praví latinské úsloví a něco na tom je i ve vědě. Když jsem začínal s astronomií, tak se mi na koleji kolegové fyzici posmívali.
Fotogalerie (1)
Jejich hitem byly první velké urychlovače, umožňující rozbíjet hmotu napadrť a tak zjišťovat s neobyčejnou důvtipností, z jakých koleček a pružinek se skládá. První dvě třetiny 20. stol. se zkrátka fyzika mikrosvěta a astronomie megasvěta od sebe téměř programově vzdalovaly: mikroskop je vlastně něco jako dalekohled naruby. Pak však přišly v obou oborech naprosto nečekané převratné objevy. Částicoví fyzikové rozpoznali základní stavební kameny hmoty: kvarky a leptony, a začali pracovat na jednotné teorii jejich vzájemného působení. Astronomové objevili v rychlém sledu za sebou kvasary, pulsary, černé díry i další exotické objekty a vypracovali evoluční teorii vesmíru, populárně zvanou horký velký třesk, podle níž je vesmír starý necelých 15 miliard let. A tu se k všeobecnému překvapení oba extrémy propojily. Ukázalo se totiž, že na vlastnostech fyzikálních částic závisí vlastnosti celého obrovitého vesmíru a naopak: dnes známé částice se upekly ve žhavé výhni velkého třesku. To, co je na současné fyzice úžasné, je okolnost, že ani částicoví fyzici ani hvězdáři při svých výzkumech na nějaké laserové vyměřování směru bádání ani nepomysleli, a přesto se na půli cesty bezchybně sešli.
Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
