Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 601

Hlubinné úložiště v USA

Americká sněmovna reprezentantů vloni schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také...

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Prvé úložiště sloužící k trvalému ukládání radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu, tvořených umělými radioizotopy, už v Americe mají. Říká se mu WIPP. Je určeno pro radioaktivní odpady z vojenského programu USA. Celková kapacita úložiště představuje 175 600 m3. Objem vysokoaktivních odpadů může činit až 7080 m3 a jejich aktivita cca 200 000 TBq, t. j. 2.1017 Bq. Zatím tedy o něco méně než bude potřeba pro ukládání veškerého použitého paliva ze všech 103 amerických jaderných reaktorů.
Po době zhruba deseti tisíc let bude už jejich radioaktivita blízká běžným přírodním horninám. Na projektu WIPP se podařilo prokázat dlouhodobou bezpečnost a stabilitu úložného systému umístěného v solné formaci staré
150 miliónů let.
V průběhu studené války nahromadily Spojené státy úctyhodný jaderný arzenál. Jedním z produktů tohoto arzenálu byly transuranové odpady (obsahují prvky s vyššími atomovými čísly než uran) tvořené ochrannými pomůckami personálu (kontaminované oděvy), nářadím, kaly, zbytkovými materiály a jinými odpady obsahujícími umělé radionuklidy (hlavně plutonium). V roce 1957 zahrnula Národní akademie věd mezi možnosti ukládání radioaktivních odpadů hlubinná úložiště v solných formacích. V šedesátých letech začali vědci hledat vhodnou lokalitu. V sedmdesátých letech pak testovali pouštní oblast Chihuahuan v jihovýchodní části Nového Mexika. V roce 1979 schválil americký kongres projekt zajišťující výzkum a vývoj úložiště demonstrujícího bezpečné ukládání radioaktivních odpadů z vojenského programu a z programů USA nepodléhajících dozoru NRC (Nuclear Regulatory Commission). V roce 1981, po desítkách let výzkumu, se USA rozhodly vybudovat pilotní úložiště WIPP (Waste Isolation Pilot Plant) v poušti, 26 mil (41,6 km) jihovýchodně od města Carlsbad v Novém Mexiku.
22. 3. 1999 byl provoz WIPP schválen. Čtyři dny poté tam byla doručena prvá zásilka transuranových odpadů. Dnes má úložiště již za sebou více než tři roky provozu. K datu
1. 5. 2001 zde bylo uloženo 230 zásilek radioaktivních odpadů.
WIPP je umístěn v oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva. V okruhu deseti mil žije pouze třicet obyvatel. Okolní krajina je využívána k těžbě soli, potaše, ropy a plynu.
Odpady se ukládají 655 m pod povrchem. Předpokládá se pětatřicetileté období ukládání. Odpady jsou buď v 200 litrových kovových sudech, s nimiž se může zacházet přímo (contact-handled CH) nebo v kontejnerech, s nimiž se manipuluje dálkově (remote-handled RH).
WIPP je ukázkovou lokalitou v několika směrech. Umožňuje ukládání radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu a je důležitý pro ověřování bezpečnosti transportů RaO a výstavby dalších úložišť s vyššími parametry.
Možná někdo namítnete, že na použité jaderné palivo nebo na zbytky po jeho dalším využití ještě Američané nic nemají. Není to tak docela pravda. Mimo dočasné sklady se připravuje trvalé úložiště i na tyto odpady. Americká sněmovna reprezentantů nedávno schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také.

Jaroslav Kulovaný
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Tábor "Výfuk" mezi hvězdami

„Ať vás provází Síla“, znělo pravidelně po dva týdny na přelomu července a srpna v Mařenicích v Lužických horách. V malé vísce se totiž konal již třináctý ...

Umělá inteligence mezi nadšením a střízlivou vírou

Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail