Jak se města přizpůsobují změně klimatu
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jedním z nejstarších oborů lidské činnosti je včelařství. Zabývá se chovem včely medonosné (Apis mellifera L.) z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. Hlavním přínosem včelařských aktivit je opylování rostlin.
Stejně ceněný jako sůl
Na území českých zemí se včelařství provozovalo již s příchodem Germánů a Slovanů, kteří byli svým včelařstvím a oblibou medu pověstní. První písemné zmínky existují v klášterních dokumentech z 10. a 11. století. O tom, že český med byl vyhlášený, svědčí záznamy o pražských medových trzích, kde byl náš med směňován s cennou, z ciziny dováženou, kuchyňskou solí v poměru 1:1.
Dva způsoby včelařství
V období středověku a raného novověku probíhalo včelařství dvěma způsoby. První se nazýval „domácí“ a byl zbaven jakýchkoliv daní a jiných poplatků. Lidé, kteří se mu věnovali, byli včelníci a měli včelstva ve vydlabaných kmenech stromů (klátech) poblíž svých obydlí.
Druhý způsob byl tzv. „lesní“ způsob, neboli brtnictví, a to podle medvěda hnědého – brtníka –, slídícího po medu lesních včel, vyhubeného u nás již v 17. století. Tento způsob převládal až do 16. století. Dohled nad ním měli panští či obecní hajní, kteří dohlíželi na kácení nektarových stromů kolem brtí a na zakládání dýmajících ohňů v lesích pro ochranu včelstev. Povinností každého včelaře bylo ohlásit onemocnění včelstva a bezprostředně zajistit, aby se nemoc dále nešířila. Pokud někdo včelám ubližoval, musel počítat s tvrdými sankcemi.
„Srdeční“ záležitost Marie Terezie
Další rozkvět zažívá české včelařství až ve druhé polovině 18. století v souvislosti s celkovým růstem zájmu o přírodní vědy, především o zoologii a botaniku. Zejména to však bylo období vlády jedné z nejmocnějších evropských panovnic, rakouské arcivévodkyně a české a uherské královny Marie Terezie (1717- 1780), která se snažila povznést celkovou hospodářskou prosperitu habsburského Rakouska, Uher, Čech a Moravy. Navíc včely a včelařství bylo jakousi její „srdeční“ záležitostí a po celou dobu svého vládnutí chov včel propagovala a organizovala. Tato osvícená žena byla podle svého vlastního vyjádření především matkou svých 16 dětí, nicméně se například zasadila o řadu pokrokových reforem, např. o omezení nevolnictví a zavedení povinné školní docházky. V otázkách podpory hospodářství patřila k nejpokrokovějším panovníkům éry osvícenského absolutismu. Její první přímé podpory včelařství (podle vzoru pruského panovníka Friedricha II. Velkého) se v roce 1775 dočkala Morava (Čechy o rok později) vydáním patentu, který obsahoval ochranná a podpůrná opatření pro majitele a chovatele včel, platná ve všech zemích mocnářství. Šlo o volný a nezdaňovaný prodej medu a vosku, zbavení povinnosti placení mýtného při převážení úlů, možnost vlastnit jakýkoliv počet včelstev, svobodný pohyb na panských a selských polích a další zvýhodnění.
Založení Tereziánské včelařské školy
Vědoma si úlohy odborného vzdělání pro další rozvoj průmyslu a zemědělství, založila Marie Terezie již v roce 1769 v Belvederu, vídeňském barokním palácovém komplexu jihovýchodně od centra města, první státní včelařskou školu na světě. Škola nesla její jméno Theresianische Imkerschule (Tereziánská včelařská škola). Žáci, kteří měli výuku, celodenní zaopatření a bydlení zdarma, se učili vše o chovu včel a získávání medu; ten vinou dovozu třtinového cukru z Nového světa pozbýval svého původního hospodářského významu. Další škola podobného zaměření vznikla také na Moravě v Brně (později přemístěná do Vsetína) a ve středočeském Novém Kníně (1776).
První státní včelařská škola na světě ve Vídni byla sice založena na rakouském území v německém jazykovém prostředí, řídil ji však a odborné předměty vyučoval předčasně zesnulý Moravan Antonín Janša (1734-1773), autor tehdy ojedinělého spisu Podstatná učení, a zpráva o chování včel. Některé prameny uvádějí jméno Antona Janschiho (Antona Janscha), údajně pocházejícího ze Slovinska. V každém případě byl ředitelem Slovan.
Rozkvět soukromého včelařství na Moravě
Z pera českomoravských včelařů pocházejí také další původní spisy o včelaření, především díla včelařského badatele a katolického kněze – působícího delší dobu na farách v Praze-Hostivaři a ve Slabcích na Rakovnicku – P. Jozefa Antonína Janiše (1749-1821) Aučinlivé spravování včel pro obecného krajana v Království českém (1789) a učebnice včelařství Nová včelní kniha (1790). Zdá se, že později měla v Rakousku-Uhersku jistý primát v soukromém včelařství Morava. Dokládá to nejen vynález medometu a mezistěn, ale také založení první organizace pro výměnu zkušeností a další všeobecný rozvoj a povznesení chovu včel „Spolku zvelebení včelství“ v roce 1852.
První včelařská škola ve Vídni si záhy získala vynikající pověst, ačkoliv existovala pouhých osm let. Pro císaře Josef II. totiž ztratila na atraktivitě a tak ji spolu se všemi dalšími školami podobného zaměření rok po matčině smrti zrušil (1781).
Změna klimatu je tady, ať už ji způsobuje cokoliv, a nemá moc smyslu s ní „bojovat“ – spíš má velký smysl se včas přizpůsobit. Zásadní bude pro světová městská centra.
Jednou z nejsymboličtějších ekologických katastrof je, že za méně než sto let lidstvo zničilo Aralské jezero. Podle nových geologických výzkumů se ale zdá, že se toto malé moře ...
Francouzská společnost Naarea uzavřela strategické partnerství se společností EO Concept. Spolu zkoumají možnost zkonstruování a využití mikroreaktoru XAMR s rychlými neutrony chlazeného roztavenými solemi.
Výzkumníci z UOC (Katalánské univerzity) studují nový model pro synchronizaci potřeb zařízení Internetu věcí (Internet of Things, IoT) s dobou přístupu k satelitům pro satelity na nízké ...
Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně.