Přehled současného stavu SMR ve světě
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou více než tisíckrát kratší než je vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. První vědeckou zprávu o rentgenových paprscích podal jejich objevitel 28. prosince 1895 a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět...
Příběh objevu – jako často opět „náhoda“
K objevu neznámého záření došlo pravděpodobně 8. listopadu 1895. Uvedeného dne Röntgen ve své laboratoři ověřoval vlastnosti katodového záření, které před ním zjistili jiní badatelé. Opatřil Hittorfovu trubici lepenkovým obalem, aby ho při pozorování nerušilo světlo z trubice. Přitom si všiml, že několik opodál ležících krystalků při každém zapojení trubice jasně fluoreskovalo. Röntgen se nejprve domníval, že obal trubice není zcela světlotěsný. Teprve když krystalky nahradil světlotěsně zabalenou fotografickou deskou, která po vyvolání zčernala, došel k závěru, že skutečně objevil nový druh záření, které nazval „paprsky X“.
Ve své zprávě o novém druhu paprsků napsal: „Když necháme procházet elektrický výboj většího Ruhmkorffova induktoru Hittorfovou či Crookesovou trubicí nebo podobnou aparaturou a jestliže ji těsně obalíme černým kartonovým papírem v dokonale zatemněné místnosti, stínidlo pokryté kyanoplatnatanem barnatým, nacházející se nedaleko trubice, světélkuje a to i tehdy, když citlivou vrstvu odvrátíme od trubice. Tuto fluorescenci pozorujeme i v tom případě, když stínidlo je ve vzdálenosti dvou metrů od experimentálního zařízení. Nejpozoruhodnější na tomto objevu je ta skutečnost, že určitý aktivní činitel prochází černým obalem, který je neprůsvitný pro viditelné a ultrafialové záření Slunce nebo elektrického oblouku ...“
Již 23. ledna 1896 navrhl anatom A. von Kolliker, aby se paprsky X nazývaly Röntgenovým jménem. Nový objev našel prakticky ihned široké uplatnění, nejprve v medicíně a zakrátko i v dalších oborech vědy a techniky. V průběhu jediného roku po objevu rentgenového záření bylo ve světě publikováno více než tisíc prací věnovaných tomuto záření. V Čechách poprvé použil rentgenové záření k lékařským účelů roku 1897 dr. Rudolf Jedlička, na Slovensku prof. B. Alexander.
Podstata a využití
Zdrojem rentgenového záření je obvykle elektronka (rentgenka). Elektrony vyletující z její katody jsou urychlovány vysokým napětím mezi katodou a anodou a dopadají na elektrodu; je to buď přímo anoda, nebo další elektroda zvaná někdy antikatoda. Dopadem na ni se elektrony prudce zbrzdí, čímž vybudí elektromagnetické záření s různými frekvencemi. Tyto frekvence rostou s urychlujícím napětím mezi katodou a anodou (tisíce až miliony voltů). Záření s vlnovou délkou biliontiny až stomiliontiny metru (1 pm až 10 nm) (tedy s frekvencemi řádově 1020 až 1017 Hz) se nazývá Röntgenovo (rentgenové). Má jednak složku se spojitě proměnnou frekvencí (brzdné záření), jednak výrazná maxima, tzv. čáry, s frekvencemi typickými pro konkrétní materiál antikatody. Většina energie elektronů však způsobí zahřátí antikatody; ta bývá proto obvykle konstruována jako dosti robustní a většinou i chlazená.
Rentgenové záření ionizuje vzduch, vyvolává světélkování některých látek, způsobuje zčernání fotografického filmu a působí také na živé organismy. Záření prochází různými látkami, ale je jimi více nebo méně pohlcováno. Rentgenové snímkování v medicíně využívá toho, že těžké atomy (vápník v kostech) pohlcují záření výrazně víc než lehké (vodík, kyslík, uhlík, dusík v měkkých tkáních).
Rentgenové záření vyvolává v živých organismech biologické, chemické a genetické změny; této vlastnosti se využívá například i při ozařování zhoubných nádorů.
Bližší informace najdeme např. v přehledné miniencyklopedii http://www.cez.cz/edee/content/microsites/rtg/index.htm
popř. na:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rentgenov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD
http://ireferaty.lidovky.cz/302/1812/Rentgenove-zareni
http://mfweb.wz.cz/fyzika/204.htm
a na mnoha dalších webových adresách...
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují. Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...
Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.