Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Nejde o dietní přeškolení ptáka – VRABEC je familiární označení školního reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha. Jedná se o reaktor lehkovodního typu, který se využívá pro výuku posluchačů technických univerzit v České republice, pro přípravu odborníků pracujících na českém jaderném programu a pro zahraniční spolupráci.
VRABEC je reaktorem bazénového typu pracujícím s obohaceným uranem. Jako moderátor používá lehkou demineralizovanou vodu, která má zároveň funkci reflektoru (vrací neutrony do aktivní zóny), biologického stínění a chladiva. Výkon reaktoru je velmi malý, do 1 kW tepelného, krátkodobě do 5 kW. Čili asi jako u rychlovarné konvice.
Zatímco se dříve v reaktoru používalo palivo s obohacením 36 % 235U, kategorizované jako vysoce obohacené (HEU – Highly-Enriched Uranium), v současné době ho nahradilo palivo s obohacením pod 20 % 235U, kategorizované jako nízko obohacené (LEU – Low Enriched Uranium). Změna se uskutečnila v souladu se záměry mezinárodního programu RERTR (Reduced Enrichment for Research and Test Reactors – snížení obohacení pro výzkumné a zkušební reaktory) sledujícího minimalizaci nebezpečí zneužití paliva teroristy. Za doporučenou bezpečnou hranici, při které zneužití štěpitelného uranu nehrozí, se pokládá obohacení paliva do 20 %. Některé výzkumné reaktory však mají ve svém palivu strategicky důležitého uranu 235 mnohem více, a to až 80 %. Tak vysoce obohacený uran je již potenciálně zneužitelný pro výrobu klasické atomové zbraně. Palivo pro energetické reaktory, např. Temelín a Dukovany, má přitom obohacení mnohem nižší – do 5 %. Zneužití zde tedy nehrozí.
Celkové náklady na záměnu paliva za méně obohacené přesáhly 2 miliony amerických dolarů a plně je hradilo ministerstvo energetiky USA (US DOE).
Základní koncepce ruského trubkového paliva celé řady IRT-M je stejná. Konstrukčně se jedná o koncentrické trubky čtvercového průřezu, kde jedna je zasunuta v druhé. Palivová vrstva je tvořena disperzí Al a UO2 s obohaceným uranem. Pokrytí je tvořeno vrstvou hliníku. Palivo je navrženo tak, aby bylo v aktivní zóně jednoduše zaměnitelné, a aby nároky na úpravu reaktoru byly minimální. Současné palivo se od bývalého geometricky prakticky neliší. Tloušťka palivové vrstvy a pokrytí je jiná pouze o několik desetin milimetru.
Pod dohledem inspektorů MAAE bylo palivo ve výrobním závodě v Novosibirsku zabaleno a umístěno do přepravních kontejnerů opatřených pečetěmi atomové agentury. Na pracoviště školního reaktoru VR-1 dorazilo v podobě 21 nových palivových článků. Termíny odvozu původního paliva zpět do Ruské federace a následného dovozu nového paliva z výrobního závodu v Novosibirsku podléhaly z bezpečnostních důvodů přísnému utajení a transport paliva se uskutečnil pod policejní ochranou.
Samotné záměně paliva předcházela pečlivá příprava celého pracoviště reaktoru VR-1. Proběhly všechny potřebné neutronově fyzikální, termo-hydraulické a bezpečnostní výpočty. Nezávislé výpočty se paralelně uskutečnily i v ANL (Argonne National Laboratory) v USA, přičemž shoda výsledků byla pozoruhodná.
Škarohlídské představy, že reaktor VR-1 nebude s nízko obohaceným palivem schopen provozu, se nepotvrdily.
Na vlastní oči se o tom může přesvědčit každý. Zájemci o exkurzi na Vrabec jsou vítáni – domluvte se emailem na adrese: kjr@fjfi.cvut.cz.
jmenovitý výkon |
1 kW (tepelný), krátkodobě 5 kW |
reaktorové nádoby |
průměr 2 300 mm, výška 4 720 mm |
stínění reaktoru |
vertikální: H2O, horizontální: H2O + barytový beton |
teplota v reaktoru |
pracovní cca 20 oC |
chlazení |
přirozenou konvekcí (prouděním) |
tlak |
atmosférický |
regulační systém |
5 až 7 regulačních tyčí UR 70 s kadmiovým absorbátorem |
hustota toku neutronů |
2 až 3.1013 m-2.s-1 (podle typu konfigurace aktivní zóny a měřeného místa) |
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.