Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 633

COMPASS-D – nový směr výzkumu fúze v Česku

Termojaderná fúze neboli slučování jader atomů dodává energii Slunci a naše hvězda je tak zatím jediným fungujícím termonukleárním reaktorem v našem solárním systému. Druhý se pokoušíme vytvořit na Zemi.

Největší naděje jsou vkládány do experimentálních zařízení typu tokamak, konkrétněji nyní do mezinárodního projektu ITER (psali jsme o něm v zářijovém čísle), které se bude stavět v jižní Francii. V současné době několik zemí provozuje svá vlastní zařízení, na kterých probíhá výzkum nezbytný pro zdárné uvedení fúzní elektrárny do provozu. Jednou z nich je i Česká republika. Tokamak CASTOR v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky (ÚFP AV ČR) je jedním z nejmenších a nejstarších experimentálních zařízení tohoto druhu na světe. Jeho parametry umožňují vysokou flexibilitu pro studium jevů v okrajových částech plazmatu. Toto zařízení je již však na konci své životnosti a také vzhledem k velikosti ztrácí relevanci k současným největším experimentálním reaktorům a k ITERu.
Nedávno byl České republice z anglického Culhamu nabídnut tokamak COMPASS-D, na kterém je možno studovat pro ITER důležitá fyzikální témata. Toto zařízení obdrží Česko zdarma, bude se muset postarat pouze o novou budovu a napájecí systém. Půjde-li vše hladce, zařízení by se mělo přesunout do Prahy, do areálu ÚFP AV ČR v Praze 8, již během léta roku 2006. Kromě nových směrů výzkumu poskytne i pracovní místa technikům a schopným fyzikům.

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail