Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka (KED) pro zaměstnance připadající na jeden světový jaderný energetický blok. Vyplývá to z výsledků zpracovaných Světovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren (WANO) za rok 2008. Sdružení hodnotilo všech 438 ve světě provozovaných bloků. Jaderná elektrárna Temelín je v tomto ostře sledovaném parametru téměř osmkrát lepší než světový průměr a společně s Jadernou elektrárnou Dukovany patří k absolutní světové špičce.
Kolektivní dávka představuje součet osobních dávek všech pracovníků, kteří vstupují do kontrolovaného pásma elektrárny. Tím vloni v temelínské jaderné elektrárně prošlo téměř šestnáct set lidí. Celkovou roční hodnotou kolektivní dávky 0,134 Sv na jeden temelínský blok zůstala elektrárna hluboko pod stanoveným limitem. Z něj vyčerpala pouhých 3,41 %!
K dobrému výsledku přispělo nastavení vhodného chemického režimu, využití kvalitních konstrukčních materiálů v jaderné části elektrárny a také zodpovědný přístup všech pracovníků při dodržování bezpečnostních pravidel. Určitě pomohlo i to, že Temelín jako mladá elektrárna mohl nasbírat zkušenosti z Dukovan, slovenských jaderných elektráren, ale i dalších světových elektráren. To je také velká výhoda jaderné energetiky. Světová jaderná komunita si totiž mezi sebou, na rozdíl od jiných průmyslových odvětí, dobré zkušenosti ochotně vyměňuje.
Běžně je každý člověk nepřetržitě vystaven radioaktivnímu ozáření. Podle údajů Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) se nejvíce na celkové osobní dávce jedince podílí přírodní zdroje, a to z 89 %. Zbylých 11 % tvoří umělé zdroje, zejména lékařské aplikace. Z umělých zdrojů připadá maximálně 0,04 % na jaderné elektrárny.
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.