Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 635

Temelín na světové špičce

Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka (KED) pro zaměstnance připadající na jeden světový jaderný energetický blok. Vyplývá to z výsledků zpracovaných Světovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren (WANO) za rok 2008. Sdružení hodnotilo všech 438 ve světě provozovaných bloků. Jaderná elektrárna Temelín je v tomto ostře sledovaném parametru téměř osmkrát lepší než světový průměr a společně s Jadernou elektrárnou Dukovany patří k absolutní světové špičce.

Fotogalerie (1)
Jaderná elektrárna Temelín

Kolektivní dávka představuje součet osobních dávek všech pracovníků, kteří vstupují do kontrolovaného pásma elektrárny. Tím vloni v temelínské jaderné elektrárně prošlo téměř šestnáct set lidí. Celkovou roční hodnotou kolektivní dávky 0,134 Sv na jeden temelínský blok zůstala elektrárna hluboko pod stanoveným limitem. Z něj vyčerpala pouhých 3,41 %!

K dobrému výsledku přispělo nastavení vhodného chemického režimu, využití kvalitních konstrukčních materiálů v jaderné části elektrárny a také zodpovědný přístup všech pracovníků při dodržování bezpečnostních pravidel. Určitě pomohlo i to, že Temelín jako mladá elektrárna mohl nasbírat zkušenosti z Dukovan, slovenských jaderných elektráren, ale i dalších světových elektráren. To je také velká výhoda jaderné energetiky. Světová jaderná komunita si totiž mezi sebou, na rozdíl od jiných průmyslových odvětí, dobré zkušenosti ochotně vyměňuje.

Běžně je každý člověk nepřetržitě vystaven radioaktivnímu ozáření. Podle údajů Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) se nejvíce na celkové osobní dávce jedince podílí přírodní zdroje, a to z 89 %. Zbylých 11 % tvoří umělé zdroje, zejména lékařské aplikace. Z umělých zdrojů připadá maximálně 0,04 % na jaderné elektrárny.

Zdeňka Karfíková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky

Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...

Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?

Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.

12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů

Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...

Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína

Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...

ÚDiF: Když fyzika ožívá na jevišti

Představ si, že přijdeš do divadla. Usadíš se do sedačky, světla zhasnou… a místo klasického představení začne show plná výbuchů, laserů, tekutého dusíku a nečekaných pokusů.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail