Rubriky

TRENDY V UKLÁDÁNÍ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ Dnešní svět se už neobejde bez využívání zdrojů ionizujícího záření. Děje se tak v průmyslu, ve zdravotnictví, ve výzkumu, ale i v oblastech, kde bychom zářiče ani nečekali. Např. při těžbě mnohých nerostných surovin (uhlí, fosfáty, ropa, zemní plyn…). Při tom nutně vznikají radioaktivní odpady. Vyvstává nerudovská otázka.

Zvykli jsme si spojovat skleníkový efekt se spalováním. Pro některé z nás proto není známo, že lidská civilizace vytváří i daleko nebezpečnější skleníkové plyny. Jedním z nich je metan.

Prakticky všechny „říše” živé přírody se mohou pochlubit světélkujícími organizmy. Přírodní luminiscenci neznáme jen v říši rostlin. Ale i mezi rostlinami si dnes lidé vytvořili umělé světélkující mutace. Mezi přirozeně světélkující organizmy můžeme zařadit např. některé bakterie, houby, medúzy, kroužkovce, hvězdice, hlavonožce, ryby, hmyz...

Dnes už víme, že veškerá energie na Zemi pochází vlastně z jaderných reakcí (Slunce a rozpad radionuklidů v zemské kůře). Ne všichni však věří, že dnešní štěpné reaktory a úložiště radioaktivních odpadů mají obdobu v přírodě. Spíše si myslíme, že jde o technické výmysly nukleárních badatelů. Aniž bych popíral přínos jaderných vědců, chci se zmínit o objevu francouzských geologů, kteří prvenství přisoudili matce přírodě. V roce 1973 objevili v Oklo v Gabunu starý přírodní reaktor, který byl v provozu několik tisíc let. Geologickým rozborem a výpočtem se dá dokázat, že kdysi vyrobil energii odpovídající třem letům plného výkonu všech čtyř bloků JE Dukovany.

Americká sněmovna reprezentantů vloni schválila lokalitu Yucca Mountain v Nevadě pro národní úložiště použitého jaderného paliva. Hlasování skončilo výsledkem 306 ku 117 ve prospěch úložiště. Byl to jasný signál pro americký senát, jehož Komise pro energii a přírodní zdroje návrh schválila také...

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit. Jak to udělat, je zřejmé z Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Platí zde známé heslo parafrázované v mnoha různých oborech „Bez měření není řízení“.