U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu
Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění již v létě.
praví latinské úsloví a něco na tom je i ve vědě. Když jsem začínal s astronomií, tak se mi na koleji kolegové fyzici posmívali.
Jejich hitem byly první velké urychlovače, umožňující rozbíjet hmotu napadrť a tak zjišťovat s neobyčejnou důvtipností, z jakých koleček a pružinek se skládá. První dvě třetiny 20. stol. se zkrátka fyzika mikrosvěta a astronomie megasvěta od sebe téměř programově vzdalovaly: mikroskop je vlastně něco jako dalekohled naruby. Pak však přišly v obou oborech naprosto nečekané převratné objevy. Částicoví fyzikové rozpoznali základní stavební kameny hmoty: kvarky a leptony, a začali pracovat na jednotné teorii jejich vzájemného působení. Astronomové objevili v rychlém sledu za sebou kvasary, pulsary, černé díry i další exotické objekty a vypracovali evoluční teorii vesmíru, populárně zvanou horký velký třesk, podle níž je vesmír starý necelých 15 miliard let. A tu se k všeobecnému překvapení oba extrémy propojily. Ukázalo se totiž, že na vlastnostech fyzikálních částic závisí vlastnosti celého obrovitého vesmíru a naopak: dnes známé částice se upekly ve žhavé výhni velkého třesku. To, co je na současné fyzice úžasné, je okolnost, že ani částicoví fyzici ani hvězdáři při svých výzkumech na nějaké laserové vyměřování směru bádání ani nepomysleli, a přesto se na půli cesty bezchybně sešli.
Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění již v létě.
Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.
Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...
Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.
Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.