Rotaci Země vnímáme jako jednu z jistot našeho života. Po noci vždy následuje den. Nevnímáme však, že vlivem rozložení hmot uvnitř i na povrchu Země dochází k mírným přesunům pólů. Po více než 130 let bylo možné pozorovat pomalý drift severního pólu směrem ke Kanadě. V posledních 15 letech se však cosi změnilo. Nyní směřuje téměř přímo po Greenwichském poledníku. Kanaďané, je nám líto, ale u vás severní pól nebude.
Fotogalerie (1)
Cyklus dne a noci se nemění. Klimatické změny, jichž jsme v posledních letech svědky, však mohou ovlivňovat osu, okolo níž se Země otáčí. Pro výpočty GPS a satelitní komunikaci je přesná znalost rotace Země klíčová.
Ubývání ledu
„Od roku 2000 se objevil dramatický posun v obecném směru cesty zemské osy,“ říká Surendra Adhikari, výzkumník v NASA Jet Propulsion Laboratory. „Není pochyb o tom, že to způsobují klimatické změny. Souvisí to s hmotností ledového pokryvu, zejména v Grónsku.“ Úbytek ledové vrstvy činí od roku 2000 průměrně 278 gigatun ledu ročně a urychluje se. Antarktida na opačné straně Země ztrácí asi 92 gigatun ročně a také zásoby ledu od Aljašky k Patagonii se zmenšují a mění na oceánskou vodu. Dochází tak k přesouvání hmotností na planetě. Adhikari a jeho kolega Erik Ivins publikovali své závěry v Science Advances. Spočítali, že tání ledu vysvětluje zhruba 66 % změny v posunu zemské osy. Je to obrovský proces globálních rozměrů. Ale představte si jej jako káču, která má na sobě malá závažíčka. Točí se určitým způsobem. Když závažíčka přemístíme, bude se točit jinak.
Jiné efekty
Ztráta ledu vysvětluje jen část procesu posunu zemské osy. Zbytek můžeme připsat velkým suchům nebo naopak silným dešťům, nebo jiným, dosud neodhaleným vlivům redistribuce zemských mas. Adhikari říká, že tyto znalosti mohou vědcům pomoci analyzovat minulé a odhadovat budoucí změny v chování zemské osy a také změny hydrologických cyklů.
Protože se předpokládá další tání ledu, dá se předpokládat i pokračování změn v pohybu pólu. „Mohu vám s určitostí říci, že pól už do Kanady směřovat nebude,“ říká Adhikari. Jestli bude pokračovat k jihu po Greenwichském poledníku, nebo jinam, to se teprve uvidí. Bude to záviset na regionu, kde bude největší odtávání ledu, nebo na tom, zda dojde k nějakému protiefektu, např. zvyšování hladiny moří, zvýšení ukládání vody v kontinentech či změně klimatických zón,“ říká Florian Seitz, ředitel německého Výzkumného ústavu geodetického.
Polární posun je nepatrný, ale může mít vliv na přesná astronomická pozorování a možná i na výpočty GPS.
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
