Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 207

Palmový olej v nádrži vašeho auta

Palmový olej je symbolem destrukce životního prostředí. Je obsažen v potravinách a kosmetice a jeho zvýšená spotřeba ničí deštné pralesy a ohrožuje zvířecí druhy, například orangutany. Trápí vás to, a proto studujete složení produktů a nekupujete je? Pak vězte, že problém není ve vaší kuchyni nebo v koupelně, ale v automobilech. Polovina palmového oleje dováženého do EU je přeměňována na bionaftu a přidávaná do konvenčních paliv k pohonu osobních a nákladních automobilů. Tento pošetilý pokus získávat „zelená“ paliva ve skutečnosti ztrojnásobuje emise uhlíku, místo aby je snižoval. Navíc je tato praxe dotována Evropskou unií, takže daňoví poplatníci pomáhají ničit pralesy a urychlují změnu klimatu.

Fotogalerie (1)
Pěstování palmy olejné velmi postihuje indonéskou přírodu (zdroj Adobe Stock)

Lidé často ani nevědí, že v nádržích svých automobilů mají palmový olej. Zatímco palmový olej je považován za zlosyna, samotná olejová palma je považována za velkého hrdinu. Je totiž 9× výnosnější na hektar než jiné zdroje rostlinných olejů, jako je řepka olejka a sója, což znamená, že vyžaduje daleko menší plochu půdy.

Palmový olej je víceúčelový

Může být přeměněn buď do formy kapalných olejů, nebo do pevné hmoty připomínající kostky másla a použit ke všemu možnému od výroby zmrzliny až po výrobu mýdla nebo šamponů. Proto ho lze najít v asi polovině všech výrobků v supermarketu.

Odlesňování

Problém spočívá v tom, že kvůli rostoucí spotřebě palmového oleje se kácejí tropické lesy, v nichž žije mnoho druhů zvířat. K největšímu odlesňování dochází v Malajsii a Indonésii, kde se produkuje 90 % palmového oleje. Řešení by mohlo spočívat v odstraňování palmového oleje z potravin, což se ale zřejmě nepodaří uskutečnit. Navíc se ukazuje, že ani udržitelná spotřeba palmového oleje růst poptávky a odlesňování nezastaví. Jestliže se vzdáme palmového oleje, pak producenti potravin budou místo něj používat jiné rostlinné oleje, které však mají větší nároky na půdu (viz graf č. 1). To by mohlo vést např. k rozvoji pěstování sóji v Brazílii a tudíž ke kácení zdejších pralesů.

Graf č.1: Produkce palmového oleje na hektar (v tunách) je mnohem efektivnější z hlediska využití půdy než u jiných rostlinných olejů. (Zdroj: Malajská rada pro palmový olej)

O potravinách to není

I když by se omezila výroba palmového oleje pro potravinářské účely, problém by se nevyřešil, protože asi polovina ze sedmi milionů tun palmového oleje dováženého do zemí EU se používá k výrobě bionafty. V roce 2017 dosáhla světová produkce palmového oleje 65 milionů tun, z toho 20 % se použilo k výrobě bionafty. Předpovědi uvádějí, že v roce 2030 by poptávka mohla dosáhnout až 140 milionů tun, přičemž 50 % by bylo přeměněno na bionaftu (viz graf č. 2). Riziko většího odlesňování se ještě zvyšuje tím, že Indonésie plánuje přeměňovat palmový olej i na palivo pro leteckou dopravu.

Graf č.2: Poptávka po biopalivech z palmového oleje se má zvyšovat. (Množství palmového oleje je v milionech tun.) Mnohé země se spoléhají na levný palmový olej ve snaze splnit současné cíle v oblasti klimatu. U nízkého scénáře odmítá EU poskytovat dotace na biopaliva z palmového oleje.

Bionaftová politika a trojnásobek CO2

Kácení pralesů se nepovažuje za zelenou politiku, a přesto vlády prosazují vyšší spotřebu bionafty na bázi palmového oleje a finančně ji dotují, a to v rámci snahy o snižování emisí uhlíku. Podle směrnice EU má v roce 2020 deset procent energie pro dopravní účely pocházet právě z obnovitelných zdrojů energie. Mezi biopalivy patří bionafta z palmového oleje mezi nejhorší, protože ztrojnásobuje emise CO2 ve srovnání se spalováním fosilních paliv. Je tomu tak proto, že kromě emisí CO2 při spalování bionafty je třeba vzít v úvahu i emise vznikající při spalování pralesů k získávání nové půdy pro pěstování palmy olejné. Dalším zdrojem emisí CO2 jsou jeho úniky při zahnívání rostlin při vysušování rašelinišť, která jsou často pod pralesní půdou. Kdyby se však podařilo zcela zastavit produkci palmového oleje, emise CO2 by se zcela zastavily (viz graf č. 3).

Graf č.3: Pokud bude používání biopaliv z palmového oleje pokračovat i nadále, budou se do atmosféry vypouštět další miliardy tun CO2. Pokud se s tím přestane, podstatně klesnou i emise CO2. (Údaje v gigatunách CO2.) (Zdroj: Nadace deštného pralesa, Norsko)

Dotace způsobují začarovaný kruh

V lednu 2018 se v EU hlasovalo o ukončení dotací na bionaftu z palmového oleje od roku 2020. I když EU ukončí tyto dotace, ale ponechá povinnost míchat do konvenčních pohonných hmot 10 % biopaliv, pak se budou biopaliva získávat ze soji nebo řepky olejky a dojde ke zvýšení jejich ceny. Protože trhy jsou vzájemně velmi propojené, jakékoliv zvýšení poptávky po rostlinných olejích, a to bez ohledu na to, zda se jedná o potraviny, kosmetiku nebo biopaliva, vždy přispěje k problému biopaliv z palmového oleje.

Zelená doprava

K zelené dopravě vede lepší cesta - elektromobilita. Provoz elektrických aut je již dnes levnější než provoz automobilů na benzín nebo naftu. Elektroauta nevypouštějí CO2 a může je pohánět elektřina ze slunce a větru. Bioenergie je v podstatě velmi neefektivní formou využití sluneční energie, protože rostliny zachytí jen mizivé množství energie ze slunce. Lépe jsou na tom sluneční panely s využitím 16 % sluneční energie.

Zdroj: Michael Le Page: Forget food, it´s in your car. New Scientist, 2018, č. 3176, s. 22-24

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail