Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 513

Podivuhodný kelímek

Nasimulovat jadernou havárii, poradit si s uložením vyhořelého vysoceaktivního paliva nebo vyrobit syntetický diamant? To zkouší odborníci v Ústavu jaderného výzkumu Řež.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Studené kelímky: tento technologický unikát mají k dispozici výzkumníci v divizi integrity a technického inženýringu v Ústavu jaderného výzkumu Řež (ÚJV) . Zabývají se zde vývojem technologií pro nakládání s radioaktivními odpady a s modelováním havarijních stavů aktivní zóny jaderných reaktorů. (Další výzkumné aktivity ÚJV viz předchozí dvě čísla časopisu.)
Studený kelímek je vlastně malá elektrická pícka, ve které lze tavit materiály v kilogramových množstvích až do teplot tři tisíce stupňů Celsia. Vysoká teplota se přitom soustředí jen do tavené hmoty, kelímek zůstává studený. Předností těchto pícek, které se dají obejmout spojenými palci a ukazováčky obou rukou, je, že se žhoucí tavenina nedotýká povrchu nádoby. „Tím se zajistí vysoká čistota produktu tavení i u vysoce korozivních materiálů. Nepoškozují se totiž stěny tavného kelímku,“ vysvětluje ředitel divize Jiří Žďárek.
V klasické peci by byla výroba příliš drahá, protože by to výstelka stěn dlouho nevydržela. Díky odolnosti se tedy dají ve studeném kelímku zpracovávat i těžko tavitelné keramické materiály pro speciální užití, například v optice a elektrotechnice, nebo se zde dají zkoumat vlastnosti tavenin na bázi oxidu železa, zirkonu a uranu. Ty by vznikly při těžkých haváriích v aktivních zónách atomových elektráren. Divize se totiž zapojila do evropského programu v této oblasti, který se zaměřuje na simulaci havárií v aktivní zóně elektrárny. „Cílem je demonstrovat, že lze tuto hmotu ochladit, zadržet a situaci bezpečně zvládnout,“ říká Žďárek.
Kelímek je také vhodný pro zpracovávání vysoceradioaktivních odpadů – jejich fixaci do skelných nebo keramických matric. V nich může být bezpečně skladován v hlubinných úložištích po dobu až několika tisíc let.
„Některé produkty z kelímku mohou být atraktivní i pro ženy,“ usmívá se Žďárek a podává mi mnohacentimetrový kus křišťálově čistého krystalu. I ten vznikl v této malé peci, postupem zónové krystalizace při teplotě 2800 stupňů Celsia. Je to syntetický diamant, bez speciální techniky ani zkušený odborník nepozná, že nejde o skutečný. Pod obchodním názvem Zirkon se využívá ve šperkařském průmyslu jako náhražka skutečného diamantu. Oproti přírodnímu je zajímavá jeho nízká cena: řádově třicet až sto dolarů za kilogram a také to, že ho lze připravit téměř v jakémkoliv barevném odstínu a sytosti.

Tekutá sůl: palivo budoucnosti
V použitém radioaktivním palivu zůstává dnes přes 90 % energie, rozpad vysoceaktivních prvků trvá statisíce let. Celý svět proto hledá odpověď na otázku, co s ním. O totéž se snaží i v Řeži již zmíněná Žďárkova divize se svým studeným kelímkem, ale také zkoumáním paliva. „Zaměřujeme se na transmutaci, což je technologie, která umožní jaderné spálení paliva tak, že zůstanou pouze krátkodobé či stabilní izotopy,“ říká vedoucí vědecký pracovník v této oblasti Miloslav Hron.
Palivo by v tomto případě však nebylo v pevném skupenství, jak je tomu dosud, ale v kapalném, na bázi taveniny fluoridových solí. Záměr je takový, že palivo po prvním „přepálení“ v aktivní zóně „odteče“ mimo ni a hned se pročistí, přidá se čerstvá složka a vrátí se opět do procesu. Tak bude cirkulovat v primárním palivovém okruhu a průběžně se bude čistit, až se nebezpečné dlouhožijící radionuklidy „spálí“ na stabilní nebo krátkožijící.
Pro to, aby se tato metoda začala uplatňovat v praxi, by však musely vzniknout nové typy reaktorů, které by takové palivo využívaly. „Máme tady proto experimentální smyčku, kde testujeme nové konstrukční materiály a různé komponenty v prostředí taveniny fluoridových solí. Je to totiž velmi agresivní látka, dnešní materiály by doslova sežrala,“ konstatuje Hron.

Autorka je redaktorka týdeníku Ekonom.

Monika Ginterová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vývoj autonomních autobusů ve Skotsku v projektu CAVForth2 za 10,4 milionů liber

Firma Fusion Processing Ltd. oznámila pokračování vývoje svého CAVStar® Automated Driving System jako součásti druhé fáze úspěšného projektu autonomního (tj. bez řidiče) autobusu CAVForth ve Skotsku.

Jak si udělat doma horký led

Octan sodný neboli horký led je úžasná chemikálie, kterou si můžete připravit doma a dělat s ní pokusy. Potřebujete jen jedlou sodu a ocet (resp. kyselinu octovou).

Komunitní elektrárny

Rozvoj tzv. komunitní energetiky u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými ...

Jak komunikovat s hypersonickými letadly za letu

Když kosmické lodě vstupují do atmosféry, pohltí je plazmový plášť, který může přerušit komunikační signály se zemí.

Zkamenělý blesk

Zkoumání kamenů zasažených úderem blesku by mohlo odhalit podrobnosti o parametrech tohoto úžasného meteorologického jevu. Když blesk udeří do skály, obrovský ráz elektrického ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail