Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Termojaderná fúze neboli slučování jader atomů dodává energii Slunci a naše hvězda je tak zatím jediným fungujícím termonukleárním reaktorem v našem solárním systému. Druhý se pokoušíme vytvořit na Zemi.
Největší naděje jsou vkládány do experimentálních zařízení typu tokamak, konkrétněji nyní do mezinárodního projektu ITER (psali jsme o něm v zářijovém čísle), které se bude stavět v jižní Francii. V současné době několik zemí provozuje svá vlastní zařízení, na kterých probíhá výzkum nezbytný pro zdárné uvedení fúzní elektrárny do provozu. Jednou z nich je i Česká republika. Tokamak CASTOR v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd České republiky (ÚFP AV ČR) je jedním z nejmenších a nejstarších experimentálních zařízení tohoto druhu na světe. Jeho parametry umožňují vysokou flexibilitu pro studium jevů v okrajových částech plazmatu. Toto zařízení je již však na konci své životnosti a také vzhledem k velikosti ztrácí relevanci k současným největším experimentálním reaktorům a k ITERu.
Nedávno byl České republice z anglického Culhamu nabídnut tokamak COMPASS-D, na kterém je možno studovat pro ITER důležitá fyzikální témata. Toto zařízení obdrží Česko zdarma, bude se muset postarat pouze o novou budovu a napájecí systém. Půjde-li vše hladce, zařízení by se mělo přesunout do Prahy, do areálu ÚFP AV ČR v Praze 8, již během léta roku 2006. Kromě nových směrů výzkumu poskytne i pracovní místa technikům a schopným fyzikům.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.