Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 591

Extrémy se přitahují...

praví latinské úsloví a něco na tom je i ve vědě. Když jsem začínal s astronomií, tak se mi na koleji kolegové fyzici posmívali.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Jejich hitem byly první velké urychlovače, umožňující rozbíjet hmotu napadrť a tak zjišťovat s neobyčejnou důvtipností, z jakých koleček a pružinek se skládá. První dvě třetiny 20. stol. se zkrátka fyzika mikrosvěta a astronomie megasvěta od sebe téměř programově vzdalovaly: mikroskop je vlastně něco jako dalekohled naruby. Pak však přišly v obou oborech naprosto nečekané převratné objevy. Částicoví fyzikové rozpoznali základní stavební kameny hmoty: kvarky a leptony, a začali pracovat na jednotné teorii jejich vzájemného působení. Astronomové objevili v rychlém sledu za sebou kvasary, pulsary, černé díry i další exotické objekty a vypracovali evoluční teorii vesmíru, populárně zvanou horký velký třesk, podle níž je vesmír starý necelých 15 miliard let. A tu se k všeobecnému překvapení oba extrémy propojily. Ukázalo se totiž, že na vlastnostech fyzikálních částic závisí vlastnosti celého obrovitého vesmíru a naopak: dnes známé částice se upekly ve žhavé výhni velkého třesku. To, co je na současné fyzice úžasné, je okolnost, že ani částicoví fyzici ani hvězdáři při svých výzkumech na nějaké laserové vyměřování směru bádání ani nepomysleli, a přesto se na půli cesty bezchybně sešli.

Jiří Grygar
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail