří k absolutní světové špičce.

Fotogalerie (1)
Jaderná elektrárna Temelín

Kolektivní dávka představuje součet osobních dávek všech pracovníků, kteří vstupují do kontrolovaného pásma elektrárny. Tím vloni v temelínské jaderné elektrárně prošlo téměř šestnáct set lidí. Celkovou roční hodnotou kolektivní dávky 0,134 Sv na jeden temelínský blok zůstala elektrárna hluboko pod stanoveným limitem. Z něj vyčerpala pouhých 3,41 %!

K dobrému výsledku přispělo nastavení vhodného chemického režimu, využití kvalitních konstrukčních materiálů v jaderné části elektrárny a také zodpovědný přístup všech pracovníků při dodržování bezpečnostních pravidel. Určitě pomohlo i to, že Temelín jako mladá elektrárna mohl nasbírat zkušenosti z Dukovan, slovenských jaderných elektráren, ale i dalších světových elektráren. To je také velká výhoda jaderné energetiky. Světová jaderná komunita si totiž mezi sebou, na rozdíl od jiných průmyslových odvětí, dobré zkušenosti ochotně vyměňuje.

Běžně je každý člověk nepřetržitě vystaven radioaktivnímu ozáření. Podle údajů Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) se nejvíce na celkové osobní dávce jedince podílí přírodní zdroje, a to z 89 %. Zbylých 11 % tvoří umělé zdroje, zejména lékařské aplikace. Z umělých zdrojů připadá maximálně 0,04 % na jaderné elektrárny.

Zdeňka Karfíková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail