Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 339

Plovušky

Zásobování odlehlých oblastí elektřinou může být problém. V teplých krajích jej řeší obnovitelné zdroje – např. lokální solární instalace. Ale co daleký sever, kde je třeba několik měsíců v roce tma?

Rusko vyvinulo několik typů jaderných reaktorů, které mohou být umístěny na plovoucích plošinách. Zakotvené v přístavu zásobují město teplem a elektřinou, nebo mohou být snadno přesunuty podél pobřeží zrovna tam, kde se staví nějaké průmyslové zřízení a je potřeba energie. Stejně dobře se mohou využít pro odsolování mořské vody. Jejich design vychází z osvědčených námořních reaktorů pro pohon lodí. Plovoucím jaderným elektrárnám a teplárnám se v Rusku důvěrně říká „Plovušky“.

Vzory
Typ ABV je tlakovodní o výkonu 10 MW, průměr reaktoru je 2,2m, výška 7,5m a je na plošině o výtlaku 2 500 tun.
  Typ VBER má výkon 110 MW, je rovněž tlakovodní, rozměry reaktoru jsou 12,5 m výška a 3,7m průměr a umísťuje se na plošinu 140 × 30 metrů o výtlaku 12 000 tun. Reaktor, průtočné parní generátory a čerpadla jsou umístěné v jedné nádobě.
  Typ KLT-40S je tlakovodní reaktor o výkonu 40 MW, má dva chladicí okruhy, parogenerátor je tvořen systémem „trubka v trubce“. Palivo keramického typu obsahuje uran obohacený téměř na 20 %. Pára vystupující z parogenerátoru má 300 stupňů a může se využít jak na výrobu elektřiny, tak na odběr tepla.
  Plánují se další, s výkonem až 600 MW.

Výhody

Dodávají se jako celek rovnou z výroby, jsou mobilní, vydrží pracovat v nepřetržitém provozu až 15 let bez výměny paliva, na údržbu a výměnu paliva se mohou přesunout do speciálního údržbového střediska, mají však na palubě také vše potřebné pro manipulaci s použitým palivem. Po demontáži lze jejich stanoviště bez problémů uvést do původního stavu. Kombinují ověřené inženýrské řešení z námořních reaktorů s nejmodernějšími reaktory typu VVER.

První
První bude postavena v Severodvinsku v Archangelském zálivu (funkční prototyp se už staví). Bude stát 6 miliard rublů (175 milionů eur) a zásobí elektřinou půlmilionové město. Rusko plánuje, že jich bude na Dálném východě potřebovat asi 30. Další budou umístěné ve Viljušinsku a v zátoce Pevek, všechny na dalekém východě. Plovušky nahradí dosavadní zdroje na mazut nebo uhlí, čímž ušetří každá přibližně 300 000 tun fosilního paliva za rok, 400 milionů krychlových metrů oxidu uhličitého ročně a nebudou emitovat žádné oxidy síry ani dusíku. Rusko nabídlo dodávku plovoucích jaderných elektráren i do Indonézie.

Zdroj: Vjačeslav Beljajev, Nuclear Engineering International.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail