Termojaderná fúze neboli slučování jader atomů dodává energii Slunci a naše hvězda je tak zatím jediným fungujícím termonukleárním reaktorem v našem solárním systému. Druhý se pokoušíme vytvořit na Zemi.
Největší naděje jsou vkládány do experimentálních zařízení typu tokamak, konkrétněji nyní do mezinárodního projektu ITER (psali jsme o něm v zářijovém čísle), které se bude stavět v jižní Francii. V současné době několik zemí provozuje svá vlastní zařízení, na kterých probíhá výzkum nezbytný pro zdárné uvedení fúzní elektrárny do provozu. Jednou z nich je i Česká republika. Tokamak CASTOR v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky (ÚFP AV ČR) je jedním z nejmenších a nejstarších experimentálních zařízení tohoto druhu na světe. Jeho parametry umožňují vysokou flexibilitu pro studium jevů v okrajových částech plazmatu. Toto zařízení je již však na konci své životnosti a také vzhledem k velikosti ztrácí relevanci k současným největším experimentálním reaktorům a k ITERu.
Nedávno byl České republice z anglického Culhamu nabídnut tokamak COMPASS-D, na kterém je možno studovat pro ITER důležitá fyzikální témata. Toto zařízení obdrží Česko zdarma, bude se muset postarat pouze o novou budovu a napájecí systém. Půjde-li vše hladce, zařízení by se mělo přesunout do Prahy, do areálu ÚFP AV ČR v Praze 8, již během léta roku 2006. Kromě nových směrů výzkumu poskytne i pracovní místa technikům a schopným fyzikům.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
