Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Hodnota 1,0 Sievert (Sv) je průměrná kolektivní efektivní dávka (KED) pro zaměstnance připadající na jeden světový jaderný energetický blok. Vyplývá to z výsledků zpracovaných Světovým sdružením provozovatelů jaderných elektráren (WANO) za rok 2008. Sdružení hodnotilo všech 438 ve světě provozovaných bloků. Jaderná elektrárna Temelín je v tomto ostře sledovaném parametru téměř osmkrát lepší než světový průměr a společně s Jadernou elektrárnou Dukovany patří k absolutní světové špičce.
Kolektivní dávka představuje součet osobních dávek všech pracovníků, kteří vstupují do kontrolovaného pásma elektrárny. Tím vloni v temelínské jaderné elektrárně prošlo téměř šestnáct set lidí. Celkovou roční hodnotou kolektivní dávky 0,134 Sv na jeden temelínský blok zůstala elektrárna hluboko pod stanoveným limitem. Z něj vyčerpala pouhých 3,41 %!
K dobrému výsledku přispělo nastavení vhodného chemického režimu, využití kvalitních konstrukčních materiálů v jaderné části elektrárny a také zodpovědný přístup všech pracovníků při dodržování bezpečnostních pravidel. Určitě pomohlo i to, že Temelín jako mladá elektrárna mohl nasbírat zkušenosti z Dukovan, slovenských jaderných elektráren, ale i dalších světových elektráren. To je také velká výhoda jaderné energetiky. Světová jaderná komunita si totiž mezi sebou, na rozdíl od jiných průmyslových odvětí, dobré zkušenosti ochotně vyměňuje.
Běžně je každý člověk nepřetržitě vystaven radioaktivnímu ozáření. Podle údajů Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) se nejvíce na celkové osobní dávce jedince podílí přírodní zdroje, a to z 89 %. Zbylých 11 % tvoří umělé zdroje, zejména lékařské aplikace. Z umělých zdrojů připadá maximálně 0,04 % na jaderné elektrárny.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.