Horký vzduch nad Orientem

Max Planck Institute for Chemistry ve spolupráci s The Cyprus Institute v Nikózii uveřejnily v roce 2013 rozsáhlou studii o pravděpodobných důsledcích změny klimatu v zemích Středního východu a severní Afriky. Podle ní tento region v budoucnu zažije dramatické změny klimatu a velké znečištění ovzduší. Dosavadní klimatické jevy sice pravděpodobně nejsou nejdůležitějším faktorem konfliktu v Sýrii, ale kromě politických, etnických a náboženských rozporů k občanské válce k němu jistě přispělo i mnoho suchých roků a neúrody. Jsou varovným signálem, že změna klimatu může vést k obdobným tragédiím i v jiných zemích světa. Pokud globální oteplování zničí základy, na nichž si lidé budují svůj život, potom ozbrojené konflikty a vzápětí migrace jsou téměř nevyhnutelné. V příštích desetiletích budou muset své domovy opustit miliony lidí.

Teplotní rekordy v posledních letech na Středním východě padaly jeden za druhým. Například léto 2015 bylo v Iráku tak horké, že zaměstnanci veřejné správy byli posíláni domů. A to je jen začátek toho, co naznačuje rozsáhlá studie využívající regionální klimatické počítačové modely z osmnácti měst od Athén až po Rijád. Jejím cílem bylo odhadnout, jak se zde budou vyvíjet extrémní teploty v budoucnosti. V nedávné době se tyto projekce rozšířily na větší území, které kromě východního Středomoří zahrnuje i země severní Afriky. Modely simulovaly teploty, které lze očekávat v období 2046 až 2065 a 2081 až 2100, a to v letních měsících červen, červenec, srpen a v zimních měsících prosinec, leden, únor.

Závěry klimatických modelů

• Velké oblasti Středního východu a severní Afriky mohou očekávat extrémně horkou budoucnost. Změna klimatu bude mít nejsilnější dopad v letním období na území od Maroka po Írán a od Turecka po Saudskou Arábii, kde je již dnes velmi horko. Tato oblast se od jiných liší v tom, že jinde se globální oteplování projevuje nejvíce v zimních měsících.
• Výpočty ukázaly, že v některých oblastech se průměrné letní teploty zvýší o 4 °C.
• Pokud bude oteplování pokračovat, pak v období 2081 až 2100 bude průměrná teplota o 6 °C vyšší, než byla na konci minulého století.
• Tato změna se promítne do růstu průměrných denních a nočních teplot. Okolo roku 2000 dosahovaly denní teploty 43 °C, noční teploty však klesaly většinou pod 30 °C. V polovině 21. století budou průměrné denní teploty již kolem 47 °C a neklesnou pod 30 °C.
• Koncem století se denní teploty budou zvyšovat v poledne až na 50 °C a noční teploty budou vyšší než 34 °C.
• Vlny veder budou častější a budou trvat déle než na začátku 21. století. Ke konci století lze ve sledované oblasti očekávat ročně až 200 neobyčejně horkých dnů.

Kdy začnou lidé opouštět své domovy

Je to velmi neurčité, ale obecně zřejmě tehdy, když se teplota a vlhkost zvýší do takové míry, že lidské tělo si nebude schopné udržet teplotu 37 ^oC přirozeným ochlazováním, tj. pocením. Tato situaci může častěji nastat v zemích Perského zálivu, a to ze dvou hlavních důvodů:

1. V blízkosti moře je vysoká vlhkost,
2. průměrné maximální denní teploty zde budou vyšší než 50 ^oC. A tento závěr neplatí jen pro vzdálenější budoucnost – v Kuvajtu byla například již v létě 2016 naměřena rekordní teplota 54 ^oC.

Sucho a prašné bouře

Jos Lelieveld, ředitel Max Planck Institutu, dochází k jednoznačnému závěru: „Změna klimatu bude i nadále významně zhoršovat životní podmínky na Středním východě a v severní Africe. Dlouhá období veder a písečné bouře učiní některé oblasti neobyvatelnými, což zvýší tlak na migraci“. V důsledku sucha a zvýšených teplot se prostřednictvím písečných bouří dostane do atmosféry velké množství písku a prachu. Jemné prachové částice znamenají život ohrožující nebezpečí, protože takto znečištěný vzduch způsobuje respirační a kardiovaskulární nemoci a rakovinu plic. V období 2000 až 2015 se koncentrace prachových částic v Saudské Arábii, Iráku, a Sýrii zvýšila o 70 %.

Oxidy dusíku

Výzkum rovněž analyzoval satelitní data vývoje koncentrace oxidů dusíku v oblasti Středního východu v období 2005 až 2014. Tyto emise se zvyšovaly až do roku 2010 téměř všude, a to díky rozvoji ekonomiky. Po roce 2010 koncentrace v mnoha oblastech klesaly, zejména tam, kde byly válečné konflikty a kde politické krize přerušily ekonomický rozvoj a lidé museli opouštět své domovy.

Podle ředitele Jos Lelievelda je cílem výzkumu vybudovat vědeckou datovou základnu pro klíčová rozhodnutí. Teprve když vědci porozumí problematice změny klimatu, budou k dispozici informace, kterými by se měli řídit politici pro rozhodování, zda vynaložit síly na omezování následků, nebo na adaptaci, tj. přizpůsobení se situaci. Lze jen doufat, že nabízená analýza pomůže i jiným vládám vypracovávat rozumnou ekologickou politiku a připravovat se na dlouhodobá rizika vyplývající ze změny klimatu a ze znečištěného ovzduší.

Podle: Peter Hergersberg: Hot air in the Orient. Max Planck Research 2016, č. 4, s. 62-66.