Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 207

Klimatické změny ovlivňují zemskou osu

Rotaci Země vnímáme jako jednu z jistot našeho života. Po noci vždy následuje den. Nevnímáme však, že vlivem rozložení hmot uvnitř i na povrchu Země dochází k mírným přesunům pólů. Po více než 130 let bylo možné pozorovat pomalý drift severního pólu směrem ke Kanadě. V posledních 15 letech se však cosi změnilo. Nyní směřuje téměř přímo po Greenwichském poledníku. Kanaďané, je nám líto, ale u vás severní pól nebude.

Fotogalerie (1)
Před rokem 2000 se osa otáčení Země pomalu sunula směrem ke Kanadě (obrázek vlevo). Ztráta masy ledu v Grónsku a Antarktidě způsobená globálním oteplováním změnila směr posunu na východ. (Kresba MD)

Cyklus dne a noci se nemění. Klimatické změny, jichž jsme v posledních letech svědky, však mohou ovlivňovat osu, okolo níž se Země otáčí. Pro výpočty GPS a satelitní komunikaci je přesná znalost rotace Země klíčová.

Ubývání ledu

„Od roku 2000 se objevil dramatický posun v obecném směru cesty zemské osy,“ říká Surendra Adhikari, výzkumník v NASA Jet Propulsion Laboratory. „Není pochyb o tom, že to způsobují klimatické změny. Souvisí to s hmotností ledového pokryvu, zejména v Grónsku.“ Úbytek ledové vrstvy činí od roku 2000 průměrně 278 gigatun ledu ročně a urychluje se. Antarktida na opačné straně Země ztrácí asi 92 gigatun ročně a také zásoby ledu od Aljašky k Patagonii se zmenšují a mění na oceánskou vodu. Dochází tak k přesouvání hmotností na planetě. Adhikari a jeho kolega Erik Ivins publikovali své závěry v Science Advances. Spočítali, že tání ledu vysvětluje zhruba 66 % změny v posunu zemské osy. Je to obrovský proces globálních rozměrů. Ale představte si jej jako káču, která má na sobě malá závažíčka. Točí se určitým způsobem. Když závažíčka přemístíme, bude se točit jinak.

Jiné efekty

Ztráta ledu vysvětluje jen část procesu posunu zemské osy. Zbytek můžeme připsat velkým suchům nebo naopak silným dešťům, nebo jiným, dosud neodhaleným vlivům redistribuce zemských mas. Adhikari říká, že tyto znalosti mohou vědcům pomoci analyzovat minulé a odhadovat budoucí změny v chování zemské osy a také změny hydrologických cyklů.

Protože se předpokládá další tání ledu, dá se předpokládat i pokračování změn v pohybu pólu. „Mohu vám s určitostí říci, že pól už do Kanady směřovat nebude,“ říká Adhikari. Jestli bude pokračovat k jihu po Greenwichském poledníku, nebo jinam, to se teprve uvidí. Bude to záviset na regionu, kde bude největší odtávání ledu, nebo na tom, zda dojde k nějakému protiefektu, např. zvyšování hladiny moří, zvýšení ukládání vody v kontinentech či změně klimatických zón,“ říká Florian Seitz, ředitel německého Výzkumného ústavu geodetického.

Polární posun je nepatrný, ale může mít vliv na přesná astronomická pozorování a možná i na výpočty GPS.

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail