Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Termojaderná fúze neboli slučování jader atomů dodává energii Slunci a naše hvězda je tak zatím jediným fungujícím termonukleárním reaktorem v našem solárním systému. Druhý se pokoušíme vytvořit na Zemi.
Největší naděje jsou vkládány do experimentálních zařízení typu tokamak, konkrétněji nyní do mezinárodního projektu ITER (psali jsme o něm v zářijovém čísle), které se bude stavět v jižní Francii. V současné době několik zemí provozuje svá vlastní zařízení, na kterých probíhá výzkum nezbytný pro zdárné uvedení fúzní elektrárny do provozu. Jednou z nich je i Česká republika. Tokamak CASTOR v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky (ÚFP AV ČR) je jedním z nejmenších a nejstarších experimentálních zařízení tohoto druhu na světe. Jeho parametry umožňují vysokou flexibilitu pro studium jevů v okrajových částech plazmatu. Toto zařízení je již však na konci své životnosti a také vzhledem k velikosti ztrácí relevanci k současným největším experimentálním reaktorům a k ITERu.
Nedávno byl České republice z anglického Culhamu nabídnut tokamak COMPASS-D, na kterém je možno studovat pro ITER důležitá fyzikální témata. Toto zařízení obdrží Česko zdarma, bude se muset postarat pouze o novou budovu a napájecí systém. Půjde-li vše hladce, zařízení by se mělo přesunout do Prahy, do areálu ÚFP AV ČR v Praze 8, již během léta roku 2006. Kromě nových směrů výzkumu poskytne i pracovní místa technikům a schopným fyzikům.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.