Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 343

Hlubinné úložiště v USA

Americká sněmovna reprezentantů vloni schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také...

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Prvé úložiště sloužící k trvalému ukládání radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu, tvořených umělými radioizotopy, už v Americe mají. Říká se mu WIPP. Je určeno pro radioaktivní odpady z vojenského programu USA. Celková kapacita úložiště představuje 175 600 m3. Objem vysokoaktivních odpadů může činit až 7080 m3 a jejich aktivita cca 200 000 TBq, t. j. 2.1017 Bq. Zatím tedy o něco méně než bude potřeba pro ukládání veškerého použitého paliva ze všech 103 amerických jaderných reaktorů.
Po době zhruba deseti tisíc let bude už jejich radioaktivita blízká běžným přírodním horninám. Na projektu WIPP se podařilo prokázat dlouhodobou bezpečnost a stabilitu úložného systému umístěného v solné formaci staré
150 miliónů let.
V průběhu studené války nahromadily Spojené státy úctyhodný jaderný arzenál. Jedním z produktů tohoto arzenálu byly transuranové odpady (obsahují prvky s vyššími atomovými čísly než uran) tvořené ochrannými pomůckami personálu (kontaminované oděvy), nářadím, kaly, zbytkovými materiály a jinými odpady obsahujícími umělé radionuklidy (hlavně plutonium). V roce 1957 zahrnula Národní akademie věd mezi možnosti ukládání radioaktivních odpadů hlubinná úložiště v solných formacích. V šedesátých letech začali vědci hledat vhodnou lokalitu. V sedmdesátých letech pak testovali pouštní oblast Chihuahuan v jihovýchodní části Nového Mexika. V roce 1979 schválil americký kongres projekt zajišťující výzkum a vývoj úložiště demonstrujícího bezpečné ukládání radioaktivních odpadů z vojenského programu a z programů USA nepodléhajících dozoru NRC (Nuclear Regulatory Commission). V roce 1981, po desítkách let výzkumu, se USA rozhodly vybudovat pilotní úložiště WIPP (Waste Isolation Pilot Plant) v poušti, 26 mil (41,6 km) jihovýchodně od města Carlsbad v Novém Mexiku.
22. 3. 1999 byl provoz WIPP schválen. Čtyři dny poté tam byla doručena prvá zásilka transuranových odpadů. Dnes má úložiště již za sebou více než tři roky provozu. K datu
1. 5. 2001 zde bylo uloženo 230 zásilek radioaktivních odpadů.
WIPP je umístěn v oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva. V okruhu deseti mil žije pouze třicet obyvatel. Okolní krajina je využívána k těžbě soli, potaše, ropy a plynu.
Odpady se ukládají 655 m pod povrchem. Předpokládá se pětatřicetileté období ukládání. Odpady jsou buď v 200 litrových kovových sudech, s nimiž se může zacházet přímo (contact-handled CH) nebo v kontejnerech, s nimiž se manipuluje dálkově (remote-handled RH).
WIPP je ukázkovou lokalitou v několika směrech. Umožňuje ukládání radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu a je důležitý pro ověřování bezpečnosti transportů RaO a výstavby dalších úložišť s vyššími parametry.
Možná někdo namítnete, že na použité jaderné palivo nebo na zbytky po jeho dalším využití ještě Američané nic nemají. Není to tak docela pravda. Mimo dočasné sklady se připravuje trvalé úložiště i na tyto odpady. Americká sněmovna reprezentantů nedávno schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také.

Jaroslav Kulovaný
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail