Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
praví latinské úsloví a něco na tom je i ve vědě. Když jsem začínal s astronomií, tak se mi na koleji kolegové fyzici posmívali.
Jejich hitem byly první velké urychlovače, umožňující rozbíjet hmotu napadrť a tak zjišťovat s neobyčejnou důvtipností, z jakých koleček a pružinek se skládá. První dvě třetiny 20. stol. se zkrátka fyzika mikrosvěta a astronomie megasvěta od sebe téměř programově vzdalovaly: mikroskop je vlastně něco jako dalekohled naruby. Pak však přišly v obou oborech naprosto nečekané převratné objevy. Částicoví fyzikové rozpoznali základní stavební kameny hmoty: kvarky a leptony, a začali pracovat na jednotné teorii jejich vzájemného působení. Astronomové objevili v rychlém sledu za sebou kvasary, pulsary, černé díry i další exotické objekty a vypracovali evoluční teorii vesmíru, populárně zvanou horký velký třesk, podle níž je vesmír starý necelých 15 miliard let. A tu se k všeobecnému překvapení oba extrémy propojily. Ukázalo se totiž, že na vlastnostech fyzikálních částic závisí vlastnosti celého obrovitého vesmíru a naopak: dnes známé částice se upekly ve žhavé výhni velkého třesku. To, co je na současné fyzice úžasné, je okolnost, že ani částicoví fyzici ani hvězdáři při svých výzkumech na nějaké laserové vyměřování směru bádání ani nepomysleli, a přesto se na půli cesty bezchybně sešli.
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.