Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Americká sněmovna reprezentantů vloni schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také...
Prvé úložiště sloužící k trvalému ukládání radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu, tvořených umělými radioizotopy, už v Americe mají. Říká se mu WIPP. Je určeno pro radioaktivní odpady z vojenského programu USA. Celková kapacita úložiště představuje 175 600 m3. Objem vysokoaktivních odpadů může činit až 7080 m3 a jejich aktivita cca 200 000 TBq, t. j. 2.1017 Bq. Zatím tedy o něco méně než bude potřeba pro ukládání veškerého použitého paliva ze všech 103 amerických jaderných reaktorů.
Po době zhruba deseti tisíc let bude už jejich radioaktivita blízká běžným přírodním horninám. Na projektu WIPP se podařilo prokázat dlouhodobou bezpečnost a stabilitu úložného systému umístěného v solné formaci staré
150 miliónů let.
V průběhu studené války nahromadily Spojené státy úctyhodný jaderný arzenál. Jedním z produktů tohoto arzenálu byly transuranové odpady (obsahují prvky s vyššími atomovými čísly než uran) tvořené ochrannými pomůckami personálu (kontaminované oděvy), nářadím, kaly, zbytkovými materiály a jinými odpady obsahujícími umělé radionuklidy (hlavně plutonium). V roce 1957 zahrnula Národní akademie věd mezi možnosti ukládání radioaktivních odpadů hlubinná úložiště v solných formacích. V šedesátých letech začali vědci hledat vhodnou lokalitu. V sedmdesátých letech pak testovali pouštní oblast Chihuahuan v jihovýchodní části Nového Mexika. V roce 1979 schválil americký kongres projekt zajišťující výzkum a vývoj úložiště demonstrujícího bezpečné ukládání radioaktivních odpadů z vojenského programu a z programů USA nepodléhajících dozoru NRC (Nuclear Regulatory Commission). V roce 1981, po desítkách let výzkumu, se USA rozhodly vybudovat pilotní úložiště WIPP (Waste Isolation Pilot Plant) v poušti, 26 mil (41,6 km) jihovýchodně od města Carlsbad v Novém Mexiku.
22. 3. 1999 byl provoz WIPP schválen. Čtyři dny poté tam byla doručena prvá zásilka transuranových odpadů. Dnes má úložiště již za sebou více než tři roky provozu. K datu
1. 5. 2001 zde bylo uloženo 230 zásilek radioaktivních odpadů.
WIPP je umístěn v oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva. V okruhu deseti mil žije pouze třicet obyvatel. Okolní krajina je využívána k těžbě soli, potaše, ropy a plynu.
Odpady se ukládají 655 m pod povrchem. Předpokládá se pětatřicetileté období ukládání. Odpady jsou buď v 200 litrových kovových sudech, s nimiž se může zacházet přímo (contact-handled CH) nebo v kontejnerech, s nimiž se manipuluje dálkově (remote-handled RH).
WIPP je ukázkovou lokalitou v několika směrech. Umožňuje ukládání radioaktivních odpadů s dlouhým poločasem rozpadu a je důležitý pro ověřování bezpečnosti transportů RaO a výstavby dalších úložišť s vyššími parametry.
Možná někdo namítnete, že na použité jaderné palivo nebo na zbytky po jeho dalším využití ještě Američané nic nemají. Není to tak docela pravda. Mimo dočasné sklady se připravuje trvalé úložiště i na tyto odpady. Americká sněmovna reprezentantů nedávno schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.